Rezignace je slovo francouzského původu, které má ve francouzštině tvar résigner a znamená rušit platnost, vzdát se určitého práva. Původně bylo spojováno zejména s aktem, kdy se vladař (císař, král atd.) rozhodl vzdát nároku na trůn.

Správně je rezignace

A jak to je v češtině? Velice jednoduše. Pravopisně správně je pouze tvar rezignace. Slovo se už plně včlenilo do české slovní zásoby, takže ho je možné běžně skloňovat podle vzoru růže.

Význam slova rezignace

Ještě je vhodné zmínit, co slovo rezignace znamená. Může označovat vzdávání se úřadu, ale také trpnému poddávání se osudu.

Rezignace je zkrátka situace, kdy už se člověk odmítá snažit a sere na to.

Synonymum slova rezignace je odstoupení nebo abdikace.

Příklady SPRÁVNÉHO užití slova rezignace:

• Viděl jsi tu komickou rezignaci Bohuslava Sobotky?
• Rezignovat s grácií umí jen velikáni.
• Rezignaci Prymuly nemůžeš očekávat.
• O rezignaci nemůže být ani řeč, budu bojovat až do konce.
• S rezignacemi na vrcholové posty se po úplatkové aféře roztrhl pytel.
• Když vidím tvoji rezignaci na život, je mi do pláče.
• Jsem rozhodnutý pro rezignaci, tvé námitky můj názor nezmění.
• Rezignace vlády překvapila celý národ.
• Moje rezignace na šéfa firmy se ukázala být prospěšnou a jsem šťastnější.
• Rezignace v sexu je v manželství běžná.
• Jestli by mi něco udělalo radost, tak je to rezignace Babiše.