Internet je dnes bezesporu největší počítačová síť na světě. Kolik je v něm zapojeno počítačů se dá uvést pouze odhadem, protože jejich počet se neustále zvětšuje. Internet dnes propojuje všechny kontinenty a většinu států světa. Dalo by se říci, že sestává z velkého množství „menších“ sítí, které jsou navzájem propojené a používají určitou sjednocující technologii. V poslední době dochází navíc k prolínání „klasického“ Internetu s celosvětovou telefonní sítí a sítí mobilních telefonů.
Internet je dnes bezesporu největší počítačová síť na světě. Kolik je v něm zapojeno počítačů se dá uvést pouze odhadem, protože jejich počet se neustále zvětšuje. Internet dnes propojuje všechny kontinenty a většinu států světa. Dalo by se říci, že sestává z velkého množství „menších“ sítí, které jsou navzájem propojené a používají určitou sjednocující technologii. V poslední době dochází navíc k prolínání „klasického“ Internetu s celosvětovou telefonní sítí a sítí mobilních telefonů.
IPv6 je novější verze internetového protokolu, která slouží k adresování zařízení a serverů v síti. Jinými slovy – stejně jako starší IPv4 určuje, kam má síťový provoz skutečně směřovat, ale používá výrazně větší adresní prostor a modernější strukturu adres. Právě proto se IPv6 postupně prosazuje jako důležitá součást dnešní internetové infrastruktury. Nejde o jiný internet,...
Alias je náhradní nebo alternativní označení, které neukazuje na vlastní samostatný cíl, ale odkazuje na jiný už existující název, adresu nebo objekt. V technické praxi se s tímto pojmem člověk setká hlavně tam, kde není potřeba vytvářet novou samostatnou destinaci, ale stačí použít jiné jméno pro něco, co už existuje. Právě proto se o aliasu...
IP adresa je číselná adresa zařízení nebo serveru v síti. Právě podle ní internet pozná, kam má konkrétní požadavek skutečně doručit. Když tedy člověk zadá webovou adresu nebo když se dvě zařízení mezi sebou propojují, na pozadí se nakonec vždy pracuje právě s IP adresou. Bez ní by sice bylo možné znát název služby nebo...
DMARC patří mezi nejdůležitější technické pojmy v oblasti e-mailové doručitelnosti a ochrany domény, ale zároveň jde o téma, které se často vysvětluje zbytečně složitě. V praxi přitom nejde o žádnou „magii“, ale o poměrně jasný mechanismus, který pomáhá příjemcovým serverům poznat, zda e-mail skutečně odpovídá tomu, za koho se vydává. Pokud rozesíláte newslettery, direct maily,...
Spam complaint rate patří k nejdůležitějším ukazatelům doručitelnosti e-mailů. Říká, kolik příjemců váš e-mail neodhlásilo běžnou cestou, ale rovnou jej označilo jako spam nebo nevyžádanou poštu. Právě to je pro poskytovatele schránek velmi silný negativní signál, protože jim přímo říká, že příjemce takovou komunikaci nechce. Google i Yahoo u bulk senderů výslovně uvádějí, že spam...
O doručení e-mailu dnes nerozhoduje jen to, jestli jste napsali „sleva“ nebo „zdarma“. Moderní poštovní systémy vyhodnocují mnohem širší obrázek – kdo odesílá, komu píše, jak často rozesílá, jak příjemci reagují a jestli samotná zpráva působí jako něco, co člověk skutečně chce dostat. Právě proto už nestačí přemýšlet o spamu jen jako o technickém problému....
Generace X (tedy lidé narození zhruba mezi ročníky 1965-1980) bývá v debatách o generacích paradoxně nejméně nápadná. Je to generace, která dospívala bez internetu, ale profesně se musela naučit fungovat v digitální době. V českém prostředí navíc vstoupila do dospělosti v čase, kdy se měnilo skoro všechno – pravidla, jistoty, trh práce i to, co...
Direct Inward Dialing (DID) se do češtiny nejčastěji překládá jako „přímá volba dovnitř ústředny“. V praxi to znamená, že zákazník může volat přímo na konkrétní firemní číslo (volané číslo), aniž by ho musela přepojovat recepce nebo operátor. Direct Inward Dialing (DID) je historicky označení pro službu operátora, kdy firmě přidělí celý blok čísel a dovolí,...
Spoofing je obecný název pro situaci, kdy se útočník technicky „převlékne“ za někoho jiného – banku, kolegu, webovou stránku nebo dokonce jiný počítač v síti. Cílem je vzbudit důvěru, obejít zabezpečení a donutit oběť udělat něco, co by za normálních okolností neudělala – kliknout, zadat heslo, potvrdit platbu. Co je spoofing obecně V kyberbezpečnosti se...
