Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Gramatika, Čeština, Pravopis

Shoda přísudku s podmětem

Shoda přísudku s podmětem v osobě, čísle i rodě je základem českého pravopisu. Pochopit jejich zákonitosti však občas není úplně jednoduché.

Podmět

Jako podmět označujeme základní větný člen, který vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti stavu či vlastnosti. V pasivních větách může podmět představovat cíl děje.

Jak poznat podmět ve větě

Podmět ve větě obvykle najdeme, zeptáme-li se otázkou 1. pádu (Kdo? Co?) a přísudkem. Příkladem může být věta Pekař peče výborné housky. Přísudkem je v tomto případě sloveso peče, zeptáme se tedy: Kdo peče výborné housky? Odpovědí je pekař, pekař je tedy v našem případě podmětem.

Slovní druhy podmětu

Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady:

  • Otec (podstatné jméno) pracuje.
  • Poslední (přídavné jméno) se připraví.
  • Chybovat (infinitiv slovesa) je lidské.
  • Ne (částice) je mé poslední slovo.
  • To tvé věčné ale (spojka) mě unavuje.
  • Kdo přišel první (vedlejší věta podmětná), vyhrál.

Typy podmětu

  • Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen.
  • Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho.
  • Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony.
  • Neurčitý podmět je podmět, který je ve větě neznámý. Dá se nahradit za ono.

Vztah podmětu k jiným větným členům

Podmět spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici. Vztah mezi podmětem a přísudkem se nazývá predikace. Podmět se s přísudkem shoduje v osobě a čísle, ve třetí osobě i v rodě: Nikdo nepřišel. Nepřišli jsme („my“). Sestra nepřišla. U přísudku jmenného se sponou se podmět shoduje s přísudkovým přídavným jménem: Špenát je zdravý. Pokud je sponou podstatné jméno, shoduje se s podmětem v rodě pouze v případě, že existuje patřičné přechýlené slovo: Otec je zpěvák. Matka je zpěvačka. x Změna je život.

Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný.

Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.
Doplněk rozvíjí zároveň podmět i přísudek: Otec se zdál unavený.

Přísudek

Stejně jako podmět i přísudek je základní větný člen. Přisuzuje podmětu činnost, stav nebo vlastnost. Zpravidla je to sloveso v určitém tvaru nebo pomocné (sponové) sloveso se jmenným nebo příslovečným tvarem.

Přísudek vlastně přebírá od podmětu jeho osobu, číslo, případně i rod a životnost. To znamená, že podmět ovlivňuje přesnou podobu přísudku, nikoli obráceně. Podmět je vlastně takový hrnčíř, který má před sebou kus hlíny a tu teprve vytvaruje do konkrétní podoby.
Přísudek je řazen mezi základní větné členy a s podmětem tvoří tzv. základní skladební dvojici. Jeho znalost je důležitá i pro správné určení pravopisu ve shodě přísudku s podmětem. Ve větě ho hledáme jako první (i dříve než podmět), vyjadřuje, co dělá podmět; nejčastěji je vyjádřen slovesným tvarem (jednoduchým nebo složeným). Přísudek můžeme rozdělit také na:

  • holý (Petr studuje.),
  • rozvitý (Petr dobře studuje.),
  • a několikanásobný (Petr studuje a cestuje.).

Jak poznat přísudek ve větě

Nejjednodušeji ho zjistíme tím, že se zeptáme Co dělá podmět věty? Případně co dělal nebo bude dělat podmět, záleží vždy na konkrétní větě a jak nám to vyhovuje. Například máme opět větu Pekař peče výborné housky. Zeptáme se Co dělá pekař? a odpovíme si že peče. Přísudkem této věty je tedy větný člen peče.
Dejte si pozor na to, že slovesný přísudek bývá tvořen pouze a jen slovesem. Občas nás láká odpovědět, že přísudkem věty Karel miluje Danu je celé spojení miluje Danu. Ale pokud se nad tím zamyslíme do hloubky a budeme pátrat vyloženě jen a jen po činnosti, kterou podmět dělal, vyjde nám, že jen miluje. Jestli miluje Danu, Pavlku, Honzu anebo nám je teď jedno. Podstatná je činnosti, nikoli okolnosti. Těmi se budeme zabývat při určování ostatních větných členů. Nás zajímá základ informace, a to je, že Karel miluje.

