Snažíte se chřipku léčit alkoholem? Nedělejte to

Snažíte se chřipku léčit alkoholem? Nedělejte to

Bolí vás hlava a celé tělo? Máte rýmu a pociťujete škrábání v krku? Pravděpodobně jste se stali obětí nachlazení, v horším případě chřipky. V zimním období unikne nemoci málokdo. Imunitní systém je oslabený, a tudíž lehčeji napadnutelný viry. Pochopitelně budete hledat ten nejrychleji působící lék, který vás ihned postaví na nohy. Žádný takový ale neexistuje. Nachlazení i chřipku musíte vyležet a zaspat.

Společností koluje babská rada, která radí použít alkohol jako medicínu proti nachlazení a chřipce. Opravdu jde o účinnou domácí léčbu s kladným výsledkem? Co když se jedná o mýtus a konzumace alkoholu vám při chřipce a nachlazení uškodí? Vztah alkoholu a chřipky není tak jednoznačný, jak se na první pohled může zdát.

Jak chřipka vzniká?

Chřipka patří mezi virová onemocnění, jejíž viry se šíří tzv. kapénkami (jedná se tedy o kápenkové onemocnění). Kapénky jsou mikroskopické částečky hlenu a slin obsahující velké množství virových částic. Tyto viry se vyskytují v sekretu dýchacích cest. Kapénky se pak uvolňují při běžné řeči a samozřejmě kašlem a kýcháním. Vy do sebe kapénky dostanete kontaktem s nakaženým člověkem, zkrátka kapénky vdechnete. Ve vašem těle se pak viry zákonitě rozmnoží.

Viry nemají vlastní mechanismy, které by dovedly kopírovat genetickou informaci, tudíž k množení používají cizí buňky. Buňky se spojí povrchovými receptory, což viru umožní do buňky vniknout. Zdravá buňka obalí virus vlastní buněčnou membránou a je to. Virus se v buňce začne pomalu rozpouštět a uvolňovat genetickou informaci RNA. V buněčném jádru se RNA kopíruje a virus se začíná rozrůstat. Množení viru zabraňuje přirozeným mechanismům buňky ve funkci a tak buňka postupně zanikne. Imunitní systém takové buňky identifikuje jako cizorodé, záměrně je likviduje. Množení virů má za následek otok a poškození sliznice dýchacích cest. Inkubační doba je pouhých 18-24 hodin.

Existují tři základní typy chřipkových virů:

  • Chřipkové viry A infikující savce a ptáky.
  • Chřipkové viry B infikující převážně jen lidi (ale například i fretky).
  • Chřipkové viry C infikující lidi a prasata.

Typ A chřipkového viru je typ nejvíc způsobující epidemie a pandemie (epidemie, resp. epidemický výskyt choroby) představuje větší nahromadění výskytů onemocnění v časových a místních souvislostech. Epidemie extrémně velkého rozsahu zahrnující většinu světa se nazývá pandemie).

Je to proto, že tyto chřipkové viry mohou podstoupit výraznou antigenovou změnu, a tudíž najít nový imunitní cíl u citlivých lidí či svou změnou zcela znehodnotit imunizaci předchozími infekcemi, až se opět šíří jako v „panenské populaci“ (panenská populace je epidemiologický pojem, kterým se označuje zkoumanou nákazou dosud nezasažená populace). To znamená, že jakile tento vir nedejbůh zmutuje, může vyvolat daleko větší katastrofu a, protože proti takovému zmutovanému viru nebude existovat ihned protilátka.

Populace je obvykle víc odolná proti chřipkám typu B a C, protože tyto typy nemají takovou schopnost mutací a rekombinací a případný antigenový posun je obvykle nepatrný. To má též za následek, že člověk s nenarušeným imunitním systémem zpravidla může onemocnět viry typu B či C jen jednou za život.

U virů typu A se navíc kromě vysoké mutagenity (možnosti zmutovat) vyskytuje i nebezpečná možnost rekombinace: pokud dva různé subtypy viru napadnou tutéž buňku, mohou si prohodit část RNA a vytvořit radikálně odlišný virus se zcela novými vlastnostmi a schopnostmi. V tomto ohledu panují veliké obavy z kombinace většího množství vodního ptactva a drůbeže, kde se ptačí chřipka šíří nejsnáze, a také rozsáhlého chovu prasat na jednom území – prasata jsou infikovatelná jak savčími, tak i většinou typů ptačích chřipek (i těch, co většinu savců nenapadají), což zvyšuje pravděpodobnost nových, „radikálních“ konstrukcí viru, které by mohly být nebezpečné člověku. Často se při klasifikaci nemocí odlišují viry tzv. ptačí chřipky – která napadá hlavně ptáky a savce jen omezeně, resp. téměř vůbec – od chřipek napadajících savce. Je zde ovšem vždy riziko mutace, které udělá z ptačí chřipky chřipku napadající i savce a člověka. Dalším typem chřipky, která postihuje jen zířecé druhy je koňská chřipka či psí chřipka. 