Hostname je konkrétní název serveru, zařízení nebo služby v síti. V internetové praxi jde nejčastěji o technický název, který určuje, na jaký konkrétní cíl má požadavek směřovat – například www, mail, api nebo app. Právě hostname pomáhá rozlišit, jestli má uživatel nebo systém dojít na web, poštovní server, administraci nebo jinou službu. Nejde tedy o...
DKIM je zkratka pro DomainKeys Identified Mail. Jde o technologii, která k odchozím e-mailům přidává digitální podpis. Díky němu může příjemce ověřit, že zpráva opravdu souvisí s danou doménou a že po cestě nebyla nepozorovaně změněna. DKIM funguje jako technická elektronická pečeť na e-mailu. Když je podpis v pořádku, příjemce má vyšší jistotu, že zpráva...
A záznam je DNS záznam, který převádí doménu nebo hostname na konkrétní IPv4 adresu. Právě díky němu internet zjistí, na jaký server se má připojit, když někdo otevře web, aplikaci nebo jinou službu dostupnou pod konkrétním názvem. Pokud tedy doména vede na server přes IPv4, právě A záznam říká, jaká IP adresa k ní patří....
Spoofing telefonního čísla (Caller ID spoofing) je technika, kdy útočník záměrně podvrhne číslo volajícího. Na displeji se tak zobrazí jiná identita – typicky banka, policie, úřad nebo známá firma – a útočník toho využije k podvodu, vylákání peněz nebo citlivých údajů. Co je spoofing telefonního čísla v praxi V běžné řeči jde o situaci, kdy...
Calling Line Identification (zkráceně CLI – neboli česky – identifikace volajícího čísla) je dnes něco, bez čeho si telefonování skoro neumíme představit. V praxi rozhoduje o tom, zda hovor vůbec zvedneme, jak rychle nás operátor obslouží a jestli své číslo dokážeme zpětně přiřadit ke konkrétnímu zákazníkovi. Podívejme se, jak CLI funguje, jak s ním pracovat...
CLI (Calling Line Identification, někdy také Caller ID) označuje volající číslo – tedy číslo, ze kterého hovor přichází. Jde o informaci, kterou telefonní síť předá spolu s hovorem a která se pak může zobrazit na displeji telefonu nebo v systému call centra. Co je volající číslo (CLI) v praxi Volající číslo je jednoduše telefonní číslo...
Automatic call distribution představuje systém pro automatické rozdělování příchozích hovorů. Umožňuje třídit hovory podle volaného čísla, času, pořadí či délky čekání, dostupnosti operátora a dalších parametrů a následně je směrovat na vhodné pracoviště nebo konkrétního operátora. ACD zajišťuje pružné a efektivní rozdělování hovorů mezi dostupné zástupce operátorské skupiny. Jak funguje Automatic call distribution (ACD) v...
Bílá linka označuje specifický typ telefonních čísel v České republice, která začínají trojčíslím 840, 841, 842, 847, 848 nebo 849. Jde o tzv. barevné linky, přičemž volání na bílou linku je vždy zpoplatněné a hradí jej volající. Na rozdíl od zelených linek (čísel začínajících na 800), které jsou pro volající zdarma, nebo modrých linek (810,...
Barevná čísla, často označovaná také jako barevné linky, jsou speciální telefonní služby, které v České republice fungují už od 90. let. Firmám umožňují sjednotit zákaznický kontakt do jednoho snadno zapamatovatelného čísla a zároveň nastavit jasná pravidla, kdo hradí cenu hovoru – zda volající zákazník, firma, nebo oba společně. Barvy (zelená, modrá a bílá) mají nejen...
Zelená linka označuje specifický typ telefonních čísel v České republice, která začínají trojčíslím 800. Jde o tzv. barevné linky, jejichž účelem je zjednodušit a zprofesionalizovat komunikaci mezi zákazníkem a firmou. Zelená linka má mezi nimi výsadní postavení – je totiž pro volajícího vždy zdarma. Náklady za hovory hradí v plné výši firma, která číslo provozuje....
Antistalking představuje praktickou ochranu obětí pronásledování. Spojuje legislativní postupy, práci policie, psychologickou podporu i moderní technologie, které dokážou odhalit a zastavit pachatele dříve, než napáchá větší škody. V době, kdy se pronásledování přesouvá i do digitálního prostoru, je antistalking klíčový – dává obětem nástroje, jak získat bezpečí a kontrolu zpět. Co všechno zahrnuje antistalking Pod...
