Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (zkratka BOZP) je velice široký interdisciplinární (mezioborový neboli vícevědní) obor. BOZP můžeme shrnout jako: „Soubor opatření (technických, organizačních, výchovných), která při správné aplikaci nebo realizaci vytvoří podmínky k tomu, aby se pravděpodobnost ohrožení nebo poškození lidského zdraví snížila na minimum.“
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (zkratka BOZP) je velice široký interdisciplinární (mezioborový neboli vícevědní) obor. BOZP můžeme shrnout jako: „Soubor opatření (technických, organizačních, výchovných), která při správné aplikaci nebo realizaci vytvoří podmínky k tomu, aby se pravděpodobnost ohrožení nebo poškození lidského zdraví snížila na minimum.“
Cílem opatření spadajících do BOZP je zejména zamezení vzniku situací, které by mohly vést k ohrožení či poškození zdraví, případně ke ztrátám na životech pracovníků. Opatření jsou obvykle kombinací technologických, technických, právních, organizačních a administrativních složek. Soubor těchto opatření je obecně nazýván prevence rizik.
Při zajišťování úkolů preveznce rizik figuruje osoba odborně způsobilá v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Lidově se této osobě říká bezpečák či OZO. Osoba je dnes poradním orgánem zaměstnavatele, který nad prevencí rizik dozoruje.
Nejdůležitějším zákonem z pohledu BOZP je zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, ze kterého vychází základní požadavky na vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Mezi další zásadní předpisy patří zákon č. 309/2006 Sb. O zajištění dalších podmínek BOZP.
Oblast BOZP dále upravují jiné zákony, předpisy a nařízení, které jsou zaměřeny na konkrétní činnosti a úkony v organizaci. Pokud nepočítáme normy, jde celkově asi o 104 zákonů a vyhlášek
BOZP se vztahuje na zaměstnavatele a také na všechny fyzické osoby, které legálně přicházejí do kontaktu s pracovními činnostmi zaměstnanců. Zaměstnavatelem se v souladu s právními předpisy ČR rozumí i všechny podnikající fyzické osoby.
Za trvalé zajištění BOZP v organizaci je zejména odpovědný zaměstnavatel. Dále pak vedoucí zaměstnanci, a to v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Odpovědnost za plnění práv a povinností v oblasti BOZP může mít trestněprávní následky.
Hlavními principy BOZP, dle výše zmíněných zákonů, je zejména provádění tzv. řízení a analýza rizik, provádění kontrol stavu a fungování opatření BOZP s následným zlepšování tohoto stavu a odstraňováním zjištěných neshod a závad. Vždy se má za to, že by zaměstnavatelé a zaměstnanci měli rizikům preventivně předcházet, nikoli řešit důsledky.
Ačkoliv náš právní řád nezná termín školení BOZP, má se všeobecně za to, že vyplývá z § 103, a to v článku 2), Zákoníku práce, kde je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen zajistit svým zaměstnancům školení o právních a bezpečnostních předpisech v oblasti BOZP. Školení zaměstnanců na podmínky BOZP je jednou ze základních povinností každého zaměstnavatele – bez výjimky. Naopak školení BOZP musí absolvovat každý zaměstnanec, a to v době, která je zákonem přímo předepsána.
Povinnou součástí každé organizace mající zaměstnance, je také zpracování dokumentace BOZP a pravidelné provádění prověrek BOZP.
Dokumentace je soubor dokumentů, které jsou zpracovány vždy přesně pro činnosti a rizika v dané organizaci. Patří mezi ně např.:
Dokumentace BOZP je zpracována většinou při zaměstnání už prvního zaměstnance a je nezbytné ji průběžně aktualizovat, a to ať z důvodu interně organizačního nebo z důvodu změny v legislativě. Obvykle k aktualizaci dokumentace dochází v rámci prování prověrek BOZP.
Smyslem prověrky BOZP je komplexní kontrola a nastavení systému BOZP v dané organizaci a to ve vztahu k právnímu řádu České republiky a dále vůči interním předpisům uvnitř společnosti. Prověrka se skládá zejména z fyzické kontroly pracovišť a prověření, zda dokumenty odpovídají skutečnosti a naopak. Z každé roční prověrky by měl být vyhotoven písemný zápis, ve kterém budou mj. uvedeny závady a nedostatky, které byly v rámci šetření zjištěny. Tyto je potřeba obratem odstranit a dále pak zajistit opatření, aby se již neopakovaly.