Chřipkové viry typu A mohou být dál klasifikovány podle virových obalových glykoproteinů – hemaglutininu (zkratka HA nebo H) a neuraminidázy (zkratka NA nebo N) – které jsou základní pro životní cyklus viru. Pro chřipkový vir typu A bylo identifikováno šestnáct podtypů H a devět podtypů N, zatímco jen 1 podtyp H a 1 podtyp N byly identifikovány pro chřipkový vir typu B. V současnosti jsou nejrozšířenější antigenové varianty chřipkového viru typu A variace H1N1 a H3N2. Existují ještě další variace viru, a proto jsou specifické chřipkové kmenové oddíly identifikovány standardním názvoslovím specifikujícím typ viru, geografickou polohu prvního výskytu viru, rok izolování, pořadové číslo izolování a subtypy HA a NA (např. názvy „A/Moscow/10/99 (H3N2)“ či „B/Hongkong/330/2001“).

Historie – epidemie a pandemie chřipky

Chřipka se rychle se pravidelně šíří světem v sezónních epidemiích, v minulosti měla chřipka za následek smrt milionů lidí (a je tomu tak i v dnešní moderní době, chřipka je nebezpečná hlavně lidi s oslabenou imunitou a seniory).

Ve 20. století bylo zaznamenáno několik větších epidemií chřipky, kdy nejznámější z nich a také nejvíc smrtelná byla pandemie Španělské chřipky (chřipka typu A, kmen H1N1), která trvala od roku 1918 do 1919 a které podlehlo zřejmě víc lidí, než padlo v 1. světové válce (počet obětí Španělské chřipky se udává mezi 50 a 100 miliony). Další větší vlna chřipkové epidemie byla v roce 1957, kdy svět postihla Asijská chřipka (typ A, kmen H2N2), která probíhala poněkud mírněji. Nicméně i přesto si pandemie vyžádala téměř dva miliony obětí a virem se nakazila skoro polovina obyvatel na celém světě. Tímto typem chřipky onemocnělo jen minimum lidí starších pětašedesáti let, protože v průběhu předchozích let si stačili vytvořit imunitu.

V roce se pak objevila 1968 Hongkongská chřipka (typ A, kmen H3N2), její dopad byl již podstatně méně devastující než u španělské chřipky, odhady uvádí přibližně 1 milion zemřelých.

V roce 2009 (první případy nemoci byly hlášeny 18. března 2009) se pak objevila Mexická chřipka (H1N1, známa také jako Prasečí chřipka v roce 2009). Onemocnělo několik stovek lidí ve třech oblastech Mexika a sedm občanů Spojených států amerických. Původně prasečí chřipkové onemocnění je přenosné na člověka a v dalších případech byl prokázán i přenos mezi lidmi a viry nové prasečí chřipky byly World Health Organization (WHO) zařazeny mezi ty, který by mohly vyvolat pandemii a tak se celý svět začal (i když částečně právem) bláznit.

WHO změnila kritéria pro vyhlašování pandemií rok před výskytem první prasečí chřipky – snížila počet nakažených nutný k vyhlášení pandemie. A same Světová zdravotnická organizace nechala prověřit svůj postup při vyhlašování pandemie a dalších událostí okolo prasečí chřipky nezávislými experty.

„Je to těžké – na jednu stranu může být pravda, že vliv farmaceutických firem na WHO byl velký. Na druhou stranu – po bitvě je každý generál,“ říká náměstek ministryně zdravotnictví MAREK ŠNAJDR. „V každém případě si myslím, že Česko se tady zachovalo velmi střízlivě. Nakoupili jsme vakcínu pro pět procent obyvatel v době, kdy Německo a vlády ostatních vyspělých evropských zemí předem nakupovaly vakcíny pro 60 až 100 procent obyvatel. Nepodlehli jsme celosvětovému šílenství.“

Podle šéfa zdravotní sekce Rady Evropy Wolfganga Wodarga bylo vyhlášení pandemie prasečí chřipky Světovou zdravotnickou organizací falešné. Podle něj za ním stály farmaceutické firmy, které díky tomu vydělaly obří sumy na prodeji léků a vakcín proti prasečí chřipce.

Dne 25.5. 2009 byl zaznamenán první případ nákazy i v České republice, čímž byla vyvolána nová vlna strachu a lidé začali ve velkém skupovat léky proti chřipce. Český stát objednal 700 000 vakcín proti prasečí chřipce, z toho zhruba 600 000 vakcín za 110 miliónů korun zůstalo nepoužito a bez jakéhokoli užitku se vyhodilo. Očkovat se nechalo zhruba 66 000 lidí. Podle oficiálních údajů se mexickou prasečí chřipkou nakazilo v ČR 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo. Na běžnou sezónní chřipku a komplikace (například ve spojení s bakterií legionella, která může tělo oslabit a chřipka u takto oslabených jedinců může být fatální, více o tom, jak se zbavit bakterií legionelly najdete na webu Vodatest.cz) s ní přitom ročně umírá zhruba 2500 lidí.

A určitě si také pamatujete ptačí chřipku v ČR, která se objevila v roce 2017: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2030928-ptaci-chripka-uz-ma-23-ohnisek-mapa-ukazuje-jak-se-sirila-ceskem

Léčba chřipky alkoholem – jak se tento mýtus zrodil?

