Na první dubnový den nepřipadá jenom tradiční žertování v podobě aprílových vtípků, ale také Mezinárodní den ptactva. Právě v období začátku jara velké množství ptáků migruje z teplých krajin zpět do oblastí mírného podnebního pásu.
Kdy se Mezinárodní den ptactva slaví?
Mezinárodní den ptactva se slaví každoročně 1. dubna (1.4.).
Vyhlášení Mezinárodního dne ptactva
1. dubna 1906 byla podepsána Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva. Právě na památku podpisu této konvence se již od roku 1906 slaví 1. duben jako „Den ptactva“. Málokdo však tuší, že radice aprílového slavení „Dne ptáků“ ještě o něco starší a sahá až do dob Rakousko-Uherské monarchie. Tradici založil slovenský přírodovědec Oto Herrmann (1835 – 1914), který se narodil, žil a působil v Brezně. Prvně byl „Den ptáků“ vyhlášen jako akce pro školy v tehdejším Rakousko-Uhersku 1. dubna 1900 a spolu s opeřenci se oslavovaly například i stromy.
Cíl mezinárodního dne ptactva
Jedním z hlavních cílů je obrátit pozornost k nebezpečím, ohrožujícím ptáky na celém světě a pomoci tak jejich ochraně a ochraně jejich stanovišť. K efektivní ochraně ptactva nestačí pouhá ochrana jednotlivých druhů. Je nutná také ochrana jejich stanovišť. Proto je nutné hodnotit různé lokality z úhlu pohledu jejich atraktivity pro ptáky.
Všichni víme, jak rychle z české krajiny mizí na pohled zanedbané a zpustlé kouty přírody, drobné mokřady v polích, stará stromořadí a sady, vzrostlá zeleň ve městech, břehové porosty okolo toků i rybníků i litorály. Všude se staví, prostředí se zkrásňuje, zefektivňuje se využití ploch rybníků a polí, ve velkém rekonstruují a zateplují budovy a málokdo si přitom uvědomuje, že tím nenávratně zanikají biotopy mnoha druhů ptáků.
V České republice je k vyhdnocení stavu ptačích populací pužíván tzv. indikátor běžných druhů ptáků, který ukazuje, zda se daří zvrátit pokles početnosti ptačích populací v ČR. Jeho aktuální vyhodnocení (na datech z roku 2018) dokládá, že početnost populací běžných druhů ptáků v ČR od roku 1982 dlouhodobě stagnuje, přičemž v roce 2018 byla o 0,4 % vyšší než v roce 1982. Početnost populací lesních druhů ptáků dlouhodobě klesala s postupným obratem trendu v posledních letech, její hodnota byla v roce 2018 o 9,9 % nižší než v roce 1982. Početnost populací ptáků zemědělské krajiny se od roku 1982 snížila o 33,5 %, přičemž pomalejší trend poklesu v posledních letech je způsoben spíše vyčerpáním řady populací než reálným zlepšením situace.
Na základě hodnocení populačních trendů běžných druhů ptáků je zřejmé, že zásadní problém přetrvává zejména u ptáků zemědělské krajiny. Dosud aplikovaná ochranářská opatření v zemědělské krajině (agroenvironmentálněklimatická opatření v rámci zemědělských dotací, obecná ochrana přírody a ptactva) zřejmě přispívají ke zpomalení negativního trendu propadu početnosti ptáků české zemědělské krajiny, ale nevedou k jeho zastavení.
Jak slaví ornitologové?
rnitologové slaví svátek ptáků v terénu. Začátkem dubna je tah ptáků v plném proudu. Je to jedno z ornitologicky nejzajímavějších období. V přírodě můžeme pozorovat jak řadu zimních hostů, kteří ještě nestihli od nás odletět, tak řadu migrantů, protahujících přes naše území na svá severská hnízdiště, ale i řadu našich druhů, které se právě v tuto dobu vracejí na svá hnízdiště a někteří ptáci už dokonce naplno hnízdí. Také letos můžete dostát tradici a připojit se k oslavě ptactva například příjemnou procházkou jarní přírodou.
