Právě 12. dubna roku 1961 se konal první let člověka do vesmíru. V dějinách 20. století šlo o jednu z nejvýznamnějších událostí. Přesně o dvacet let později byl z amerického mysu canaveral vypuštěn na zemskou oběžnou dráhu raketoplán Columbia. V 21. století se lidstvo pokouší pronikat do vesmíru stále hlouběji. Jako připomenutí začátků průzkumů i úspěchů, jichž už lidstvo dosáhlo, se 12. duben slaví jako Mezinárodní den letectví kosmonautiky.

Kdy se Mezinárodní den letectví a kosmonautiky slaví?

Mezinárodní den letectví a kosmonautiky se slaví 12. dubna (12.4.).

Mezinárodní den letectví a kosmonautiky

Za uplynulých šest desetiletí od vypuštění prvního umělého satelitu a prvního letu Jurije Gagarina už prostor kolem Země zaplnilo mnoho set umělých družic: astronomických, telekomunikačních, vojenských, navigačních, meteorologických, geofyzikálních, určených k dálkovému průzkumu Země a dalších.

Podle příslušného úřadu OSN jich bylo už vypuštěno bezmála 8400 a začátkem letošního roku na oběžné dráze Země kroužilo 4987 satelitů. Do kosmu také vzlétlo více než 550 kosmonautů a astronautů ze čtyř desítek zemí světa, téměř dvě desítky jich zaplatily tuto cestu životem.

Mezinárodní vesmírná stanice

Mezinárodní vesmírná stanice známější pod zkratkou ISS, je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice. První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena. V současné době je posádka, která se každých 6 měsíců obměňuje, tvořena 7 členy. Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze Země ve výšce kolem 400 km. Při průměrné rychlosti okolo 7 700 m/s (27 720 km/h) pak pravidelně obíhá Zemi s periodou cca 92 minut.

Mezinárodní vesmírná stanice je společným projektem pěti kosmických agentur: NASA, Roskosmos, JAXA, CSA a ESA (účastní se 11 z jejích členů; Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie). Základní rozdělení je na ruský a americký segment. Do ruského segmentu patří šest modulů. Do amerického segmentu patří tři moduly, jejichž podpůrné služby jsou rozděleny 76,6 % pro NASA, 12,8 % pro JAXA, 8,3 % pro ESA a 2,3 % pro CSA.

Stavba ISS

Samotná výstavba ISS začala na konci listopadu 1998, kdy se do vesmíru vydal modul Zarja, který je základem ruského segmentu stanice a obsahuje důležité systémy, motory apod. Modul vynesla na oběžnou dráhu raketa Proton.

V prosinci 1998 přiletěl k modulu americký raketoplán a připojil k němu základ amerického segmentu – modul Unity. V únoru 2001 se do vesmíru vydal první laboratorní modul (Destiny) a o 7 let později se k ISS připojil evropský modul Columbus.

Život na ISS

Stálé posádky pobývají na stanici šest měsíců. Na začátku byly posádky tříčlenné. Po nehodě raketoplánu Columbia v roce 2003 a zastavení letů vesmírných korábů krátce dokonce dvoučlenné, což je nutné minimum. Poté se počet členů na Mezinárodní vesmírné stanici postupně rozrostl na šest a se současným nástupem soukromých lodí vzroste na sedm.

Kromě běžných činností, jako jsou hygiena nebo příprava jídla, musí posádka každý den také cvičit. V prostředí mikrogravitace totiž ochabují svaly. Kromě údržby stanice se astronauti věnují vědeckým experimentům. Za dobu existence ISS se jim také podařilo 227 vycházek do otevřeného kosmu. Na palubě jsou k tomu americké a ruské skafandry.