Mezinárodní den lidských práv připomíná den, kdy Valné shromáždění OSN přijalo a vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Stalo se tak v roce 1948. Jedná se o nejpřekládanější dokument na světě, který je k dispozici ve více než 500 jazycích. Inspirovala země i lidi k tomu, aby se ke každému člověku začali chovat s právem na život, svobodu, majetek a hledání štěstí. V Den lidských práv si uvědomujeme význam tohoto dokumentu a důležitost lidských práv.

Kdy slavíme Mezinárodní den lidských práv?

Mezinárodní den lidských práv slavíme každoročně 10. prosince (10. 12.).

Historie Mezinárodního dne lidských práv

Mezinárodní den lidských práv je dnem, kdy v roce 1948 Valné shromáždění OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv.

Formální vznik Mezinárodního dne lidských práv se datuje od roku 1950. Valné shromáždění přijalo rezoluci, v níž vyzvalo všechny státy a zainteresované organizace, aby každoročně přijaly 10. prosinec jako Den lidských práv. O popularitě tohoto dne svědčí skutečnost, že na pamětní známku ke Dni lidských práv, kterou v roce 1952 vydala poštovní správa OSN, bylo předem objednáno přibližně 200 000 kusů.

Přijetí Všeobecné deklarace lidských práv

Když Valné shromáždění přijímalo Deklaraci, 48 států bylo pro a 8 se zdrželo hlasování. Deklarace byla prohlášena za „společný standard úspěchu pro všechny lidi a všechny národy„. Jednotlivci i společnosti by měli „usilovat postupnými opatřeními na národní i mezinárodní úrovni, aby zajistili jejich všeobecné a účinné uznání a dodržování„. Opatření bylo zastánci i kritiky přijato jako „spíše deklarativní než legislativní, spíše sugestivní než závazné„.

Přestože Deklarace se svým širokým záběrem politických, občanských, hospodářských, sociálních a kulturních práv není závazným dokumentem, inspirovala více než 60 lidskoprávních nástrojů, které dohromady tvoří mezinárodní standard lidských práv. Všeobecný souhlas všech členských států OSN se základními lidskými právy stanovenými v Deklaraci ji dnes činí ještě silnější a zdůrazňuje význam lidských práv v našem každodenním životě.

Vysoký komisař pro lidská práva jako hlavní představitel OSN pro lidská práva a jeho úřad hraje hlavní roli v koordinaci úsilí o každoroční připomínání Dne lidských práv:

Chudoba je dnes nejvážnějším problémem v oblasti lidských práv na světě. Boj proti chudobě, deprivaci a vyloučení není záležitostí dobročinnosti a nezávisí na tom, jak je která země bohatá. Budeme-li řešit chudobu jako otázku závazku v oblasti lidských práv, bude mít svět větší šanci tuto pohromu odstranit ještě za našeho života… Vymýcení chudoby je dosažitelný cíl.
– Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Louise Arbourová, 10. prosince 2006.

Šedesáté výročí Všeobecné deklarace lidských práv připadlo na 10. prosince 2008 a generální tajemník OSN zahájil celoroční kampaň, která tomuto výročí předcházela.  Protože Deklarace drží světový rekord jako nejpřekládanější dokument (kromě Bible), využily organizace po celém světě tento rok k tomu, aby se zaměřily na pomoc lidem po celém světě při poznávání jejich práv.

Dne 9. prosince 2001 vydal prezident George W. Bush prezidentské prohlášení, že Týden lidských práv začíná 9. prosince[8]. 10. prosince 2008 vydal stejné prohlášení.

Mezinárodní den lidských práv v ČR

10. prosince 1988 v Praze na Škroupově náměstí se uskutečnila první oficiálně povolená manifestace opozičních seskupení v období normalizace. Datum bylo vybráno právě kvůli Dni lidských práv. Přesně o rok později, 10. prosince 1989, jmenoval prezident Gustáv Husák Čalfovu „vládu národního porozumění“ a odstoupil z funkce prezidenta ČSSR.

Den lidských práv v JAR

V Jihoafrické republice se Den lidských práv slaví 21. března jako připomínka masakru v Sharpeville, který se odehrál 21. března 1960. K tomuto masakru došlo v důsledku protestů proti režimu apartheidu v Jihoafrické republice. Den lidských práv v Jihoafrické republice byl vyhlášen státním svátkem. Úkolem parlamentu v tento den je posílit postavení lidí, aby se demokratické procesy dostaly do povědomí všech Jihoafričanů.