K nejoblíbenějším činnostem provozovaným pomocí internetu pro soukromé účely patří komunikace. Téměř každý (90 %) uživatel internetu jej využívá k zasílání a přijímání e-mailů, 41 % uživatelů přes internet telefonuje, 32 % jej využívá k chatování a 15 % uživatelů přispívá do diskusních fór.
Obliba elektronické pošty je velmi vysoká napříč všemi věkovými skupinami, zatímco další formy komunikace přes internet (telefonování, videohovory, chat nebo diskusní fórum) mají více v oblibě zejména mladší uživatelé internetu.
Velmi časté je též využití internetu pro vyhledávání informací, 81 % uživatelů internetu starších 16 let (4 397 tis.) hledalo ve 2. čtvrtletí 2010 informace o zboží a službách, 53 % (2 882 tis.) hledalo informace o kultuře, 40 % (2 198 tis.) zajímaly informace týkající se cestování a ubytování, 31 % uživatelů (1 695 tis.) hledalo na internetu informace o zdraví.
Zatímco informace o zboží a službách, cestování nebo kultuře zajímají přibližně stejné množství mužů a žen, informace o zdraví hledají především ženy: každá čtvrtá žena (25 %, 1 156 tis.) hledá na internetu informace o zdraví, to je více než dvojnásobek počtu mužů, kteří se zajímali o tutéž tematiku (13 % všech mužů, 539 tis.).
Jednou z činností, u které velmi rychle v posledních letech narůstá počet uživatelů, je hledání práce, v roce 2006 k tomuto účelu využilo internet 347 tis. jednotlivců starších 16 let, v roce 2010 to bylo již 637 tis. jednotlivců, přičemž míra nezaměstnanosti byla podle údajů Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ ve druhém čtvrtletí těchto let stejná. V roce 2006 hledalo zaměstnání pomocí internetu 17 % všech nezaměstnaných, v roce 2010 tento podíl činil již 43 %, přičemž častěji internet k hledání práce využívají nezaměstnaní s terciárním vzděláním (73 % z nich) než středoškoláci (65 %), vyučení (34 %) a nezaměstnání se základním vzděláním (30 %).
Bez zajímavosti jistě není fakt, že častěji než nezaměstnaní (160 tis.) se na internetu po nové práci poohlížejí zaměstnaní (324 tis.).
K nejoblíbenějším činnostem provozovaným pomocí internetu pro soukromé účely patří komunikace. Téměř každý (90 %) uživatel internetu jej využívá k zasílání a přijímání e-mailů, 41 % uživatelů přes internet telefonuje, 32 % jej využívá k chatování a 15 % uživatelů přispívá do diskusních fór.
Obliba elektronické pošty je velmi vysoká napříč všemi věkovými skupinami, zatímco další formy komunikace přes internet (telefonování, videohovory, chat nebo diskusní fórum) mají více v oblibě zejména mladší uživatelé internetu.
Velmi časté je též využití internetu pro vyhledávání informací, 81 % uživatelů internetu starších 16 let (4 397 tis.) hledalo ve 2. čtvrtletí 2010 informace o zboží a službách, 53 % (2 882 tis.) hledalo informace o kultuře, 40 % (2 198 tis.) zajímaly informace týkající se cestování a ubytování, 31 % uživatelů (1 695 tis.) hledalo na internetu informace o zdraví.
Zatímco informace o zboží a službách, cestování nebo kultuře zajímají přibližně stejné množství mužů a žen, informace o zdraví hledají především ženy: každá čtvrtá žena (25 %, 1 156 tis.) hledá na internetu informace o zdraví, to je více než dvojnásobek počtu mužů, kteří se zajímali o tutéž tematiku (13 % všech mužů, 539 tis.).
Jednou z činností, u které velmi rychle v posledních letech narůstá počet uživatelů, je hledání práce, v roce 2006 k tomuto účelu využilo internet 347 tis. jednotlivců starších 16 let, v roce 2010 to bylo již 637 tis. jednotlivců, přičemž míra nezaměstnanosti byla podle údajů Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ ve druhém čtvrtletí těchto let stejná. V roce 2006 hledalo zaměstnání pomocí internetu 17 % všech nezaměstnaných, v roce 2010 tento podíl činil již 43 %, přičemž častěji internet k hledání práce využívají nezaměstnaní s terciárním vzděláním (73 % z nich) než středoškoláci (65 %), vyučení (34 %) a nezaměstnání se základním vzděláním (30 %).
Bez zajímavosti jistě není fakt, že častěji než nezaměstnaní (160 tis.) se na internetu po nové práci poohlížejí zaměstnaní (324 tis.).
Načíst dalších 10 článků