Shoda přísudku s podmětem

Jako základní větné členy označujeme podmět (podstatné jméno nebo zájmeno v 1. pádu) a přísudek (sloveso v určitém tvaru). Spolu tvoří tzv. základní skladební dvojici. Kdybychom se podívali na stavbu věty jako na strom, pak by základní skladební dvojice byla kmenem a ostatní větné členy jeho větvemi, které se teprve přidávají ke kmeni jako základu stromu. Podmět je tak trochu jako spodní část stromu (skoro by se dalo říct jako kořen), protože určuje podobu i druhé části kmene – přísudku.

Můžeme říct, že přísudek přebírá od podmětu jeho osobu, rod a číslo. Pokud se budeme držet podoby se stromem, pamatujte si, že těžko bude mít strom spodek kmenu z hrušky, zatímco vršek bude patřit borovici. Vršek kmene (tedy přísudek) roste prostě podle pravidel, která určil spodek kmene (podmět).

Koncovky přísudku v minulém čase

Při použití minulého času se i(í) / y(ý) v koncovkách slovesných příčestí a jmenných tvarů řídí tzv. shodou přísudku s podmětem. Koncovky se tedy řídí rodem a životností podmětu:

  • Mužský životný v mn. č. -> Měkká koncovka i -> Muži pracovali.
  • Mužský neživotný v mn. č. -> Tvrdá koncovka y -> Stroje pracovaly.
  • Ženský v mn. č.-> Tvrdá koncovka y -> Ženy pracovaly.
  • Střední v mn. č. -> Pozor! v koncovce není i/y, ale a -> Zvířata pracovala.

Některá slova se vyskytují v životné i neživotné variantě (i když obě vyjadřují stejný význam), podle tvaru je třeba určit správnou životnost a s ní i koncovku příčestí; např.:

  • Uzenáči voněli. × Uzenáče voněly.
  • Ledoborci postupovali. × Ledoborce postupovaly.
  • Ukazatelé byli analyzováni. × Ukazatele byly analyzovány.
  • Někdy nese rozdíl v životnosti také rozdíl ve významu:
  • Nosiči zavazadel ztratili kufr. × Na střeše byly nosiče na kolo.
  • Vodiči své koně neudrželi. × Elektrické vodiče nesnesly žár.

Slovo sněhulák, strašák atd. jsou slova mužského rodu životného, i když vyjadřují neživou věc.

  • Na zahradě stáli sněhuláci.
  • Strašáci strašili děti.

K napsání tohoto článku mě inspiroval můj velice dobrý kamarád a pak pár dalších lidí, které jsem během svého krátkého života potkal. Je tomu pár let, co jeden můj kamarád vyrazil na zkušenou do světa. V očích jedněch blázen. V očích druhých člověk, který si jde tvrdě za svým cílem. Ano, šel si za svým snem. A...

Slova rodiče, koně, lidičky mají koncovku jako neživotná, ale shodu s přísudkem jako životná.

  • Rodiče hlídali.
  • Koně vyhráli závod.

I když můžeme říct dva dny i dva dni, oba tvary mají shodu jako neživotná.

Podstatné jméno dítě je rodu středního, ale v množném čísle děti už je rodu ženského, proto se píše Děti zlobily.

Několikanásobný podmět

Problém nastává, když je podmět několikanásobný a jednotlivé podstatná jména v podmětu jsou různého rodu a životnosti. Pak se řídíme těmito pravidly:

Pokud je v podmětu alespoň jedno jméno rodu mužského životného (v jednotném nebo množném čísle), pak bude v příčestí měkká koncovka i.

  • Města, firmy i prezident reformu uvítali.

Pokud v podmětu není žádné jméno rodu mužského životného, pak píšeme v příčestí tvrdou koncovku y.

  • Postele a křesla byly ten týden ve slevě.

Toto pravidlo platí i v případě, že se několikanásobný podmět skládá ze jmen rodu středního a alespoň jedno z nich je v jednotném čísle.