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv je nezávazný dokument, obsahující nejznámější katalog lidských práv. Ve třiceti článcích deklarace jsou vyjmenována základní občanská, politická, kulturní, ekonomická a sociální práva platná pro všechny obyvatele na Zemi. Podle některých teoretiků nabylo toto prohlášení závaznosti jako právní obyčej. V části VII závěrečného aktu, kapitoly I Deklarace jimiž se řídí vztahy mezi zúčastněnými státy Helsinské konference, se zúčastněné státy zavázaly, že kromě jiného budou v oblasti lidských práv a základních svobod postupovat také v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv. Podle čl.56 v návaznosti na čl.55 Charty OSN si musí členské země OSN plnit i závazky vyplývající ze Všeobecné deklarace lidských práv.

Téma Mezinárodního dne lidských práv

Lidská práva bychom si měli připomínat každý den, ale 10. prosince bychom si je měli připomínat ještě o něco více a přijmout všechny kolem sebe jako sobě rovné. V současné době se pro Mezinárodní lidských práv každoročně vybírá jiné téma.

10. prosince 2022 zahájí OSN kampaň k 75. výročí Všeobecné deklarace lidských práv. Cílem je představit Všeobecnou deklaraci lidských práv se zaměřením na její odkaz, význam a aktivismus. Samotná oslava se pak bude konat 10. prosince 2023.

Jak si připomenout Mezinárodní den lidských práv

Přispějte své oblíbené charitativní organizaci zabývající se lidskými právy.

Je nějaká charitativní organizace, která se zasazuje o lidská práva a která vám je blízká? Možná je právě dnes ten správný den, kdy si na ni vzpomenete a přispějete jí.

Zúčastněte se akce zaměřené na lidská práva.

V tento den se konají politické konference, setkání, výstavy, kulturní akce a debaty. Proč se některé z nich nezúčastnit a stát se součástí komunity?

Vyjádřete svou podporu lidským právům.

Vyjádřete svou podporu lidským právům tím, že napíšete příspěvek na internetu nebo se zapojíte do internetových diskusí.

5 faktů o lidských právech

Jít příkladem

Perský král Kýros II. známý také jako král Kýros Veliký, zakladatel první perské říše, osvobodil otroky, zavedl rasovou rovnost a dal právo na volbu náboženství.

Poznejte svá práva

Díky článku 24 Všeobecné deklarace lidských práv má každý právo na volný čas a placenou dovolenou.

Myslete na děti

Na světě je dnes přibližně 250 000 dětských vojáků rozmístěných ve 20 zemích. Asi 40 % z nich jsou dívky, které jsou často využívány jako sexuální otrokyně a mužští bojovníci si je berou za „manželky“.

Dlouhá bitva

Hnutí za volební právo žen trvalo 17 let. Aby ženy získaly volební právo, protestovaly (vedla je Susan B. Anthonyová a další) a vlády je pomalu povolovaly, od roku 1894 a 1911, než se v roce 1902 stalo federálně regulovaným.

Globální problém

Podle nejnovějších údajů o prevalenci a populaci, které shromáždil UNICEF, se odhaduje, že každý rok je provdáno 12 milionů dívek v dětském věku (do 16-18 let).

Proč je Den lidských práv důležitý

Lidé si zaslouží, aby se s nimi zacházelo spravedlivě, důstojně a s respektem

Všichni se rodíme rovní a jako s rovnými by se s námi mělo zacházet. Každý člověk si zaslouží soubor práv, na jejichž základě může žít svůj život podle svého uvážení, aniž by byl utlačován, potlačován nebo vlastněn někým jiným.

Připomíná nám to, jak daleko jsme se dostali

Ačkoli je před námi rozhodně ještě dlouhá cesta, měli bychom si na chvíli uvědomit, že dochází k pokroku a že svět je pro více lidí lepším a spravedlivějším místem, než byl před několika sty lety. Přiznejme si to a pak se pusťme do zlepšování, které je ještě třeba udělat.

Podporuje jednotu

Na Deklaraci lidských práv se při jejím vzniku dohodlo 48 členských států. To je 48 zemí, které sdílejí společné přesvědčení, že život by měl být a může být lepší pro všechny.