Každý, komu někdo zemřel, slaví Svátek zesnulých. Položí na hrobeček kytku, nebo zapálí svíčku…
Kdy se slaví Svátek zesnulých?
Památka na zesnulé (Dušičky) se slaví 2.listopadu (2.11).
Jak se slaví Dušičky u nás?
Pozůstalý přinese zesnulému něco na hrob (kytičku), obvykle zapálí svíčku a zavzpomíná na zemřelého. Uctí jeho vzpomínku tím, že na něho vzpomínají v dobrém.
Kriminalita, vandalismus
Bohužel jak už to bývá, ani Dušičky nemohou být zcela klidným svátkem. Vandalové bohužel kradou dar zemřelým (hlavně v tento den) – věnce, svíčky, kytice.
Nejen kriminalita vládne na tento svátek. Bohužel se zde vyskytují i vandalové, kteří nachází zábavu v ničení náhrobku, rytí do nich nebo úplné rozbití. Absolutně neumí ctít památku mrtvého. Vandalismus se v České republice trestá podle zákona. Pokud bude odsouzen, může dojít k odnětí svobody až na jeden rok.
Statistika
- v období Dušiček uctí na hřbitově památku zesnulých více než polovina osob
- jen 10% ale navštíví hřbitov přesně v den svátku
- více než čtvrtina osob, zejména z Prahy, si ale na své blízké zemřelé vzpomene bez návštěvy hřbitova
- téměř 90% osob nosí na hrob svíčky
- více než polovina Čechů pokládá na hrob věnce
- 50% kombinuje nakoupené ozdoby s vlastními výrobky
- vlastnoručně vyráběná výzdoba je používána asi na 10% hrobů
- za sváteční dekorace je třetina osob ochotna zaplatit pouze 100 až 200 Kč, ale další třetina je ochotna zaplatit 200 až 500 korun na výzdobu hrobu
Už jste četli? Blízký východ x blízký Východ
Historie
Tradice
Jedna z řady českých lidových pověr byla, že v předvečer Dušiček vystupují duše z Očistce, aby si odpočinuly od útrap. Blízcí hříšníků proto měli naplnit lampu na olej máslem, aby si duše mohly potřít spáleniny. Večer se příbuzní nebo přátelé napili studeného mléka (nebo se jím postříkali), aby se tak duše ochladily.
Na svátky se také pekly „kosti svatých“, bochánky či rohlíky ve tvaru kostí. V jižních Čechách ještě na počátku 20. století chodili koledníci na Dušičky prosit o toto pečivo. V okolí Českého Krumlova nazývali tuto koledu „chodit po rohlíkách“.
Pečivem „dušičkami“ se obdarovávali chudí, pocestní a žebráci u kostela. Na území jihočeského Doudlebska se pekly tzv. všesvaté rohlíky nebo všesvaté dušičky, toto pečivo bylo větší než jinde.