  • Polsko a Rusko vyjednaly dohodu.
  • Koťata a štěně si spolu hrály.

Pouze pokud jsou všechna podstatná jména v podmětu středního rodu a v množném čísle, pak jedině píšeme v koncovce příčestí a.

  • Košťata a vědra byla uložena v komoře.
  •  
  •  
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Ostatní uživatelé také četli:

Jak zvýšit návštěvnost stránek? Postačí se řídit radami z tohoto článku. Nic víc nepotřebujete. Pouze svůj čas, umět číst a bylo by fajn, abyste měli nějaký web. Jinak můžete zvyšovat tak maximálně ocas za pomocí ArginMax‎u. Navíc jsou tyhle rady zadarmo. Tedy skoro. Pro ty movitější je tady možnost mi kdykoliv poslat peníze na můj...

Libido! Někdo ho má moc vysoké, jiný nízké. Ale o co se vlastně jedná, a jak se takové slovo správně píše? Pravopisně správně je pouze tvar libido. Slovo libido je sice důležité, ale nepatří do vyjmenovaných slov po „B“ ani po „L“. Libido není ani žádná výjimka. Jediná správná možnost v českém jazyce je tedy tvar...

Slovo správce je odvozené od slova správa, případně slovesa spravovat. Nikoliv od výrazu zpráva! Zapište si to za uši, abyste nechybovali. Pravopisně správně je pouze správce!A jak je to s významem? Správce je označení pro člověka, který spravuje (= stará se, pečuje, udržuje atd.) něco konkrétního. Správce je velice široké označení, protože se může jednat například...

Vtipů o blondýnách je plno, ale o blondýnech téměř žádný. Čím to je? Tak to opravdu netušíme. A ani tu od toho nejsme. Nás zajímá pravopis. Tak hurá do toho a je hotovo. Pravopisně správně je blondýn! A kdo to vlastně ten blondýn je? Jedná se o muže, který se honosí blond vlasy. V přírodě se...

Po tvrdé souhlásce „k“ by měla následovat podle pravidel českého pravopisu samohláska „y“. Proč to tak není v případě slova kilt? Odpověď je jednoduchá. Jedná se o slovo cizího původu, které si zatím drží svůj původní pravopis. Slovo kilt je však možné bez problémů skloňovat podle vzoru hrad.Pravopisně správně je pouze tvar kilt!Co je to kilt?Na...

Holešov je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, 17 km severozápadně od Zlína, na západním okraji Hostýnských vrchů, na hranici mezi Hanou a Valašskem na řece Rusava. Žije zde přibližně 12 tisíc obyvatel. Město je známé pořádáním festivalu židovské kultury a každoročním pořádáním Holešovské regaty a legendárního cyklistického závodu Drásal. ✅ Holešov – správná varianta. Zdůvodníme si ji 2.pádem (bez Holešova).❌ Holešof – nesprávná varianta.Skloňování slova Holešovpád – Holešovpád...

Není to smrtelná choroba, ale přesto tato specifická porucha obtěžuje spoustu životů. Jak se projevuje? Co to je? A hlavně, jak se správně slovo dyskalkulie píše? To vše najdete v našem krátkém textu. Nejdříve k češtinářské stránce. Pravopisně správně je pouze tvar dyskalkulie. Varianta diskalkulie je pouze patvar, který v českém spisovném jazyce nemá místo. Předpona dys- nese...

V tomto případě jsou možné obě varianty, ale liší se významem. Proto si v dnešním článku vysvětlíme rozdíly. ✅ Byli – v tomto případě se píše měkké i, protože podmět je my všichni. Další varianta, kde se píše měkké i, je, pokud mluvíme o mužích a ženách zároveň. Mužský životný rod má v tomto případě...

Čeština je někdy přísná, ale v některých případech také shovívavá. Pokud napíšete kupole je to varianta, která je podle pravidel českého pravopisu správná. Stejně tomu je i v případě tvaru kopule. Je tedy na vás, kterou variantu si vyberete. Co značí pojmy kupole a kopule? Kupole / kopule je pojem z architektury. Jedná se o polokulovou klenbu. Kupole / kopule najdete například...
Načíst dalších 10 článků