Jen málokdo v ČR toho ví o tvorbě eshopů a jejich provozu tolik jako človíček s přezdívkou „Souki“. Celým jménem Petr Soukup. Zakladatel společnosti Simplia s.r.o.  A přestože řešení od Simplie využívá už pár set eshopů. Přitom se o této malé české firmičce nikde moc nepíše. Je načase to změnit.

Ahoj Petře, já již trochu nakousnul, čím se zabývá tvá firma. Ale nejdříve prosím na začátek pověz něco o sobě. Studoval jsi nějakou vysokou školu?

Vystudoval jsem bakaláře na ČVUT FEL a inženýra na ČVUT MÚVS. Hrál jsem si na velkého hrdinu a vystudoval prezenčně paralelně s budováním firmy, ale příště bych si to asi už rozmyslel 🙂 Na tituly ale při komunikaci sám nekoukám, tak šetřím bajty a nepíšu ho.

V kolika letech ses začal zajímat o podnikání? A co tě k němu nakonec přivedlo?

V patnácti jsem dělal IT brigádu v Mitonu – dnes si za tím představíme Heuréku, Slevomat atd. Ale tenkrát to byla firmička o třech lidech. Rychle jsem ale pochopil, že mi moc nejde dělat pod někým a začal jsem dělat na sebe. Bral jsem různé zakázky na programování nebo webíky, kde nebylo nutné se vidět. Protože jinak by to asi nezadali puberťákovi.

Začínal ses točit ve svých prvopočátcích hned točit kolem eshopů a nebo ses k nim dostal, dá se říci, až oklikou?

K eshopům jsem se dostal poměrně brzy. Udělal jsem s kamarádem pár webů penzionů a už na mě celkem náhodou spadnul první eshop.

Když jste začínali zakládat Simplii, jednalo se již tehdy o vysoce konkurenční prostředí? Existovalo tehdy obrovské množství firem, které nabízely pronájem eshopu? A nebo jste byli první?

Byli jsme úplně první a troufnul bych si říct, že jsem ten termín „pronájem eshopu“ vymyslel. Když se nad tím zamyslíš, tak je to vlastně úplně nesmyslné pojmenování. Ale uchytilo se, tak už do toho radši nevrtáme. Když jsme začínali, tak byli jen dvě možnosti jak založit eshop – buď použít nějaký (příšerný) open source a nebo zaplatit statisíce za vytvoření eshopu na míru.

Před lety jsme museli klienty přesvědčovat, že dává daleko větší smysl platit eshop měsíčně a mít tak garantovaný další vývoj. Dnes už to každý bere jako samozřejmost.

Když se podíváš zpět do minulosti, jak tehdy vypadal váš první eshop? Byl hrozný :-)? A obstál by v dnešní konkurenci? Co by mu třeba chybělo oproti takovému běžnému internetovému obchodu?

První klientka prodávala kočárky takřka z garáže (žádní zaměstnanci, zásoby nakoupené z úspor) a zaplatila nekřesťanské za vytvoření eshopu jiné firmě. Ten ale přestal fungovat a firma nekomunikovala. Nějakou náhodou se dostala ke mně a dohodli jsme se, že jí spíchnu eshop. Ona už ale nemohla znovu zaplatit plnou částku za vývoj a ani nebylo za co, protože já žádný eshop hotový neměl. Dohodli jsme se proto, že bude platit měsíčně za provoz místo plateb za vývoj – tak vznikl celý koncept „pronájmu eshopu“.

Přes víkend jsem spíchnul eshop a v pondělí běžel. Neuměl ale ani poslat objednávku na email, takže první dny jsem objednávky já musel opisovat z databáze a přeposílat je.

Naštěstí tenhle punkový vývoj obchod přežil a klientka je s námi do dnes. Jen obchod trochu vyrostl a dnes má největší prodejnu kočárků v ČR/SR.

