Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Gramatika, Čeština, Pravopis

Mezinárodní den Romů

Mezinárodní den Romů

Mezinárodní den Romů je jeden z mála svátků, který Romové mají a který se stal v devadesátých letech mezinárodní záležitostí. Je to den, který oslavuje romskou kulturu a rozšiřuje povědomí o problémech, kterým Romové čelí.

Kdy se Mezinárodní den Romů slaví?

Mezinárodní den Romů se slaví 8. dubna (8. 4.).

Vyhlášení Mezinárodního dne Romů

Mezinárodní den Romů byl ustanoven ve Varšavě v roce 1990 na 4. kongresu Mezinárodní romské unie. V České republice jej slavíme od roku 2001.
8. dubna 1978 Mezinárodní romská unie vznikla přejmenováním Mezinárodního romského výboru, v tento den delegáti také ustanovili podobu romské vlajky a preferované označení romského etnika jako Romové.

Romové

Romové jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných. Do češtiny byl výraz přejat v 90. letech 20. století. V mnoha jazycích je pro toto etnikum též užíván výraz odpovídající českému Cikáni. Romské etnikum je nejpočetnější v Evropě a v Americe. V Evropě se toto etnikum nachází zejména na jihovýchodě. Populace Romů v Evropě se odhaduje na 4 až 9 milionů, ale některé romské organizace odhadují až 14 milionů.

Romská historie

Historie Romů je dodnes protkána nejasnostmi a vyplněna prázdnými místy a nepotvrzenými hypotézami. To je způsobeno i neexistencí romského písemnictví, kdy kultura a tradice jsou v romském kulturním okruhu předávány orálně. Písemná romská historie je tedy spíše odrazem vnímání Romů ostatní společností, než obrazem romské reality.
Není jasné, kdy přesně do Evropy přichází první Romové. Udává se, že první Romové mohli přijít např. už v 9. století přes severní Afriku do Španělska. Obecně je uznáváno, že Romové pravděpodobně žili v evropských částech Byzantské říše dříve než ve 13. století. Muzeum romské kultury v Brně pak zasazuje dobu příchodu Romů do Evropy do 11.-12. století.
Hodnověrné prameny potvrzující přítomnost Romů na Balkáně, ale také v Uhrách pocházejí z konce 14. století. V 15. století je výskyt Romů doložen i ve střední i západní Evropě a také v některých částech Evropy severní. Na britských ostrovech jsou první zmínky o Romech datovány do počátku 16. století, avšak pravděpodobně dorazili již dříve. V průběhu 16. století Romové dorazili také na území dnešního Norska a Finska.11 Do Ruska pak Romové přichází přes Balkán a také přes Arménii.

Romové v 19. a 20. století

Koncem 18. st. se začíná pohled na Cikány měnit a jejich nespoutaná existence je romantickými básníky považována za opak stísněných poměrů panujících v usedlé společnosti. Romantici si však těžký a nebezpečný život kočujících Cikánů značně idealizovali. Cikáni se v pojetí umělců stávají symbolem svobody a jsou líčeni jako krásní lidé. Životní styl kočujících obyvatel, který v raném novověku působil tajemně a nebezpečně, koncem 18. st. okouzluje. V povědomí většiny obyvatel ale nadále přetrvává strach z Cikánů, tradovaný v pověstech a brakové literatuře. Pronásledování Cikánů se postupně zmírňuje, ale stále se jedná o osoby žijící na okraji společnosti. Oplocování a zcelování pozemků v 19. st. je připravilo o tradiční tábořiště a nemožnost zapojit se do průmyslového pracovního procesu prohloubila ještě více jejich sociální úpadek. Proces násilného „civilizování“ Cikánů probíhal ještě celé 19. st. a znamenal postupnou likvidaci jejich tradičního životního stylu.

20. století přineslo genocidu během druhé světové války (naprostá většina Romů z protektorátu zahynula v koncentračních táborech), komunistických snah o asimilaci (zákaz kočování v roce 1959, snaha o rovnoměrný rozptyl po území Československa), sterilizace žen v nemocnicích bez jejich vědomí, potlačování romského jazyka (tresty za používání romštiny na základních školách ) a kultury. Většina romských dětí byla zařazována do zvláštních škol. Na konci 20. století sílí snahy o společenskou a politickou emancipaci, vznikají romské kulturní a vzdělávací spolky, politické strany, organizují se celosvětové sjezdy jako např. zmíněný 1. světový romský sjezd v roce 1971 v Londýně. Současně dochází k emigraci Romů z východní Evropy zejména do Británie, Kanady a USA. Kanada proto znovu zavedla víza pro občany České republiky.

