Poměrně velký zmatek způsobil lidem zákon o prodejní době z roku 2016. Podle tohoto zákona musejí v Česku zůstat během státních svátků zavřené obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních. Kterých svátků se to týká?
- Nový rok (1. ledna)
- Velikonoční pondělí
- Den vítězství (8. května)
- Den české státnosti (28. září)
- Den vzniku Československa (28. října)
- Štedrý den (24. prosince) – obchody mohou mít otevřeno maximálně do 12:00
- První svátek vánoční (25. prosince)
- Druhý svátek vánoční (26. prosince)
Už jste četli? Perzekvovat × persekvovat × perzekuovat × persekuovat – které ze slov lze užít ve spisovné češtině a jak se to správně píše?
Ve výše uvedených dnech proto zapomeňte na nákupy! A pro jistotu se nezapomeňte předzásobit.
Zákon o prodejní době
Zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě vstoupil v účinnost 1. 10. 2016. Ve vybraných státních či ostatních svátcích zakazuje prodej v maloobchodech a velkoobchodech.
Dodržování zákona kontroluje Česká obchodní inspekce (ČOI), která za případné porušení zákona ukládá pokuty.
Kterých prodejen se zákon netýká
Zákaz prodeje neplatí bezvýjimečně. Zákon stanoví výjimky pro následující provozovny, které mohou prodávat i ve sváteční dny, a to pro následující:
- prodejny, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 m2,
- čerpací stanice s palivy a mazivy,
- lékárny,
- prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích,
- prodejny ve zdravotnických zařízeních,
- maloobchody a velkoobchody v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Největší diskuze vzbuzuje první bod výjimky, který je také často mylně vykládán. První otazník vyvstává již u prodejní plochy. Co považuje zákonodárce za prodejní plochu? To se můžeme jen domnívat, české právní předpisy totiž tento pojem nijak nedefinují. K problematice však vydala stanovisko ČOI, která uvádí, že při své kontrolní činnosti vychází z evropských předpisů, které prodejní plochu definují jako odhadnutou velikost povrchové plochy (v m2) části provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží. Jde tedy o celkovou plochu, kam kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností. Plochu, která je zabraná prodejními pulty a výklady a plochu, která se nachází za prodejními pulty. Naopak, do prodejní plochy není zahrnut prostor, který tvoří zázemí pro podnikatele a jeho zaměstnance jako jsou například kanceláře, šatny, schodiště, skladové prostory, prostor přípravny a další.
Prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích
Výjimku ze zákazu prodeje mají také prodejny, které se nacházejí v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích. K tomuto bodu se vyjádřili provozovatelé maloobchodů ve stanicích metra, kteří požadovali, aby se výjimka vztahovala také na ně. K tomu ovšem Česká obchodní inspekce vydala striktní stanovisko, že tuto výjimku není možné na prodejny umístěné ve stanicích metra aplikovat.
Zdůvodnění zákazu prodeje
Zákonodárci uvádí jako hlavní východisko zákazu prodeje především ochranu zaměstnance, respektive odvolává se na evropský princip kladoucí důraz na sladění pracovního a rodinného života. Zaměstnanci, kteří by jinak v tyto dny museli do práce, budou mít díky úpravě zákona o prodejní době pracovní volno a budou se tak moci věnovat ve sváteční dny své rodině a nejbližším.
A co obchodní centra?
Výkladové nedostatky postihnou zejména provozovatele obchodních center či podnikatele, jejichž provozovna je součástí většího obchodního komplexu či prodejní haly. Provozuje-li v rámci jednoho obchodního (resp. prodejního) prostoru svoji obchodní činnost více podnikatelů, bude se stanovená hraniční výměra vztahovat pouze na jednotlivé prodejny jednotlivých podnikatelů, nikoli na obchodní prostor jako celek. K aplikaci tohoto výkladu dojde v praxi zejména právě u již zmiňovaných obchodních center.
Ovšem právě zde vznikaly již při prvním svátečním dnu za účinnosti zákona o prodejní době značné rozpory. Podnikatelé nesplňující výjimku museli svou prodejnu ponechat uzavřenou, menší provozovny v rámci obchodního centra však mohly otevřít a prodávat. Tuto situaci řešili před prvním svátečním dnem, na který se zákon vztahoval, provozovatelé obchodních center různě.
Někteří ponechali obchodní centrum zavřené jako celek, jiní nechali obchodní centrum otevřené s tím, že pak bylo na každé jednotlivé provozovně, aby sama aplikovala zákon. Těžko posoudit, jaké řešení je správné, nicméně rozhodovat je nutné zejména s ohledem na provozní náklady.
Večerky
Večerek je v Česku několik tisíc. Zhruba každý třetí malý obchod vlastní vietnamští obchodníci. Většinou jde o kombinovaný sortiment trafiky, potravin, domácích potřeb nebo drogerie. Na jejich provoz dohlíží Česká obchodní inspekce, stejně jako živnostenské úřady.
Benzinové pumpy
Kromě klasické nabídky zboží jsou stále rozšířenější pobočky řetězců potravin na pumpách. Například Billa otevřela své minimarkety s nepřetržitým provozem na pumpách Shell. Jejich otevírací doba tak kopíruje otevírací dobu samotných benzinek.
Soukromníci
Soukromé maloobchody, nejen malé vesnické obchůdky, ale třeba i různé prodejny lahůdek, mohou s otevírací dobou nakládat libovolně. Do malé plochy také spadá většina cukráren či například prodejen zdravé výživy.
Pojízdné prodejny
Zákon je nijak neřeší, většina z nich ale už teď funguje pouze ve všední den.
Co hrozí provozovateli za porušení zákona?
Poruší-li podnikatel stanovený zákaz prodeje v uvedené svátky, dopustí se dle ustanovení § 3 zákona o prodejní době přestupku. Dozor nad dodržováním zákazu prodeje (či výkupu) provádí, jak již bylo uvedeno, Česká obchodní inspekce.
Za přestupek může být podnikateli uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč. Pokud se ale fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba dopustí takového porušení opakovaně, může mu být uložena pokuta až do výše 5 000 000 Kč.
Velkoobchody
Původně se zákaz prodeje o svátcích vztahoval i na velkoobchody. Následně se však ukázalo, že uzavření velkoobchodů o svátcích ohrožuje ty obchody, na které se vztahuje výše zmíněná výjimka ze zákazu prodeje. V praxi šlo především o stravovací či podobná zařízení, která potřebují odebírat čerstvé potraviny z velkoobchodů každý den, bez ohledu na to, zda jde o státní svátek či nikoli. Z tohoto důvodu byl zákaz pro velkoobchody zrušen. Nyní tak záleží přímo na podnikateli provozujícím velkoobchod, zda bude o státním svátku otevřeno.