Jak moc se změnilo podle tebe uvažování lidí, kteří si chtějí založit eshop? Přemýšlí více o celém obchodním modelu? A nebo do toho jdou po hlavě, jak to bývalo zvykem dříve? Pozoruješ v tomto ohledu nějaké změny?

Řekl bych, že je to právě naopak. Asi 5-6 let zpátky bylo založení eshopu velkou událostí. Byly s tím spojené velké investice a moc lidí tomu nerozumělo. Dnes se ale ze všech stran do lidí cpe, že je to hračka a zvládne to každý. Jedna naše konkurence na tom postavila svůj business plán – člověk je nalákán k založení eshopu a po dvou měsících zjistí, že vydělat peníze není až taková hračka. Jenže se smluvně zavázal k provozu eshopu celý rok, tak platí a platí.

Určitě bych ale řekl, že novorození eshopaři mají větší odbornost. Dnes totiž už není problém najít spoustu krásných článků, kde se třeba krok za krokem vysvětluje PPC reklama. Dříve jsme klientům museli vysvětlovat úplně všechno, ale dnes už buď sami vědí, nebo je stačí nasměrovat.

Dříve bylo provozování (a prodávání) eshopů doslova zlatý důl. Ceny za obyčejný eshop se tehdy pohybovaly ve statisících. Pak však ceny začaly povážlivě klesat s příchodem open source řešení (Presta, Joomla – Virtuemart). Souhlasíš s tím a nebo jsou podle tebe ceny víceméně stejné a k jejich propadu nedošlo? Dokázal bys srovnat, kolik stále eshop třeba před čtyřmi lety a kolik za něj zaplatí zákazník nyní?

Dnes je reálné pořídit slušný eshop poměrně levně, ale zlaté doly existují pořád. Často se nám stává, že přejde klient od konkurence na naše řešení a po poslání první faktury se ptá, jestli nám nevypadla nula. Před čtyřmi lety se běžně platily statisíce za vytvoření eshopu. Dnes jsou ale firmy zákeřnější a účtují sice pár stovek za provoz eshopu, ale tisíce za vícepráce – v součtu jsou pak na stejných statisících jako kdysi. Při výběru poskytovatele je potřeba dát si na to velký pozor, protože z ceníku to není vidět.

Jak by podle tebe měl vypadat dobrý shop? Co by měl mít?

Dobrý eshop by měl vědět, co prodává a komu. Zdá se to jako samozřejmost, ale málokterý to splňuje. Pokud eshop zkopíruje katalog dodavatele, přičte 10% marži a zaplatí PPC reklamu, tak na trhu dlouho nebude. Když ví, co a komu prodává, může budovat vztah se zákazníkem a tím to nejdůležitější – značku.

Rukama tobě i tvé firmě prošlo již několik stovek eshopařů. Někteří vystřelili raketově nahoru, jiní své podnikání brzy ukončili. Dokázal bys tipnout, co stojí za krachem mnoha začínajících eshopařů?

Eshopy se spíš prodávají, než že by přímo krachovaly. Nejčastějším důvodem ale je, že celé podnikání provozovatel viděl moc jednoduše. Nejčastějším omylem je, že lze provozovat eshop při normálním zaměstnání anebo že na to nejsou potřeba investice. Pokud hned na začátku nedáš na hromádku alespoň 100 000 Kč (na zásoby, reklamu, grafiku, …), tak se to pravděpodobně nepovede.

Mohl bys jmenovat jednoho klienta využívajícího vaše řešení po celá léta, který skutečně byl jedním z mála a dokázal během pár měsíců vytvořit doslova miliónový byznys? Proč se mu to povedlo? V čem byl tento klient / byla tato firma lepší?

