Kakofonie označuje nelibozvučnost nebo zvukový nesoulad v hudbě nebo řeči. S tímto pojmem se setkáte jak v jazykovědě, tak v hudbě.
Co je to kakofonie?
Význam slova kakofonie
- Nelibozvučnost, nelibý zvukový efekt v řeči či hudbě (například hromadění těžko vyslovitelných, rušivých nebo podobně znějících hlásek či slabik ve větě nebo verši).
- V literatuře nebo řeči záměrné nebo nezáměrné uspořádání hlásek, které působí rušivě a zhoršuje srozumitelnost či estetický dojem.
Jedná se o jev, kdy spojení zvuků, slabik nebo tónů působí rušivě, špatně se vyslovuje nebo se jedná o poslechově nepříjemný jev.
V poezii a literatuře lze využitím kakofonie (a jejího protějšku eufonie) podtrhnout náladu a umocnit v posluchači dojem, který vyvolává obsah textu.
Nelibě znějící slova, tvrdé souhlásky či opakování drsných hlásek vyvolávají v posluchači neklid, napětí nebo pocit chaosu – třeba při popisu neštěstí, hádky či nebezpečí. Naopak příjemné, hladce plynoucí hlásky a melodická slova mohou navodit klidnou, zasněnou nebo radostnou náladu. Volba zvukové podoby jazyka tak není náhodná – autor tím podtrhuje emoce a zážitek, který má čtenář z textu získat.
Využití kakofonie tak může pomoci posílit zejména nepříjemný či zneklidňující pocit, zatímco eufonie naopak přispívá k příjemnému vnímání textu či hudby.
Příklady použití kakofonie v literatuře
Autor může záměrně použít tvrdá, drsná nebo obtížně vyslovitelná slova, aby v čtenáři vyvolal napětí, odpor či neklid. Zvuková stránka věty pak silně podpoří emoci, kterou má text vyvolat.
- Krkavci krákali krutě kolem kostela. (opakování tvrdých „k“, „r“, „kr“ – působí temně, tísnivě)
- Vrzaly skřípavé dveře, škubaly se v pantech a chrastily v zámku. (tvrdé hlásky „r“, „skř“, „chr“, „šk“ – evokují nepříjemné, ostré zvuky)
- Děti syčely, šeptaly a hádaly se se švábem na stole. (nadměrné „s“, „š“, „č“ – zní nervózně a neklidně)
- Zaskřípal sníh, zabublal potok, zaplísnilý zápach zalézal pod kůži. (opakování sykavek a drsných souhlásek – navozuje nepříjemný, „lezoucí“ dojem)
Pro srovnání – využití opaku – eufonie
Vlahý vánek vál v údolí, voda vesele zurčela v travině. (měkké, hladké souhlásky – uklidňující dojem, harmonie)
Etymologie slova – původ slova kakofonie
Termín kakofonie pochází z řeckého spojení slov kakós („špatný“) a phōnē („zvuk“).
Do češtiny se toto slovo přeslo přes latinu (cacophonia) a následně západoevropské jazyky, například němčinu (Kakophonie) či francouzštinu (cacophonie), kdy tato slova dříve používali také hojně Němci a Francouzi.
Skloňování slova kakofonie
Dělení slova: ka-ko-fo-nie
Rod: ženský
| Jednotné číslo | Množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | kakofonie | kakofonie |
| 2. pád | kakofonie | kakofonií |
| 3. pád | kakofonii | kakofoniím |
| 4. pád | kakofonii | kakofonie |
| 5. pád | kakofonie | kakofonie |
| 6. pád | kakofonii | kakofoniích |
| 7. pád | kakofonií | kakofoniemi |
Už jste četli? Jsou nároky fotobanky Profimedia (Isifa / Logicall) oprávněné?
Příklad užití: kakofonie zvuků
Slovo kakofonie v češtině
Česká jazykověda označuje jako kakofonii také situace, kdy se v řeči nebo ve větách opakují těžko vyslovitelné, podobně znějící nebo přízvučné slabiky (mají nevhodného sousedství hlásek).
Výsledkem je nepříjemný zvukový dojem a horší srozumitelnost.
Typickým příkladem může být věta:
Nesnese se se sestrou.
Strč prst skrz krk.
Opakování sykavek a podobně znějících slabik ztěžuje výslovnost i poslech. Kakofonické jsou také složeniny nebo sousloví s nahromaděním stejných hlásek, například:
Zachráněný záchranář zachraňoval dalšího záchranáře.
Termín kakofonie se také používá v přeneseném významu pro nejednotnost a neshody mezi lidmi („politická kakofonie“).
Slovo kakofonie v hudbě
V hudebním světě znamená kakofonie nesoulad tónů (disharmonii).
Jde o situace, kdy se vedle sebe objeví tóny, které k sobě zvukově nepatří, a celek pak působí chaoticky nebo nepříjemně.
V některých žánrech může být kakofonie využita záměrně k vyjádření napětí nebo experimentu.
V hudbě vzniká kakofonie nahromaděním tónů v disonantních (nelibozvučných) intervalech.
Příkladem může být úryvek z Mahlerovy 10. symfonie:
Úryvek hudby si můžete poslechnout zde, případně využít přehrávač hudby níže.
Znalost tohoto jevu pomáhá nejen při psaní a veřejném vystupování, ale i v hudební tvorbě. Vyhýbání se kakofonickým spojením zvyšuje srozumitelnost a příjemnost projevu, což je důležité například pro spisovatele, moderátory, učitele nebo skladatele.