Romská komunita v Česku

Romové (včetně početně malé skupiny Sintů) představují nejpočetnější etnickou menšinu v České republice, a to přesto, že se k romské národnosti při sčítání lidu 2011 přihlásilo pouze 13 150 obyvatel. Na základě odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny pracuje Úřad vlády ČR s odhadem 240 300 etnických Romů, což jsou asi 2,2 % obyvatel České republiky.
Romštinu jako svůj rodný jazyk (nebo jeden z rodných jazyků) uvedlo celkem 40 370 obyvatel. Podle odhadů Evropského centra pro práva Romů z roku 2003 je Romů v České republice mezi 250 000 a 300 000. Podle kvalifikovaného odhadu ve vládním dokumentu Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů 2021 – 2030 žije v Česku asi 262 000 Romů.

Sociální situace romské komunity v Česku

Až 57 % Romů žijících v Česku a nacházejících se v produktivním věku bylo v roce 2009 nezaměstnaných. To bylo způsobeno zejména jejich nízkou kvalifikací a s ní spojeným odmítáním, často také neochotou zaměstnavatelů přijímat je do pracovního poměru. Dalším důvodem bylo také nevhodné nastavení sociálního systému, neboť pro některé lidí je výhodnější pobírat sociální dávky než pracovat. Nezaměstnanost a chudoba části romské populace vede k vytváření romských ghett a zvýšené kriminalitě. Mnoho Romů se stávalo obětí lichvy.
Problémy mezi Romy a většinovou populací byly zjištěny dotazníkovým průzkumem mezi romskými poradci a asistenty. Tento průzkum byl proveden Institutem pro kriminologii a sociální prevenci Ministerstva spravedlnosti České republiky. Zjištěné problémy byly rozděleny do několika skupin:

  • Sociální problémy, kam spadá nezaměstnanost Romů nebo špatná bytová situace. Romům je vytýkán příjem sociálních podpor jako jediného zdroje obživy a nechuť se zapojit do pracovního procesu.
  • Problémy v občanském soužití, například v sousedských vztazích, hlučnost a nepořádek v okolí bydliště. S tímto problémem se potýká 33 českých měst s více než 7000 obyvateli.
  • Trestná činnost Romů, kterou jako problém vnímá 19 měst, poměrně rovnoměrně rozmístěných po celé České republice . Často jde i o trestnou činnost dětí a někdy i trestnou činnost s rasovým podtextem.
  • Problémy Romů s drogami, alkoholem a prostitucí. Stěžuje si na ní 11 zkoumaných měst ze 170, nejvíce v severních, západních a východních Čechách.
  • Problémy v komunikaci mezi Romy a většinovou společností a při jednání s úřady. Vyplývají z nepochopení zvláštností romského etnika a rozšířeného požadavku na asimilaci Romů. Problém byl zaznamenán v 10 městech, zejména v jižních a severních Čechách.
  • Rasismus, netolerance a předsudky vůči romskému obyvatelstvu se projevují ve 23 městech, nejvíce v jižních (29 % měst) a severních Čechách (21 % měst).
  • Diskriminace Romů ve službách, především časté nevpouštění Romů do restaurací a kulturních zařízení. Tento problém uvádějí tři města.

Důsledkem problémů soužití s Romy je mj. i silně protiromské naladění velké části českého obyvatelstva.To vyúsťuje i v protiromské pochody, které ale bývají odsuzovány za nacistický charakter. Pokud se z domu činžovního vystěhují Romové, získávají byty v něm výrazně na ceně. Romy za sousedy nechce většina obyvatel České republiky. Jednotlivé průzkumy se liší, ale Romy za sousedy nechce cca 75–80 % lidí. Za zcela nepřijatelné by to pokládalo 40 procent dotázaných, dalších 26 procent by to neslo těžce a 24 procentům by to nebylo příjemné.

Romská kultura

Základem rómské společnosti je rodina, kde panuje velká soudržnost. Rodinou jsou pro Romy lidé, v daleko menší míře obydlí. Tradičně se představitel určitého seskupení Romů, který požívá velkou autoritu, nazývá vajda (maďarsky „vévoda“, „kníže“; maďarština slovo zase přejala ze slovanských jazyků). Mezi tradiční romská povolání patřily hudba, kovářství, košíkářství, čištění peří, broušení nožů, věštectví, apod.

