Evropská unie (EU) a Evropský hospodářský prostor (EHP) a Evropské sdružení volného obchodu (EFTA/ESVO) jsou významné organizace, které hrají klíčovou roli ve formování hospodářské a politické struktury Evropy. Zatímco EU je politickou a ekonomickou unií sestávající z 27 evropských zemí (které využívají 24 úředních jazyků), tak EHP poskytuje alternativní rámec pro hospodářskou spolupráci mezi zeměmi EU a některými dalšími evropskými státy.
Evropské sdružení volného obchodu (EFTA/ESVO) bylo založeno jako první v roce 1960 se záměrem podporovat volný obchod a hospodářskou kooperaci mezi členskými zeměmi, které nebyly připraveny připojit se k Evropskému hospodářskému společenství (nynější Evropská unie). Evropská unie (EU) pak vznikla později, přičemž její kořeny sahají k založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v roce 1951 a Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce 1957.
Evropský hospodářský prostor (EHP) byl založen později, konkrétně v roce 1992, jako způsob, jak rozšířit výhody jednotného trhu EU na země EFTA, aniž by se musely stát členy EU. Vznik EHP byl tedy způsob, jak navázat hospodářskou spolupráci mezi EU a EFTA/ESVO, a také jako odpověď na rozšíření EU a hospodářské integrace v Evropě.
Stručně pak takto:
- EFTA/ESVO (1960) – jako první organizace zaměřená na volný obchod mezi členskými zeměmi.
- EU (původně jako EHS, 1957, ale plně rozvinutá později) – jako politická a ekonomická unie mezi členskými zeměmi.
- EHP (1992) – jako platforma pro rozšíření hospodářské spolupráce mezi zeměmi EU a některými zeměmi EFTA.
Seznam členských zemí EU
Nynější seznam členských zemí EU zahrnuje 27 zemí: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.
Součástí EU již není Velká Británie, která opustila Evropskou unii dne 31. ledna 2020.
| Stát | Přistoupení | Populace | Rozloha | Hustota osídlení | Počet poslanců EP | Počet obyvatel přepočtených na 1 poslance EP |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Rakousko | 1. ledna 1995 | 8 978 929 | 83 855 km² | 107/km² | 19 | 472 575 |
| Belgie | Zakladatel | 11 617 623 | 30 528 km² | 381/km² | 21 | 553 220 |
| Bulharsko | 1. ledna 2007 | 6 838 937 | 110 994 km² | 62/km² | 17 | 402 290 |
| Chorvatsko | 1. července 2013 | 3 862 305 | 56 594 km² | 68/km² | 12 | 321 859 |
| Kypr | 1. května 2004 | 904 705 | 9 251 km² | 98/km² | 6 | 150 784 |
| Česká republika | 1. května 2004 | 10 516 707 | 78 866 km² | 133/km² | 21 | 500 796 |
| Dánsko | 1. ledna 1973 | 5 873 420 | 43 075 km² | 136/km² | 14 | 419 530 |
| Estonsko | 1. května 2004 | 1 331 796 | 45 227 km² | 29/km² | 7 | 190 257 |
| Finsko | 1. ledna 1995 | 5 548 241 | 338 424 km² | 16/km² | 14 | 396 303 |
| Francie | Zakladatel | 67 871 925 | 640 679 km² | 106/km² | 79 | 859 138 |
| Německo | Zakladatel | 83 237 124 | 357 021 km² | 233/km² | 96 | 867 053 |
| Řecko | 1. ledna 1981 | 10 459 782 | 131 990 km² | 79/km² | 21 | 498 085 |
| Maďarsko | 1. května 2004 | 9 689 010 | 93 030 km² | 104/km² | 21 | 461 381 |
| Irsko | 1. ledna 1973 | 5 060 004 | 70 273 km² | 72/km² | 13 | 389 231 |
| Itálie | Zakladatel | 59 030 133 | 301 338 km² | 196/km² | 76 | 776 712 |
| Lotyšsko | 1. května 2004 | 1 875 757 | 64 589 km² | 29/km² | 8 | 234 470 |
| Litva | 1. května 2004 | 2 805 998 | 65 200 km² | 43/km² | 11 | 255 091 |
| Lucembursko | Zakladatel | 645 397 | 2 586 km² | 250/km² | 6 | 107 566 |
| Malta | 1. května 2004 | 520 971 | 316 km² | 1 649/km² | 6 | 86 829 |
| Nizozemsko | Zakladatel | 17 590 672 | 41 543 km² | 423/km² | 29 | 606 575 |
| Polsko | 1. května 2004 | 37 654 247 | 312 685 km² | 120/km² | 52 | 724 120 |
| Portugalsko | 1. ledna 1986 | 10 352 042 | 92 390 km² | 112/km² | 21 | 492 954 |
| Rumunsko | 1. ledna 2007 | 19 042 455 | 238 391 km² | 80/km² | 33 | 577 044 |
| Slovensko | 1. května 2004 | 5 434 712 | 49 035 km² | 111/km² | 14 | 388 194 |
| Slovinsko | 1. května 2004 | 2 107 180 | 20 273 km² | 104/km² | 8 | 263 398 |
| Španělsko | 1. ledna 1986 | 47 432 893 | 504 030 km² | 94/km² | 59 | 803 947 |
| Švédsko | 1. ledna 1995 | 10 452 326 | 449 964 km² | 23/km² | 21 | 497 730 |
| Celkem 27 | 446 735 291 | 4 233 262 km² | 106/km² | 705 | 633 667 |
Jak a proč se liší seznam zemí EU a Evropského hospodářského prostoru?
