Možná máte problém s tím, jak počítat příklady s minusem. Slovo minus ale potkáte i v češtině, kde ho nelze napsat znaménkem. Proto je potřeba znát správný pravopis tohoto slova a my se na něj teď podíváme.

Správně je minus

Jediná správná varianta je minus. To stejné platí i pro přídavné jméno minusový. Dlouhé í se do slova dostalo kvůli lepší výslovnosti.

Slovo minus tedy jinak čteme a jinak vyslovujeme. Bohužel.

Minus je slovo trochu zákeřné, protože může vystupovat jako podstatné jméno (v takovém případě ho skloňujeme) a nebo jako příslovce (v takovém případě je nesklonné).

1. Když tedy píšu dvacet minus tři, tak slovo minus neskloňuji, protože zde vystupuje jako příslovce.
2. Když ale řeknu, že jsem dostal z diktátu dva s minusem, už slovo minus skloňuji, protože v této větě vystupuje jako podstatné jméno.

Slovo minus však nemusíte používat pouze v souvislosti s matematikou. Používá se obecně, když chcete poukázat na nějaký nedostatek.

Príklady SPRÁVNÉHO užití slova minus:

• Nevíš náhodou, jak se píše minus na klávesnici?
• Byl jsem tak nadšený z nové práce, že jsem přehlížel její minusy.
• Odčítání se značí znaménkem minus a sčítání znaménkem plus.
• Nevíš náhodou, kolik je sto dvacet minus padesát dva?
• Tím, že jsi mě znovu podvedla u mě máš velké minus.
• Venku je minus deset a ty se tady promenáduješ v šatech.
• Na koncertě bylo plus minus pět set lidí.