Jmenoval bych znovu onen eshop s kočárky www.malvik.cz. Dáváme ho často klientům za příklad, protože nás poslouchal a dobře to dopadlo. Od začátku se tam úplně kašlalo na nějaké pozice ve vyhledávačích nebo třeba sledování cen konkurence. Místo toho tam provozovatelka komunikovala se zákazníky a radila jim s nákupem. Ti do obchodu poslali svoje známé, ti zase svoje známé a tak dále. Dneska na tom mají postavený celý business a velká část maminek jde automaticky do Malvíka, když cokoliv potřebuje. V tom je pak obrovská síla – zákazník nejde pro konkrétní zboží, ale teprve čeká, co mu prodejce doporučí na jeho problém. Je mu pak úplně jedno, že jinde mohl nakoupit o stovku levněji.

Mohl bys trošku zmapovat vaši hlavní konkurenci? V čem je jejich řešení lepší a v čem za vámi naopak zaostávají? A nebo nabízíte všichni to stejné v bledě růžovém a rozhoduje jen a pouze kvalitní marketing a schopnosti či zkušenosti obchodních zástupců?

Konkurence nabízí eshopy jak rohlíky a většinou zůstávají jen u technického řešení. My si klienty pečlivě vybíráme – eshop nás musí něčím zaujmout, abychom ho vzali do rodiny. Hlavně ale naše řešení nijak nenabízíme. Naopak klienty odháníme a až když se vrátí i po třetím odmítnutí, tak ho zvážíme na přijmutí. Nejsme na přijímání nových klientů nijak závislí, takže si můžeme dovolit být opravdu vybíraví. Teď máme například na webu hlášku, že pokud chceš mít u nás eshop, tak můžeš nechat svůj email a ze zájemců někoho vylosujeme. Psal jsem to tam jako vtip, ale už je ve slosování 400 emailů.

Naší největší konkurenční výhodou bude vztah se zákazníkem a komplexnost systému. Nevím o jiném technickém řešení, které by podobně pokrývalo potřeby provozovatele.

Staráte se klientům pouze o zajištění technické stránky eshopu (postavit, zprovoznit, udržovat v chodu) a nebo jim pomáháte také s marketingem, výběrem domény, s volbou designu apod.?

Kromě technické stránky se je snažíme minimálně nasměrovat v marketingu. Už máme spoustu zkušeností z jiných eshopů, takže je navigujeme tak, aby se vyhnuli známým slepým uličkám.

Jakých nejčastějších chyb se dopouštějí začínající eshopaři?

Nejčastěji se zafixují na jednu věc a ztratí kontext. Může to být třeba konkurence – berou ji jako vzor a snaží se ji napodobit, což málokdy funguje. Největší zlo je pak optimalizace pro vyhledávače – nabízí spoustu kouzelných čísel ke sledování, které jsou ale samy o sobě k ničemu. Začínající eshopaři pak ztrácí spoustu času řešením věcí, které ve výsledku nejsou vůbec podstatné.

Které open source řešení je podle tebe nejlepší pro tvorbu internetového obchodu a proč? A používáte jej? A nebo jste si vyvinuli vlastní systém na míru?

Open source eshopy potkávám jen jako zákazník, takže to nedovedu posoudit – z našeho pohledu je to nižší liga. Naše řešení je vlastní – většinu jsem napsal já a zbytek kolega. Díky tomu má i vnitřně nějakou jednotnou myšlenku a není to slepeno z názorů stovky programátorů.

Když už jsem to nakousl, dá se podle tebe na open source řešení postavit shop s miliónovými obraty? A nebo je potřeba v určité fázi zkrátka vždy přejít na eshop, který je postavený zákazníkovi na míru? Pokud ano, v čem jsou open source nevyhovující a v čem jsou řešení typu Shoptet lepší či horší?

Největší problém open source řešení je, že se o něj musíš starat. Musíš vědět, co potřebuješ a pak to sám provést. To samozřejmě sežere spoustu času, ale hlavně to přidává další starost. Vždycky si vzpomenu na Rammiho, který provozoval velký eshop digimodely.cz na Zencartu a když ho vyhackovali, tak to komentoval slovy „tak přesně teď bych radši měl pronájem a někomu jen zavolal, ať to vyřeší“.