Ptačí oblasti
V naší republice je vyhlášeno celkem 41 ptačích oblastí o celkové rozloze 7 035 km2. V celé Evropské unii je vyhlášeno celkem 5 646 ptačích oblastí o celkové rozloze 541 867 km2 (Natura 2000 Barometer).
Co jsou ptačí oblasti
Už jste četli? ÷ Jak se píše děleno na klávesnici
Ptačí oblasti jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. Vznikají na základě (Směrnice evropského parlamentu a rady o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích) a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. Česká republika implementovala tuto směrnici do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Statut ptačích oblastí
Vyhlášení ptačích oblastí umožnila novela zákona o ochraně přírody a krajiny platná od dubna roku 2004. Ptačí oblasti nejsou zvláště chráněnými územími, ale zcela samostatnou kategorií ochrany přírody. Vymezuje je vláda nařízeními, v kterých je stručně uveden předmět a cíl ochrany a která neobsahují žádné zákazy. Místo zákazů v nich mohou být stanoveny činnosti vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody, aby byla zajištěna ochrana populací předmětných druhů ptáků.
Pro jaké druhy se ptačí oblasti vyhlašují?
Oblasti jsou vyhlašovány pro ptačí druhy jmenované v příloze I směrnice o ptácích a všechny pravidelně se vyskytující stěhovavé druhy, které příloha I neuvádí, vyskytující se na území členského státu. Kritéria pro výběr ptačích oblastí jsou založena na kritériích pro výběr významných ptačích území (Important Bird Areas, IBA) v Evropské unii, která se v různých modifikacích používají prakticky ve všech členských státech EU. Česká společnost ornitologická stála u zrodu ptačích oblastí v Česku. Jako partner BirdLife International v naší republice při tom využila zkušeností této mezinárodní organizace a přenesla koncept IBA do českého prostředí.
Výzkum a monitoring v ptačích oblastech
Česká republika má jako členský stát EU za povinnost sledovat vývoj stavu předmětu ochrany v jednotlivých ptačích oblastech a podávat o něm pravidelnou zprávu. Tímto úkolem je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, organizační složka státu podléhající Ministerstvu životního prostředí ČR. Jmenovaná organizace již od roku 2005 zajišťovala, a sice v tříletých periodách, monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí soustavy Natura 2000, na němž se podílela jak oficiálně Česká společnost ornitologická, tak i individuálně řada jejích členů. Výsledky všech ukončených period monitoringu byly v souhrnné podobě publikovány ve třech samostatných publikacích.
Ochrana ptačích oblastí
Vybraná část IBA byla v rámci implementace směrnice o ptácích transformována do 41 ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Snahy ČSO se však neomezily jen na zakotvení ptačích oblastí do národní legislativy a na spoluúčast při zajištění oficiálního výzkumu v nich. Primárním cílem je zejména ochrana předmětných druhů ptáků a jejich prostředí. K tomu využívá vedle aktivních jednotlivců zejména tzv. patronátních skupin – neformálních a dobrovolných seskupení členů a spolupracovníků ČSO, kteří v jednotlivých ptačích oblastech provádějí ornitologický výzkum a jednají s orgány státní správy, vlastníky nemovitostí či jinými místními subjekty. Vedle toho je ochrana ptačích oblastí zajišťována také účastí ČSO ve správních řízeních. Děje se tak zejména dvojí formou – jednak prostřednictvím Kanceláře ČSO a dále prostřednictvím regionálních poboček, pokud jsou přihlášeny u příslušných orgánů ochrany přírody.
Pro některé ptačí oblasti byly zpracovány odborné podklady, tzv. Souhrny doporučených opatření. Jak již sám název naznačuje, jde pouze o doporučení, avšak v řadě případů se jejich obsah promítl do oficiálních dokumentů, které existují v dotčené oblasti.