Evropský hospodářský prostor (EHP) byl vytvořen s cílem podpořit volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu mezi členskými zeměmi Evropské unie (EU) a některými zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO, anglicky European Free Trade Association – EFTA).
Tato dohoda umožňuje zemím EFTA účast na jednotném trhu EU, aniž by musely být členy EU. Důvody, proč se některé země EFTA rozhodly nevstoupit do EU, ale stále chtějí účast na jednotném trhu, jsou různé a mohou zahrnovat politické, ekonomické nebo sociální faktory.
Konkrétně země EFTA, které jsou součástí EHP, zahrnují Norsko, Island a Lichtenštejnsko.
Celkově je hlavním cílem EHP podpora hospodářské integrace a zajištění výhod jednotného trhu pro všechny zúčastněné země, a to i bez plného členství v EU. Důvody vzniku Evropského hospodářského prostoru (EHP) jsou převážně tyto:
- Rozšíření přístupu k trhu: EHP umožňuje zemím EFTA přístup k většímu trhu, aniž by musely přijmout všechny aspekty členství v EU, jako je společná zemědělská politika a společná měna.
- Zachování určité politické a ekonomické nezávislosti: Některé země mohou upřednostňovat účast na jednotném trhu, aniž by se musely podrobit dalším politickým a institucionálním požadavkům spojeným s členstvím v EU.
- Historické a geopolitické faktory: Historické vazby, geopolitická situace a národní zájmy mohou také hrát roli ve volbě zemí mezi účastí v EHP a členstvím v EU.
- Regulační soulad: EHP také vyžaduje, aby země EFTA dodržovaly určité regulační normy EU, což může být výhodné pro obchod a investice, aniž by musely přijmout plné členství v EU.
Přehled států EHP (Evropského hospodářského prostoru)
| Číslo | Stát | Kód státu | Členství v Eurozóně (EMU) | Měna členského státu EHP |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Belgie | BE | Ano | euro (EUR) |
| 2 | Bulharsko | BG | Ne | lev (BGN) |
| 3 | Česká republika | CZ | Ne | koruna (CZK) |
| 4 | Dánsko | DK | Ne | koruna (DKK) |
| 5 | Estonsko | EE | Ano | euro (EUR) |
| 6 | Finsko | FI | Ano | euro (EUR) |
| 7 | Francie | FR | Ano | euro (EUR) |
| 8 | Chorvatsko | HR | Ne | kuna (HRK) |
| 9 | Irsko | IE | Ano | euro (EUR) |
| 10 | Island | IS | Ne | koruna (ISK) |
| 11 | Itálie | IT | Ano | euro (EUR) |
| 12 | Kypr | CY | Ano | euro (EUR) |
| 13 | Lichtenštejnsko | LI | Ne | (švýcarský) frank (CHF) |
| 14 | Litva | LT | Ne | litas (LTL) |
| 15 | Lotyšsko | LV | Ano | euro (EUR) |
| 16 | Lucembursko | LU | Ano | euro (EUR) |
| 17 | Maďarsko | HU | Ne | forint (HUF) |
| 18 | Malta | MT | Ano | euro (EUR) |
| 19 | Německo | DE | Ano | euro (EUR) |
| 20 | Nizozemí | NL | Ano | euro (EUR) |
| 21 | Norsko | NO | Ne | koruna (NOK) |
| 22 | Polsko | PL | Ne | zlotý (PLN) |
| 23 | Portugalsko | PT | Ano | euro (EUR) |
| 24 | Rakousko | AT | Ano | euro (EUR) |
| 25 | Rumunsko | RO | Ne | nové leu (RON) |
| 26 | Řecko | GR | Ano | euro (EUR) |
| 27 | Slovensko | SK | Ano | euro (EUR) |
| 28 | Slovinsko | SI | Ano | euro (EUR) |
| 29 | Španělsko | ES | Ano | euro (EUR) |
| 30 | Švédsko | SE | Ne | koruna (SEK) |
| 31 | Švýcarsko* | CH | Ne | frank (CHF) |
| 32 | Velká Británie | GB | Ne | libra (GBP) |
Už jste četli? Sychravý x sichravý
* Švýcarsko není součástí EU/EHP, avšak díky měnové unii s Lichtenštejnskem, které je členem EU/EHP, je švýcarský frank považován za měnu státu EHP.