Jazyk

Romština, jazyk Romů, patří do indické skupiny indoárijských jazyků. Dělí se na 3 hlavní skupiny:

  • evropská romština (muž = rom)
  • domština (muž = dom, oblast dnešního Íránu)
  • lomaverština (muž = lom, oblast Arménie)

Poliklinika je slovo, které vychází z řeckého výrazu polis (označující město). Šlo by tedy asi říct, že původně šlo o městské kliniky. V současné době je poliklinika označení pro zdravotnické zařízení poskytující ambulantní ošetření. Nutno však dodat, že i dnes jsou polikliniky zejména ve městech. Na vesnicích jsou spíše sporadicky. Abychom si to tedy ještě jednou ujasnili....

Má nesčetné dialekty (jen v Evropě je jich kolem šedesáti, mnohdy jsou srozumitelné, vyskytují se však i dialekty, které jsou navzájem nesrozumitelné – záleží na procentu přejatých slov).

Národní symboly

Romská vlajka se skládá z modrého pruhu v horní polovině, zeleného pruhu v polovině dolní a z červené čakry s 16 paprsky umístěné uprostřed. Čakra, která je také na vlajce Indie, odkazuje na indický původ romského národa. Zelený a modrý pruh symbolizují život věčných poutníků po zelené zemi pod blankytnou oblohou.

Tato vlajka byla přijata na 1. Mezinárodním sjezdu MRU v Londýně v roce 1971.

Všeobecně se za romskou hymnu považuje romská píseň Gejľem, gejľem známá též pod názvy Geľem, Geľem; Djelem, Djelem; Opre Roma; Romale, čhavale atd. Za romskou hymnu byla prohlášena v roce 1971 na 1. Mezinárodním sjezdu MRU.

Tradiční jména a příjmení

Mezi typická příjmení českých olašských Romů patří například Horváth, Oláh, Balog a Lakatoš, Romové ze Slovenska mají zase často příjmení Demeter, Sivák atd. Častá jsou také příjmení Žiga a Németh.

Typická příjmení českých Romů do druhé světové války:

  • převážně kočovní čeští Romové – příjmení Růžička, Vrba, Janeček, Procházka, Charvát, Petržilka atd.
  • převážně usedlí moravští Romové – příjmení Daniel, Ištván, Herák, Holomek, Malík, Kýr, Murka atd.
  • německy hovořící Romové v pohraničních oblastech – příjmení Bamberger, Richter, Klimt, Lagryn atd.

Rovněž některá jména jsou v romské populaci častější než u etnických Čechů (např. Erika, Koloman, Etela, Gizela, Eržika, Sandra, Gejza, Imrich), nicméně tento jev není tak výrazný jako v případě příjmení; většina Romů v České republice však má obdobná jména jako ostatní obyvatelstvo. Vzhledem k tomu, že většina českých Romů pochází původem ze Slovenska, mají také častěji jména, která jsou v České republice výjimečná, avšak na Slovensku a v Maďarsku celkem běžná (např. Zoltán, Tibor, Margita, Elemír, Dezider, Marika, Attila nebo Aladár).

Náboženství

Romové se přizpůsobili náboženství místního obyvatelstva. Část Romů na Balkáně a na Blízkém východě se hlásí k islámu, ve zbytku Evropy přijali Romové křesťanství. V Česku jsou většinou formální katolíci. Jejich patronkou je Černá Sára. Od počátku devadesátých let v Česku přibývá romských členů protestantských církví. Náboženské představy Romů stejně jako zvyky a rituály s nimi spojené se liší podle jednotlivých kmenů a podle krajin, ve kterých žijí. V Česku v některých rodinách zvláště ve větších městech romské tradice mizí, nejdéle se uchovávají tradice spojené se smrtí a narozením.

Původem slovenští Romové mají velký respekt z duchů zemřelých, mulů. Mnoho z nich uvádí, že se s nimi alespoň jednou v životě setkali. Z těchto setkání mívají strach. Mulové se jim mohou zjevovat, po případě je varovat před hrozícím nebezpečím. Část slovenských Romů má také obavy z guny daj, zřejmě obdoby slovanské polednice. Ta může uhranout jejich nově narozené dítě, pokud jej nechají o samotě a není pokřtěno. Guny daj lze zahnat magickými praktikami, které se liší podle jednotlivých rodin. Někteří věří i v existenci čarodějnic (strig). Hovořit o strigách a setkání s nimi je zřejmě tabu.

