S 2. dubnem je již od 60. let 20. století spojen Mezinárodní den dětské knihy. Datum nebylo vybráno náhodou, jde o výročí narození dánského autora dětských příběhu Hanse Christiana Andersena.

Kdy se Mezinárodní den dětské knihy slaví

Mezinárodní den dětské knihy se slaví 2. dubna (2.4.).

Jak se Mezinárodní den dětské knihy slaví

V Česku se výročí narození Hanse Christiana Andersena a Mezinárodní den dětské knihy slaví Nocí s Andersenem.

Noc s Andersenem

Noc s Andersenem je jednou z akcí, kterou české knihovny svádí v konkurenci populárnějších médií boj o zájem dětí a dětské čtenářství. Všichni víme, že dnešní způsob života dětské četbě příliš nepřeje. Tento stav kritizuje široká veřejnost, nám všem se zdá, že dnešní děti nečtou. Bylo provedeno mnoho výzkumů dětského čtenářství s alarmujícími výsledky, ale jen málokterý z nich radí, jak ze začarovaného kruhu ven. Mnozí odborníci lámou hůl nad rozvojem čtenářských návyků.

A přitom existuje docela jednoduchá cesta – dát dětem osobní příklad a ukázat jim, že číst je veliké dobrodružství. V rodině, kde čtou rodiče, nemají děti závažné problémy se čtením. Metoda osobního vzoru v předčítání nás vedla k první noci v knihovně v roce 2000, kdy jsme chtěli zároveň oslavit Mezinárodní den dětské knihy.

První Noc s Andersenem proběhla v roce 2000 v Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti. Na dvacet malých čtenářů čekalo noční dobrodružství v podobě čtení pohádek, soutěží, her a překvapení. Od té doby se čtenářská akce rozšířila do mnoha míst ČR, Evropy i světa.

V průběhu kouzelné pohádkové noci odešly díky internetovému spojení pozdravné zdravice samotnému Andersenovi i všem příznivcům dobré dětské četby. Věhlas o prožité noci se šířil a myšlenka hlasitého nočního předčítání se lavinovitě rozvinula do mnoha knihoven, které v roce 2001 první společnou Nocí s Andersenem oslavily svátek dětské knihy. Díky internetu jednotlivé „spící“ knihovny věděly, co se kde dělo, četlo i jedlo. V roce 2001 se spalo v 40 knihovnách – všude se nápad líbil a šířil dál. V roce 2002 se nocovalo už v 72 místech naší vlasti a na Slovensku v Krajské knižnici v Trnavě, spalo se už i ve školách, domech dětí. Přes 1500 dětí i na 300 dospělých prožilo kouzelnou noc plnou pohádek pořádanou k svátku dětské knihy, podpoře dětského čtenářství a poprvé na ukončení propagační kampaně Březen-měsíc internetu.

Velká již opravdu mezinárodní Noc s Andersenem proběhla v roce 2003 ve 153 knihovnách, školách, ústavech sociální péče i domech dětí. Kouzlo společného nocování prožily na Slovensku děti v šesti knihovnách a čtyřech polských bibliotékách. Informace o noci šly i díky SKIPu elektronickou poštou do USA, na Aljašku, do Švédska i Švýcarska, zprávičku dostali v Maďarsku i na dalekém ostrově Trinidad.

Hans Christian Andersen

Hans Christian Andersen byl dánský spisovatel, proslul především jako jeden z největších světových pohádkářů. Mnohé z jeho 156 pohádek se staly již klasikou (Princezna na hrášku, Ošklivé káčátko, Císařův slavík, Císařovy nové šaty, Statečný cínový vojáček, Křesadlo a Malá mořská víla). Kromě světoznámých pohádek napsal také několik úspěšných románů, několik poměrně málo úspěšných básnických sbírek a divadelních her.

Mládí Hanse Christiana

Narodil se v Odense na ostrově Fyn v Dánsku 2. dubna 1805. Pocházel z velmi chudých poměrů. Celá rodina žila a spala v jedné malé místnosti. Hans byl přecitlivělý, ctižádostivý a marnivý. Jeho původ pro něj znamenal neustálé traumatizující ohrožení – ten zároveň vysvětluje jeho až výstřední potřebu společenského a uměleckého uznání, přecitlivělost na kritiku i nezdolnou vytrvalost v cestě za úspěchem.

Již brzo prokazoval představivost, která byla podporována shovívavostí jeho rodičů a pověrčivostí jeho matky. Andersen celé své dětství vášnivě miloval literaturu. Byl známý tím, že znal nazpaměť celé Shakespearovy hry a přednášel je, přičemž používal své dřevěné panenky jako postavy.

V roce 1833 podnikl cestu po Evropě, navštívil mj. Paříž, Řím, Vídeň a Neapol. 8. května 1835 vydal první sbírku pohádek, která obsahovala jak příběhy mu známé z dětství, tak vlastní tvorbu. Součástí sbírky byly mimo jiné příběhy Křesadlo a Princezna na hrášku.

Podle některých literárních historiků jeho práce vyjadřuje utrpení z jeho odlišnosti. V tomto ohledu je jedním z nejvíce vypovídajících příběhů Malá mořská víla, která si vezme život, neboť nemůže být milována krásným princem.

Pohádky Hanse Christiana Andersena

Jeho pohádky vycházely v různých sbírkách, proto je velmi složité uvádět jednotlivé knihy, zde jsou uvedeny jeho nejznámější pohádky. Andersen při psaní pohádek vycházel ze světové literatury a vlastních myšlenek. Pohádky nepovažoval za plnohodnotnou tvorbu, nevážil si jich a nepovažoval se za pohádkáře – cítil se být zneuznaným básníkem a dramatikem. Úspěch jeho pohádek začal v zahraničí, teprve poté byly přijaty i v Dánsku.

Na jeho pohádkách je zajímavé, že zpravidla nekončí dobře. Lze říci, že jde o příběhy s pohádkovými motivy, určené starším dětem a dospělým.