BOZP je povětšinou zaměstnavateli vnímána spíše jako povinnost a zákonná nutnost, nežli oblast, která by organizaci něco „přinášela“ nebo „vydělávala“. Nicméně je potřeba si uvědomit, že lidský život je jen jeden, a tak pokud zaměstnavatel chce, aby pod jeho příkazy pracovali lidské bytosti, musí jim umožnit podmínky pro bezpečný výkon práce. Jako zaměstnavatel nesmíte v BOZP primárně hledat krátkodobý zisk v podobě peněz, ale spíše dlouhodobý přínos z pohledu uvědomělého a zodpovědného zaměstnavatele, pro kterého je radost pracovat.
Cílem opatření spadajících do BOZP je zejména zamezení vzniku situací, které by mohly vést k ohrožení či poškození zdraví, případně ke ztrátám na životech pracovníků. Opatření jsou obvykle kombinací technologických, technických, právních, organizačních a administrativních složek. Soubor těchto opatření je obecně nazýván prevence rizik.
Při zajišťování úkolů preveznce rizik figuruje osoba odborně způsobilá v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Lidově se této osobě říká bezpečák či OZO. Osoba je dnes poradním orgánem zaměstnavatele, který nad prevencí rizik dozoruje.
Nejdůležitějším zákonem z pohledu BOZP je zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, ze kterého vychází základní požadavky na vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Mezi další zásadní předpisy patří zákon č. 309/2006 Sb. O zajištění dalších podmínek BOZP.
Oblast BOZP dále upravují jiné zákony, předpisy a nařízení, které jsou zaměřeny na konkrétní činnosti a úkony v organizaci. Pokud nepočítáme normy, jde celkově asi o 104 zákonů a vyhlášek
BOZP se vztahuje na zaměstnavatele a také na všechny fyzické osoby, které legálně přicházejí do kontaktu s pracovními činnostmi zaměstnanců. Zaměstnavatelem se v souladu s právními předpisy ČR rozumí i všechny podnikající fyzické osoby.
Za trvalé zajištění BOZP v organizaci je zejména odpovědný zaměstnavatel. Dále pak vedoucí zaměstnanci, a to v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Odpovědnost za plnění práv a povinností v oblasti BOZP může mít trestněprávní následky.
Hlavními principy BOZP, dle výše zmíněných zákonů, je zejména provádění tzv. řízení a analýza rizik, provádění kontrol stavu a fungování opatření BOZP s následným zlepšování tohoto stavu a odstraňováním zjištěných neshod a závad. Vždy se má za to, že by zaměstnavatelé a zaměstnanci měli rizikům preventivně předcházet, nikoli řešit důsledky.
Ačkoliv náš právní řád nezná termín školení BOZP, má se všeobecně za to, že vyplývá z § 103, a to v článku 2), Zákoníku práce, kde je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen zajistit svým zaměstnancům školení o právních a bezpečnostních předpisech v oblasti BOZP. Školení zaměstnanců na podmínky BOZP je jednou ze základních povinností každého zaměstnavatele – bez výjimky. Naopak školení BOZP musí absolvovat každý zaměstnanec, a to v době, která je zákonem přímo předepsána.
Povinnou součástí každé organizace mající zaměstnance, je také zpracování dokumentace BOZP a pravidelné provádění prověrek BOZP.
Dokumentace je soubor dokumentů, které jsou zpracovány vždy přesně pro činnosti a rizika v dané organizaci. Patří mezi ně např.:
Dokumentace BOZP je zpracována většinou při zaměstnání už prvního zaměstnance a je nezbytné ji průběžně aktualizovat, a to ať z důvodu interně organizačního nebo z důvodu změny v legislativě. Obvykle k aktualizaci dokumentace dochází v rámci prování prověrek BOZP.
Smyslem prověrky BOZP je komplexní kontrola a nastavení systému BOZP v dané organizaci a to ve vztahu k právnímu řádu České republiky a dále vůči interním předpisům uvnitř společnosti. Prověrka se skládá zejména z fyzické kontroly pracovišť a prověření, zda dokumenty odpovídají skutečnosti a naopak. Z každé roční prověrky by měl být vyhotoven písemný zápis, ve kterém budou mj. uvedeny závady a nedostatky, které byly v rámci šetření zjištěny. Tyto je potřeba obratem odstranit a dále pak zajistit opatření, aby se již neopakovaly.
BOZP je povětšinou zaměstnavateli vnímána spíše jako povinnost a zákonná nutnost, nežli oblast, která by organizaci něco „přinášela“ nebo „vydělávala“. Nicméně je potřeba si uvědomit, že lidský život je jen jeden, a tak pokud zaměstnavatel chce, aby pod jeho příkazy pracovali lidské bytosti, musí jim umožnit podmínky pro bezpečný výkon práce. Jako zaměstnavatel nesmíte v BOZP primárně hledat krátkodobý zisk v podobě peněz, ale spíše dlouhodobý přínos z pohledu uvědomělého a zodpovědného zaměstnavatele, pro kterého je radost pracovat.