Pravopis u spojení na rovinu není úplně jasný, proto v něm mnoho lidí chybuje. Přečtěte si náš text, abyste mezi ně nepatřili. Není na tom nic těžkého.

Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o spřežku, ale nenechte se mínit. Výraz narovinu (psaný dohromady) se nenachází v Pravidlech českého pravopisu ani ve Slovníku spisovné češtiny. Proto je možné říct, že pravopisně správně je pouze tvar „na rovinu“. Psáno jako předložka a podstatné jméno.

Jedná se o slovní spojení, které označuje přímé jednání. Jinými slovy také upřímné jednání bez okolků. V tomto kontextu je synonymem na rovinu slovo napřímo.

Má však ještě jeden význam. A to – na ploché místo.

Příklady SPRÁVNÉHO užití slova na rovinu:

• Andrej Babiš neumí jednat na rovinu.
• Vážně si myslíš, že politici umí jednat na rovinu?
• Musíme to postavit na rovinu, jinak celá zeď spadne.
• Nechoď kolem horké kaše, řekni to na rovinu.
• Budeš mi říkat věci na rovinu nebo se chceš tvářit, že se nic nestalo.
• Na rovinu se mi přiznala, že mě podvádí, svině.
• Můžeme jednat na rovinu?
• Zajeď s tím na rovinu, ať vidím, kolik je v nádržce oleje.
• Řekni mi to aspoň na rovinu ty krávo.
• Neumím nikdy mluvit na rovinu, protože se bojím, že někoho naštvu.