Téměř totožná slova, ale přesto jiný význam. Satira ve smyslu literárního žánru, který využívá komičnosti, výsměchu a ironie ke kritice, se pravopisně správně píše pouze ve tvaru satira. Původ satiry je ve starověkém Římě, ale dodnes se hojně využívá. Druhým významem satiry může být posměšné vyjádření. I v tomto případě je správně tvar satira.

Naopak varianta satyra je pouze patvar, který do spisovné češtiny nepatří.

Podobné je také slovo Satyr, ale to znamená úplně něco jiného. V řecké mytologii byl Satyr polobůh, jehož otcem byl bůh Hermes. Byl zobrazován jako napůl člověk a napůl kozel s kučeravými vlasy, špičatýma ušima a tupým nosem, s růžky, oháňkou a kozlíma nohama.

V mytologií jsou satyři ztotožňování s mužskou sexuální silou.

Příklady SPRÁVNÉHO užití slova satira:

• Už dlouho jsem se nesetkal s kvalitní politickou satirou.
• Pokud dobře ovládáš satiru, tak se určitě prosadíš.
• Kancelář Blaník je poměrně dobrá satira, která bohužel odráží realitu.
• Redaktoři se v ČR snad bojí napsat pořádnou satiru.
• Hrubá satira mě uráží, ale proti inteligentnímu pojetí nemám vůbec nic.

Příklady SPRÁVNÉHO užití slova satyr:

• Víš vůbec, jak vypadá bájný satyr?
• Se satyrem bych se nechtěl potkat, ještě by mě napíchl na své rohy.
• Opravdu satyři bydleli v sudech, nebo je ten seriál hloupost?
• Herkules by satyrovi určitě nakopal zadek.
• Pokud máš problémy s erekcí, tak si vzpomeň na satyra. Nebo si kup viagru.