Ačkoliv bychom rádi občas neodbytného člověka něčím ubili, píše se v tomto slově -y.

Přídavné jméno neodbytný, je odvozeno od slova dobývat, píšeme proto s -y, nikdy jako neodbitný.

Přídavným jménem neodbytný můžeme označit někoho, kdo se o něco pokouší stále znovu, navzdory dosavadnímu neúspěchu. Neodbytný člověk může často jednat až poněkud nezdvořilým způsobem.

Příklady správného užití slova neodbytný

• I přes několik odmítnutí byl Honza neodbytným ctitelem.
• Michal je neodbytný! Uprostřed noci se dobývá k Zitě.
• Neodbytný muž osahával ženu na ulici, utekla před ním na recepci hotelu.
• Za nehodou na Domažlicku byla neodbytná moucha.
• Dům neodbytně prošmejdila.
• Kamkoli člověk vkročí, vyhrne se na něj lepkavě neodbytná směsice notoricky známých tónů a melodií.
• Neodbytná žebračka, osmačtyřicetiletá Jitka Heričová z Jihlavy, na niž si už dlouho stěžují lidé v krajském městě, skončila minulý týden za mřížemi.
• Vidíte, neodbytné prosebnici nakonec vyhoví i tak špatný soudce.
• Neodbytná pachuť hrdinství bratří Mašínů.
• V prvním případě, pokud je hostitel opravdu neodbytný, úporný v nucení do jídla, nemá smysl investovat energii do jeho převýchovy.
• Vzpomínám na ta neodbytná vtíravá zvířátka, co mě dlouhé měsíce trápila, bodala a požírala.