Mezinárodní romská unie

Mezinárodní romská unie (MRU), romsky: Romano Internacionalno Jekhetani Union je organizace zasazující se o práva Romů. Sídlo MRU je ve Vídni, pobočky má však po celém světě. MRU znikla na druhém světovém kongrese Romů, který probíhal 8-11. dubna 1978 přejmenováním Mezinárodního romského výboru. Na tomto kongresu byla uznána Indie jako země původu Romů.
V r. 1981 byl v německém Göttingenu pod taktovkou MRU uspořádán III. světový kongres Romů. Kongresu se účastnilo přibližně 300 delegátů z 22 zemí. Hlavním tématem byla konsolidace a spolupráce se Sdružením německých Sintů a Romů (VDSR). Bylo zde rozhodnuto požadovat odškodnění pro romské oběti nacismu a také zazněl požadavek, aby helsinské dohody vyjednané v 70. letech byly dodržovány i ve vztahu k Romům a Sintům. Podařilo se dosáhnout setkání představitelů německých Sintů a Romů s Helmutem Schmidtem a později i Helmutem Kohlem a následně v r. 1982 Německo oficiálně uznalo romskou genocidu a omluvilo se za ni.

Nejzásadnějším dokumentem vyjadřujícím národní vizi Mezinárodní romské unie je bezesporu Deklarace národa z r. 2000, která zní takto: „My, romský národ, osoby patřící k romskému národu voláme po reprezentaci našeho národa, který nemá ambici vytvořit stát. Žádáme, abychom byli uznáni jako národ v zájmu Romů i neromů, kteří sdílejí potřebu vyrovnat se s novými výzvami současnosti. My, národ, který ztratil přes půl milionu svých příslušníků vyhlazením v již zapomenutém holocaustu, národ, jehož členové byli příliš často diskriminováni, marginalizováni, stávali se obětí netolerance a perzekuce, máme sen a snažíme se dosáhnout jeho naplnění. Jsme národ, sdílíme stejnou tradici, kulturu, původ a jazyk; jsme národ. Nikdy jsme neusilovali o založení romského státu. A nechceme stát ani v současnosti, kdy nová společnost a nová ekonomika konkrétně a progresivně zpochybňují adekvátnost státu jako způsobu organizace.
Sjednocování konceptů národa a státu vedlo a stále vede k tragédiím a válkám, pohromám a masakrům. Historie romského národa toto spojení, které už evidentně není adekvátní potřebám lidí, překonává. My, romský národ, nabízíme příslušníkům ostatních národů naši připravenost na nový svět.

Máme sen, konkrétní politický sen o vládě práva, která je pro každého a pro všechny. Díky justičnímu systému schopnému zajistit demokracii a svobodu pro každého a pro všechny, adekvátní měnícímu se světu, společnosti a ekonomice. Máme sen o vládě práva, která je metodou a nikoliv „hodnotou“. Pragmatická, konkrétní cesta, jak jednotlivci souhlasí s pravidly, institucemi a právními normami, adekvátní novým potřebám. Nadnárodní národ, jako jsou Romové, potřebuje nadnárodní vládu práva. Je to evidentní; věříme, že tato potřeba je sdílená každým jednotlivcem nezávisle na národu, ke kterému on nebo ona patří.

Víme, že probíhá nesmělá debata týkající se adekvátnosti státu ve vztahu k měnícím se potřebám globální společnosti. Globální společnosti, která by neměla být organizována výlučně shora. Této debaty se účastní významné osobnosti Evropy a celé komunity OSN.

Také jsme přesvědčeni, že sama žádost o reprezentaci romského národa je velkou pomocí, jak najít odpověď na zásadní otázku týkající se potřebné reformy existujících mezinárodních institucí a pravidel. Náš sen je tedy velmi aktuální a velmi konkrétní. Toto nabízíme celému světovému společenství. Romský národ, každý jednotlivec patřící k němu hledá a potřebuje svět, kde mezinárodní charty lidských práv jsou zákony, ráznými pravidly poskytujícími požadovaná práva. Taková vůle je potřebou Romů; je tomu tak jen u Romů?
Jsme si vědomi, že hlavní charakteristika romského národa, tj. být národem bez ambice založit stát, je dnes velkým adekvátním zdrojem svobody a legality pro každého jednotlivce a pro úspěšnou funkci světového společenství. Máme sen a snažíme se o jeho naplnění. Nabízíme lidstvu žádost o možnost být reprezentováni jako národ, národ, kterým jsme. Odpověď na naši žádost dá možnost celému lidstvu udělat značný krok vpřed.

