Čeština má mnoho slov, která na první pohled vypadají téměř totožně, ale ve skutečnosti se liší významem nebo správností. Jedním z takových případů je i dvojice „nevině“ a „nevinně“. Obě slova na první pohled působí jako příslovce odvozená od přídavného jména nevinný, a možná i obě působí „správně“. Jenže — ve skutečnosti jedno z nich vůbec neexistuje, a jejich záměna je velmi častá.
✅ Správná forma je: nevinně.
Slovo „nevinný“ je přídavné jméno, od kterého tvoříme příslovce pomocí přípony -ě:
- krásný → krásně
- chytrý → chytře
- nevinný → nevinně
V češtině tedy platí, že příslovce se tvoří buď změnou koncovky přídavného jména, nebo přidáním přípony. Forma „nevině“ by odpovídala spíše nesprávnému odvození, které vzniká zkomolením nebo vlivem hovorové řeči.
❌ Nevině – je nesprávná nespisovná varianta, která představuje v češtině neexistující tvar a v současné spisovné češtině se jako příslovce nepoužívá.
Jak si snadno zapamatovat, že správně je nevinně?
Taková rychlá pomůcka.
Příslovce v češtině se většinou tvoří tak, že vezmeme přídavné jméno a přidáme koncovku -ě, -e nebo -o:
- krásný → krásně
- pomalý → pomalu
- šťastný → šťastně
- nevinný → nevinně
Už jste četli? Zanedlouho x za nedlouho
📌 Chybná forma „nevině“ je pokusem o zkrácení, ale nedává gramatický smysl, protože neexistuje přídavné jméno „neviný“, ze kterého by to šlo odvodit.
Etymologie slova „nevinně“
Slovo nevinně je příslovce odvozené od přídavného jména nevinný, které označuje stav bez viny, bez provinění nebo také čistotu úmyslů. Předpona ne- vyjadřuje zápor, zatímco základ vinný souvisí s vinit, vina, provinění. Původ tohoto slova sahá až do praslovanského základu vina, které znamenalo přestupek, provinění nebo odpovědnost za čin.
Jaký význam má slovo „nevinně“?
Příslovce nevinně popisuje způsob jednání nebo chování, které je: bez viny nebo provinění, nezkažené, morálně čisté, nebo působí tak pouze navenek – například ve smyslu předstírání, že dotyčný „nic neprovedl“ („tvářil se nevinně“). Používá se jak v doslovném významu (např. „byl nevinně odsouzen“), tak i v přeneseném smyslu (např. „usmála se nevinně, ale v očích jí jiskřilo“).
Slovo nevinně znamená, že někdo jedná:
- bez viny, provinění,
- čistým, nezkaženým způsobem,
- nebo v přeneseném smyslu „na oko“, jakoby se „nic nestalo“.
Příklady správného užití slova „nevinně“:
- Usmál se nevinně, jako by se ho to vůbec netýkalo.
- Dítě se na učitelku podívalo nevinně a mlčelo.
- Tvrdil, že nic neudělal, a koukal nevinně kolem sebe.
- Obžalovaný seděl v soudní síni nevinně a klidně.
- Kočka nevinně ležela na gauči, ačkoliv roztrhala záclony.
- Nevinně jsem přikývl, ale uvnitř jsem se bavil.
- Vypadala nevinně, ale nápad s prankem byl její.
- Mluvila tak nevinně, že jí všichni uvěřili.
- Pes seděl u rozkousané boty a tvářil se nevinně.
- Nevinně pískala, jako by kolem jen tak procházela.
- Odpověděl nevinně, že si ničeho nevšiml.
- Nevinně pokrčila rameny, i když dobře věděla, co provedla.
- Dívka se usmála nevinně, ale v očích jí hrála lest.
- Nevinně položil otázku, která všechny zarazila.
- Nevinně předstíral, že to nebyla jeho chyba.
- „Já? Já nic!“ řekla nevinně a zmizela.
- Vymyslel plán, ale přitom se tvářil nevinně.
- Nevinně se zeptala, kolik stojí takové auto.
- Nevinně se zúčastnil hovoru, ale pak ho otočil proti ostatním.
- Vstoupil do místnosti nevinně, jako by o ničem nevěděl.
- Přisedl si ke mně nevinně, ale pak začal s výslechem.
- Nevinně navrhl změnu, která všechno otočila.
- Nevinně pohladil kočku a ta ho hned škrábla.
- Nevinně pozoroval hodiny, zatímco jeho spolužák opisoval.
- Odpověděla nevinně, ale tón hlasu ji prozradil.
- Smála se nevinně, ale její vtip byl velmi dvojsmyslný.
- Dostal pokutu, přestože vypadal nevinně.
- Nevinně jsem procházel kolem, ale pak mě zastavili.
- Nevinně se díval na telefon, přestože tajně fotil.
- Dívka odpovídala nevinně, ale učitelka jí to nevěřila.
- Tvářil se nevinně, když se rozbilo okno.
- Počkal nevinně na svoji chvíli a pak udeřil.
- Nevinně se bavil o počasí, ale měl jiný cíl.
- Smála se nevinně, ale věděla, že ho dostala.
- Nevinně zaparkoval na místě pro invalidy a doufal, že si toho nikdo nevšimne.
- Nevinně zíral do stropu, zatímco se ztrácely dokumenty.
- Nevinně se přidal do skupiny, ale měl postranní úmysly.
- Nevinně poznamenal, že někdo zřejmě zaspal.
- Nevinně se zajímal o detail smlouvy – který pak využil.
- Nevinně přešel zmínku o své účasti.
- Tvářil se nevinně, když se zapnula siréna.
- Nevinně se vydával za turistu, i když fotil citlivé místo.
- Nevinně se zeptala, jestli někoho nehledají – a pak řekla jméno.
- Přistoupil k ní nevinně, ale v ruce měl květinu i dopis.
- Nevinně mu řekla, že vypadá unaveně – a urazila ho.
- Kývl nevinně, ale pak okamžitě rozeslal email.
- Sledoval ho nevinně, ale v duchu si vše pamatoval.
- Nevinně si prohlížel výlohu, ale v odraze sledoval uvnitř.
- Nevinně pronesl, že to vlastně ani není jeho starost.
- Nevinně se vymluvil na náhodu, ale měl to připravené.
- Choval se nevinně, ale měl máslo na hlavě.
- S úsměvem řekl nevinně: „Jen jsem šel kolem.“
- Nevinně podotkl, že někdo asi udělal chybu.
- Nevinně se účastnil debaty, ale pak všechny převálcoval.
- Přesvědčoval nevinně, že on za to nemůže.
- Nevinně se usmíval, když se všichni hádali.
- Vstoupil nevinně, ale atmosféra se ihned změnila.
- Nevinně si půjčil tužku, ale už ji nikdy nevrátil.
- Nevinně se omluvil, ale bylo jasné, že to nebylo poprvé.
- Nevinně přikývl, i když měl v kapse plán B.