Je veřejným věděním, že alkohol má desinfekční a antiseptické účinky. Právě z téhle pravdy bylo odvozeno mylné přesvědčení, že chřipku je třeba pořádně zapít alkoholem! K „vypálení“ bacilů (vypálení červa, jak se říká na Moravě) je nejčastěji doporučována domácí ovocná pálenka. Jako dezinfekce působí ethanol a další alkoholy, které dokáží narušit buněčnou membránu baterie. V jádru buňky bakterie pak dojde k jevu, který je označován jako proces denaturace bílkovin, čímž je bakterie zneškodněna. Optimální účinek desinfekce alkoholem je při 65 % koncentraci alkoholy, je-li koncentrace vyšší, účinek se snižuje. Dezinfekce alkoholem tedy funguje, ale pouze při zevním použití. Proti nachlazení a chřipce je alkohol malým pánem.

A co se děje s vaším tělem, pokud léky nahrazujete pálenkou?

Nemoc se prodere přes slabý imunitní systém. Následně chřipkové viry zaútočí na sliznici nosohltanu. Viry si libují v těle s nízkou obranyschopností. Důležité tedy je svoji imunitu neustále posilovat. A proč ji neposílit alkoholem? Protože je to nesmysl. Musíme vědět, že alkohol také přispívá k oslabení těla, resp. aby se tělo s alkoholem vyrovnalo, musí vynaložit velké množství energie. Sliznice, která je v případě chřipky napadena, se pak vůči virům hůře brání. V takovém případě se už tak oslabené tělo bude muset vyrovnávat s viry a také s alkoholovým opojením.

Co s vámi udělá alkohol v kombinaci s antibiotiky?

I v tomto případě je alkohol pro tělo nadměrně zatěžující. V každém příbalové informaci u antibiotik, je napsáno, že se při jejich užívání máte vyvarovat konzumaci alkoholu. Pokud tak neučiníte, budete zatěžovat svá játra více, než je v normě. Játra mají co dělat i se zpracováním samotných antibiotik. Pokud je alkohol v těle obsažen, výrazně oslabuje účinnost antibiotik. Jak je psáno výše, při nemoci byste se měli alkoholu vyvarovat. Když se opijete a berete antibiotika, vaše obvyklá hladinka bude rázem posunuta o schodek níž. Po jednom víně o sobě už nemusíte vůbec vědět. Hrozí tu nebezpečí otravy alkoholem.

Jak vyléčit nachlazení a chřipku?

Rozdíl mezi nachlazením a chřipkou není jen v průběhu nemoci. Obě jsou virového původu, ale virus je u každého jiný. Zaútočil-li na vás chřipkový virus, nebudete mít zpočátku rýmu a bolest v krku. Nachlazení je zkrátka kratší, a ne tak závažné. Při chřipce jste často rádi, že ležíte v posteli. Nejhorší dny jsou první tři, potom se začne váš zdravotní stav zlepšovat. To, že se tělu udělalo lépe neznamená, že jste doopravdy zdraví, musíte se nadále věnovat léčbě. A jak se máte vyléčit? Zázračné pilulky a instantní nápoje z lékárny vás nevyléčí, pouze se vám uleví, ale dobu nemoci si prodloužíte. Ať chcete nebo ne, nemoc musíte vyležet a věnovat jí čas. Nepodceňujte ani návštěvu u lékaře. Na chřipku a nachlazení vám antibiotika nepomohou, jak už bylo řečeno, jedná se o virové onemocnění. Antibiotika se předepisují pouze na bakteriální nemoci. Když budete mít horečku, není potřeba ji okamžitě srážet, dejte přednost spánku a pocení! Imunitní systém se s virem vypořádá po svém, ale musíte mu věnovat čas. Horečka je přirozenou reakcí těla na vypořádání se s nákazou. Ovšem pokud máte teplotu nad 38 stupňů, prášek si raději zobněte. Rýma není ani tak způsobena hlenem, jako otokem sliznice – použijte nosní kapky. Doporučují se spreje s mořskou solí nebo stará dobrá vincentka. Na kašel užívejte kapky na odkašlávání. Samozřejmě také zvyšte příjem tekutin – ale nepřehánějte to. Přílišné množství tekutin by mohlo z těla odplavit důležité živiny a vitamíny. Do těla se snažte dostávat vitamíny v přírodních formách – jezte hodně ovoce a zeleniny.

Existuje prevence?

Na závěr pro vás máme milou zprávu. Ačkoliv nám alkohol nepomůže v průběhu nemoci eliminovat její dopady, pomůže nám v prevenci proti nachlazení. V článku jsme zmiňovali silnou pálenku, ale řada na ni nepřijde ani teď. Jako preventivní opatření poslouží pravidelné pití lehčích alkoholických nápojů a sice piva a vína. Ale držme se rčení „všeho moc škodí“, přílišné množství alkoholu tělu jen škodí. Pivo a víno konzumujte v rozumném množství, tělo se vám odmění posílením imunity a zvýšením obranyschopnosti.

Zdroj: Vodatest.cz
Foto: pixabay.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Current ye@r *