Víme, že demokracie a svoboda jsou rovny vládě práva, což může být zajištěno pouze skrze vytvoření institucí a zákonů adekvátních a neustále přizpůsobovaných měnícím se potřebám lidí.
Nabízíme naši kulturu, tradici a také historické odmítnutí založit stát- nejadekvátnější zdroj uvědomění pro dnešní svět. Proto hledáme reprezentaci a nové cesty reprezentace jednotlivců mimo příslušnost k jednomu nebo druhému národu. V současnosti nejsou politiky adekvátní potřebám jednotlivců v měnícím se světě, potřebám všech těch lidí stále trpících hladem a násilím, všem, jejichž fundamentální lidská práva jsou porušována. A my nabízíme, předkládáme otázku a zároveň cestu, konkrétní možnou potřebnou cestu, po které můžeme jít spolu.
My, romský národ, máme co sdílet, právo žádat o zastoupení, respekt, implementaci existující Charty lidských práv tak, aby byly reálné pro každého jednotlivce a byli konkrétní zárukou pro současnost a budoucnost.

  •  
  •  
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Ostatní uživatelé také četli:

Jeho rybníčkem je LinkedIn. Jeho tempo je vražedné. Loví. A loví ve vodách IT. Cítí se tam jako ryba ve vodě. Sám byl jednou z nich. Ví, jaké je to být „ajťákem“, sám byl jedním z nich. I proto se mu daří získávat ty nejlepší IT profesionály z oboru pro různé velké i malé firmy. Většinou je...

Co to je? Co to žere? Vysvětlení je jednoduché. Jedná se o propojení informací a zábavy, které se objevuje v novinách, TV zpravodajství i rádiu. Tradiční zpravodajství bývá stručné, jasné a bez citového zabarvení. Infotainment informuje, ale cílí na emoce, do zpráv pronikají prvky zábavy a často se kolem informací rozvíjí příběhy. Infotainment je spojením dvou...

Robert Robert Mužské jméno Robert je germánského původu. Původně mělo podobu Rupert či Ruprecht, to pochází ze staroněmeckého jména Hruodeperahtl či Hroberahtus. Jménu se přikládá význam: zářící svoji slávou, jasně zářící či skvělý.Kdy slaví Robert svátek?Robert slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 29. dubna (29.4.).Domácké podoby jména RobertRobík,Rob,Robertek.Robert a statistikaKolik žije v ČR RobertůK 29. 4....

V dnešním světě chce každý něco zpeněžit, ale spousta lidí ani neví, jak se takové slovo správně píše. My to víme. Mrkněte do následujícího textu a budete to vědět také. Z hlediska spisovného jazyka je správně pouze varianta zpeněžit. Pokud chcete vypadat chytře a zároveň se vyhnout slovu zpeněžit, můžete použít také termín monetizace. Lze totiž použít...

Ptáte se, jak napsat lomítko na klávesnici? Mám tu pro vás rovnou tři odpovědi, protože existují tři varianty jak na to. Můžete si vybrat podle toho, zda má vaše klávesnice v pravé části numerickou část nebo ne. Jak napsat lomítko na notebooku Pokud pracujete na notebooku, je jedinou možnou variantou, jak udělat lomítko použití klávesy...

Pochází z Rokycan. Na internetu jej najdete pod přezdívkou Lefiath. A pod stejným názvem najdete i jeho portfolio (Lefiath.cz). Provozuje web Tutoriarts.cz zaměřený na komunitu a návody pro začínající i pokročilé grafiky. Působí jako webový designér již pěknou řádku let, specializuje se na e-shopy. Petře, jak dlouho už vlastně jsi na volné noze?Přes čtyři roky....

Hodnota zákazníka v čase, zhruba tak by se dal přeložit marketingový výraz customer lifetime value (CLV). Jde o metriku, která vyjadřuje, jakou hodnotu má pro nás zákazník, který se vrací a nakupuje opakovaně, tedy zákazník, se kterým máme vytvořený dlouhodobý vztah. CLV můžeme definovat i jako částku, kterou u nás zákazník utratí za celou dobu,...

„Smiřte se s tím, že jestliže jste dorazili na tyto stránky, tak už je pozdě. Vaše vyvolená je v trapu. A nejspíš se hned tak nevrátí. Život však nekončí. Ale naopak začíná. Zhluboka se nadechněte. A v klidu si přečtete, co byste měli teď udělat.“ Až to vše dočtete, budete vám třeba o něco lépe....

Kdo zná perfektně češtinu, ten by si měl v tomto případě s pravopisem hravě poradit. Pokud mezi ně nepatříte, nevadí. Jsme tu my! Abychom mohli správně určit pravopis, musíme si nejdříve uvědomit, že se jedná o dvě rozdílná slova, která však obě patří do české slovní zásoby.Pravopisně správně je maně i marně! Ale pozor na významy!Marně je...
Načíst dalších 10 článků