Mezi členské země SEPA patří uvedené státy z EHP a dále také Alandské ostrovy, Francouzská Guyana, Gibraltar, Guadeloupe, Martinik, Mayotte, Réunion, Saint Pierre a Miquelon, Monako a San Marino.
Evropské sdružení volného obchodu (EFTA/ESVO)
Evropské sdružení volného obchodu (ESVO, v angličtině European Free Trade Association – EFTA) je organizace mezinárodního charakteru, založená v roce 1960. Jejím hlavním úkolem je podněcování prosperity a ekonomické kooperace mezi členskými státy. Tato organizace byla zřízena jako kontrapunkt k Evropskému hospodářskému společenství (nynější Evropská unie) prostřednictvím uzavření Stockholmské smlouvy dne 4. ledna 1960, přičemž Velká Británie byla hlavním státem tohoto uskupení.
V roce 1992 v portugalském Portu došlo k uzavření dohody mezi Evropskou unií a Evropským sdružením volného obchodu o založení společného Evropského hospodářského prostoru. Nicméně ve stejném roce v referendu občané Švýcarska zamítli účast země v tomto prostoru. Tím se Švýcarsko stalo jediným státem, který není členem Evropského hospodářského prostoru, a své ekonomické vztahy s Evropskou unií řídí prostřednictvím sady bilaterálních dohod, což mu umožňuje být součástí Evropského jednotného trhu podobně jako ostatní země ESVO.
Současní členové European Free Trade Association EFTA/ESVO
| Smluvní strana | Přistoupení do EFTA | Populace (2021) | Rozloha (km²) | Hlavní město | HDP v milionech (PPP) | HDP na obyvatele (PPP) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Island | 1. ledna 1970 | 370 335 | 103 000 | Reykjavík | 12 831 | 39 223 |
| Lichtenštejnsko | 1. ledna 1991 | 39 039 | 160.4 | Vaduz | 3 545 | 98 432 |
| Norsko | 3. května 1960 | 5 403 021 | 385 155 | Oslo | 265 911 | 53 470 |
| Švýcarsko | 3. května 1960 | 8 691 406 | 41 285 | Bern | 363 421 | 45 417 |
Bývalé členské státy European Free Trade Association EFTA/ESVO
Zakladatelskými státy sice byly Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království a Finsko se přidružilo jako asociovaný člen v roce 1961 a stalo se plným členem v roce 1986, zatímco Island se připojil v roce 1970. Ale v roce 1973 vstoupily Dánsko a Spojené království do Evropského společenství a tím pádem opustily ESVO. Portugalsko následovalo a připojilo se k ES v roce 1986. Lichtenštejnsko se stalo členem ESVO v roce 1991, předtím byly jeho zájmy zastupovány Švýcarskem. V roce 1995 přešly z ESVO do EU Rakousko, Švédsko a Finsko.
| Stát | Vstup do EFTA | Opuštění EFTA | Vstup do EHS/EU |
|---|---|---|---|
| Rakousko | 3. května 1960 | 31. prosince 1994 | 1. ledna 1995 |
| Dánsko | 3. května 1960 | 31. prosince 1972 | 1. ledna 1973 |
| Finsko | 1. ledna 1986 | 31. prosince 1994 | 1. ledna 1995 |
| Portugalsko | 3. května 1960 | 31. prosince 1985 | 1. ledna 1986 |
| Švédsko | 3. května 1960 | 31. prosince 1994 | 1. ledna 1995 |
| Spojené království | 3. května 1960 | 31. prosince 1972 | 1. ledna 1973 (opustil 31. ledna 2020) |