Velký problém také je, že provozovatel ani neví, že by nějakou funkci mohl mít. Teď si třeba hrajeme s prediktivním emailingem, který odhadne, co by zákazník mohl chtít koupit a sám mu to včas nabídne. V open source by to možná šlo nějak realizovat také, ale musíš nejdřív vědět, že něco takového vůbec jde udělat.

Kolik lidí se aktuálně podílí na chodu Simplia s.r.o.?

Kolem patnácti. V Praze sedíme v kanceláři ve čtyřech, ale máme ještě druhou kancelář v rodném Jablonci a hlavně spousty externistů. Sbíráme talenty a snažíme se to neomezovat lokací, takže některé kolegy jsem ani nikdy neviděl.

Byl bys ochotný sdělit nám, jaký je obrat tvé firmy? Jakého obratu chcete dosáhnout v roce 2013 a v následujících letech?

Popravdě to ani nevím. Peněz máme dostatek, takže jsem ani nepátral, kolik přesně. Každý rok ale obrat minimálně dvojnásobíme.

Šťastný to člověk :-).

Jak moc budete měnit váš produkt? Chcete stále nabízet eshopová řešení a nebo připravujete nějaký další produkt pro své zákazníky?

Od jara usilovně připravujeme novou verzi našeho řešení. Už teď jsme vyčnívali, ale začátkem roku chceme představit eshopové řešení, které bude nejkomplexnější, nejchytřejší a především s přehledem nejdražší. Cílem je mít produkt sice s vyšší měsíční cenou, ale s jistotou, že nic chytřejšího už není.

Takže samé nej…Ale pojďme dále.

Kolik hodin denně pracuješ? A nosíš si práci i domů? Nebo jednoduše neumíš vypnout?

Pracuju prakticky pořád – 12 hodin denně celkem běžně. Jen jsem si to rozdělil na „práci“ a „zábavnou práci“. Přes týden tak v kanceláři dělám do osmi večer to, co musí být hotové. O víkendu nebo v noci si pak třeba hraju s novými technologiemi. Kolegové se už asi vždycky děsí v pondělí, co zase bude fungovat úplně jinak 🙂

Hehehe. No ale zase se nenudí :-).

Ale když tak hodně pracuješ, nemáš někdy pocit, že ti podnikání vzalo nejlepší léta tvého života? A nebo ses zvládal při budování firmy také vždy dobře bavit?

Naštěstí mě baví to, co dělám. Máme velkou výhodu, že si můžeme vybírat klienty, takže se vždycky pro nějaký eshop nadchnu, věnuju mu maximum času a za týden se můžu nadchnout zase pro jiný. Jsem ale sám zvědav, jak dlouho mi to vydrží.

O čem sní Petr Soukup? Co by chtěl ve svém životě ještě dokázat? A zůstane jenom u snu nebo již jsi podnikl první kroky k naplnění svého velkého snu :-)?

Jednou si pořídím nesmyslně velkou vilu. Lidi budou chodit kolem a budou si říkat „který magor by si tohle pořídil?“. Ale já je neuslyším, protože budu na terase sedět u notebooku a hledat zapomenutý středník v novém updatu.

Petře, poslední otázka na závěr. Chtěl bys něco vzkázat světu prostřednictvím tohoto rozhovoru?

Neohlížejte se na konkurenci a nebojte se dělat věci jinak!

Petře, moc díky za to, že sis našel čas na tento „pokec“. I s tebou se tedy pro tentokrát rozloučím a popřeji celý Simplii a tvým zákazník jen to nejlepší. A snad někdy u dalšího rozhovoru na shledanou.

Zdroj: http://objevit.cz/petr-soukup-troufnul-bych-si-rict-ze-jsem-termin-pronajem-eshopu-vymyslel-t41734