Informace a zprávy, které získáváme během Aprílu často automaticky považujeme za hoax a snažíme si je ověřit. Ve zbytku roku ale často tak ostražití nejsme, i proto na druhého dubna připadá Mezinárodní den ověřování informací (fact-checkingu), jež má upozornit na potřebu poctivé práce s informacemi. Fact-checking nabývá na významu zejména ve spojení s růstem přítomnosti fake-news, dezinformací, propagandy a manipulací v mediálním prostoru.
Kdy se Mezinárodní den ověřování informací slaví?
Mezinárodní den ověřování informací se slaví 2. dubna (2.2).
Fact-checking
V zahraničí se výraz fact-checking používá jako název pro specifický směr žurnalistiky, která je zaměřená šíření pravdivých faktů. Nejde přitom jen o ověřování tvrzení, ale i o tvorbu analýz, které mohou být podkladem pro další fact-checking. V České republice je pojem fact-checking spojen zejména s ověřováním pravdy.
Fact-checking ante hoc a post hoc
Fact-checking je prověření faktického tvrzení s cílem určit jeho pravdivost a správnost. To může být provedeno buď před (ante hoc fact-checking) nebo po (post hoc fact-checking) zformulování daného tvrzení. Fact-checking se provádí interně – v vrámci vydavatelství, případně externě třetí stranou. Ideálním případem je samozřejmě interní ante hoc fact checking, který zabraňuje rozšíření případné nepravdivé informace mezi širokou veřejnost.
Na externí post hoc fact-checking se často orientují celé organizace. První z nich se objevily v USA na počátku 21. století, do dalších zemí se tato koncepce rozšířila kolem roku 2010. Výzkumy nazačují, že rozšiřování povědomí o fact-checkingu skutečně vede běžné uživatele k vyššímu zájmu o ověřování informací. Zároveň odrazuje politiky od šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení.
Známým českým fact-checkingovým serverem je Demagog.cz, ověřující pravdivost tvrzení politiků. Specificky lze při fact-checkingu přistupovat k hoaxům, resp. řetězovým e-mailům, které se často opakují a existuje více jejich databází. Nejznámějším českým webem zaměřeným na tuto tematiku je server Hoax.cz. Aktivně se vyvracením nepravdivých zpráv také věnuje skupina Čeští elfové.
Fact-checking na Googlu
Z hlediska fact-checkingu byl zatěžkávací zkouškou rok 2020. Zejména díky pandemii covidu-19 a také probíhajícím důležitým volbám v mnoha částech světa. Ve vyhledávání Google přibylo přes 50 000 fact-checkingových článků, které byly dohromady zobrazeny více než 2,4 miliardkrát.
Ověřování faktů není pouze pro odborníky, ale mělo by být záležitostí každého z nás. Hledat zdroje, které nám pomohou zjistit, zda je určitá informace pravdivá se Google snaží usnadnit pomocí mnoha nástrojů. Na poli fact-checkingu Google spolupracuje s mnoha dalšími organizacemi.
Uživatelský fact-checking
Každý uživatel internetu má možnost provádět základní fact-checking svépomocí. Primárně se doporučuje zaměřit na informační zdroje, ze kterých jsou prezentovaná fakta čerpána, např. jsou-li senzační zprávy publikovány i na zavedených serverech. Dalšími metodami, uživatelského fact-checkingu je například vyhledávání pomocí obrázku s cílem najít vizuálně podobné obrázky a odhalit tak fotomontáž, popřípadě pokročilejší metody jako zkoumání metadat souborů.
Pokročilejší metodou může být i využití webového monitoringu extrémistů na sociálních sítích s názvem Blbec.online. S jeho pomocí lze zjistit dezinformační statut jednotlivých facebookových stránek a také vysledovat časovou osu sdílení dezinformací stránkami na facebooku.
Už jste četli? Influencer Marketing ve Světě Her: Jak Efektivně Spolupracovat s Tvůrci Obsahu
Jak poznat dezifnormace
Dezinformace můžeme často poznat na první pohled. První nápovědou může být titulek, autor i datum zveřejnění článku.
Titulek
Dezinformační weby rády využívají VELKÁ PÍSMENA v titulku článku doplněná o zjevné fotomontáže. Titulky většinou obsahují slova jako odhalení, exkluzivně, lež, konečně pravda apod. Zpozorněte také u velmi dlouhých titulků. A zda vůbec titulku odpovídá i celý článek.
Autor
Na většině dezinformačních webů chybí. Stejně tak mnohdy nedohledáte ani informace o redakci webu. Pokud se autor pod svůj článek nepodepíše, není důvod mu věřit. I pokud se však autor podepíše, ověřte si, zda jde o reálnou osobu, zkuste si zadat jméno autora do vyhledávače. Pokud jde o renomovaného autora, jistě se vám podaří dohledat mnoho dalších hodnotných článků.
V případě informací ze sociálních sítí si rozklikněte profil autora. Založil si profil nedávno, sdílí pouze zaručeně ověřené infomrace a z profilového obrázku na vás mrká kreslená postavička, zvířátko apod. místo skutečné osoby? Opravdu potřebujete více nápověd?
Datum a zdroje
Dezinformační články obvykle neobsahují relevantní zdroje. Pokud zdroje obsahují, jejich zadáním do vyhledávače často zjistíte, že ve skutečnosti vůbec neexistují. Případně že jde o článek podobně dezinformačního charakteru. Podívejte se na datum zveřejnění článku. Dezinformátoři často šíří články, které jsou několik let staré, ale navozují dojem, že souvisí s aktuálním děním.
