Moderní život lidstva po průmyslové revoluci s sebou nepřináší jen výhody, ale také negativa. Ta nemusí být vidět na první pohled, ale o to citelnější mohou být. Jedním z nich je právě znečištěné ovzduší. Pro zdůraznění významu a dopadu znečištění ovzduší byl na 2. června stanoven Mezinárodní den čistého ovzduší.

Kdy slavíme Mezinárodní den čistého ovzduší

Mezinárodní den čistého ovzduší slavíme každoročně 2. června (2. 6.).

Proč byl vyhlášen Mezinárodní den čistého ovzduší

Špatná kvalita ovzduší negativně ovlivňuje naše životy. Způsobuje řadu zdravotních potíží od kardiovaskulárních onemocnění po astma. Podle oficiálních statistik je znečištěné ovzduší nejčastější příčinou předčasných úmrtí v rámci EU.

Jak se Mezinárodní den čistého ovzduší slaví

V tento den jsou pořádány různé programy, které mají šířit osvětu a povědomí o negativech znečištění. Od žádných environmentálně zaměřených světových, mezinárodních nebo evropských dnů nemůžeme čekat, že náhle změní uvažování a chování mas, naopak se změnami musí každý začít poctivě sám u sebe. Na druhou stranu akce jako např. Do práce na kole ukazují, že zodpovědných lidí, které to navíc baví, je už teď hodně a bude jich stále přibývat.

Jak je na tom s ovzduším Česká republika?

Přes 60 % obyvatel žije v oblastech, kde jsou (alespoň u jedné škodliviny) překračovány zákonné limity pro obsah znečištění v ovzduší. Ovšem přísnější mezinárodně doporučený hygienický limit Světové zdravotnické organizace pro koncentraci nebezpečného jemného prachu u nás splňují jen odlehlé lokality na Šumavě a několika dalších místech .

Kvůli znečištění ovzduší v ČR předčasně každý rok zemře 10 000 lidí. Znečištění mikroskopickým prachem, škodlivými plyny či těžkými kovy a organickými sloučeninami způsobují onemocnění srdce a cév, onemocnění dýchacího ústrojí, či zhoršují potíže astmatiků. Rtuť má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu. Má schopnost prostupovat placentou a negativně ovlivňovat vývoj mozku ještě nenarozeného dítěte v těle těhotné ženy. Benzo(a)pyren Má schopnost přetrvávat v prostředí, kumuluje se ve složkách životního prostředí včetně živých organismů a má toxické, mutagenní i karcinogenní vlastnosti.

Česká republika patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr v Evropě. 55 % tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky (hlavním zdrojem jsou uhelné elektrárny). ČR patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, sice daleko méně než Polsko či Německo, avšak je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře.

Kvalita ovzduší v ČR VE srovnání s EU

Česká republika vykazuje jedny z nejvyšších koncentrací PM10 i PM2,5 v EU. V ČR jsou překračovány denní i roční koncentrace PM10 dokonce i na pozaďových měřicích stanicích, což je v rámci EU unikum. Obyvatelé ČR jsou zároveň na pátém místě v míře vystavení znečištění PM2,5, což zásadně nepříznivě ovlivňuje jejich zdravotní stav. ČR má rovněž čtvrté nejvyšší koncentrace přízemního ozonu.

Zdroje znečištění ovzduší v ČR

Hlavními zdroji znečištění v celé ČR jsou lokální topeniště (zejména na uhlí), která produkují 98 % BaP a jsou jedním z hlavních zdrojů prachu, uhelné elektrárny a teplárny (hlavní zdroj látek, z nichž vzniká prach až v ovzduší, a látek, z nichž vzniká přízemní ozon, a také hlavní zdroj rtuti a oxidu uhličitého). Doprava je dominantním zdrojem znečištění ve velkých městech (zejména v Praze a Brně). Průmyslové podniky mají v konkrétních lokalitách dominantní vliv a plošně jsou hlavním zdrojem těkavých organických látek. Zemědělství (chov hospodářských zvířat a aplikace minerálních dusíkatých hnojiv) je hlavní příčinou znečištění čpavkem. Nezanedbatelným zdrojem znečištění ovzduší je přenos ze zahraničí (zejména z Polska), ale také do zahraničí (zejména do Německa).

Drahé znečištění?

Omezování znečištění ovzduší bývá spojováno s finančními náklady (na moderní technologie a čistší paliva) či omezeními s ekonomickým dopadem, často se však opomíjí, že znečištění ovzduší způsobuje velké ekonomické škody – zejména tím, že poškozuje zdraví a zvyšuje tak náklady na zdravotnictví. Zvyšuje náklady a snižuje příjmy domácností a státu i zisky firem vyšší nemocností a pracovní neschopností. Podle výpočtů ekonomů z Univerzity Karlovy způsobovaly české uhelné elektrárny před deseti lety škody ve výši 51 miliard korun ročně. Mezitím elektrárny znečištění snížily, ale je nutné předpokládat, že se škody stále pohybují v desítkách miliard korun. Podobně velké či větší náklady jsou samozřejmě spojeny se znečištěním z lokálních topenišť či dopravy.