Socializuji se

Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Čeština, Gramatika, Pravopis

Kdo má kdy svátek

Jmeniny nebo také (jmenný) svátek je zvyk oslavovat den zasvěcený svatému nebo blahoslavenému z církevního kalendáře nebo jiný den, k němuž je nějakou autoritou připsáno oslavencovo rodné jméno.

Jmeniny nebo také (jmenný) svátek je zvyk oslavovat den zasvěcený svatému nebo blahoslavenému z církevního kalendáře nebo jiný den, k němuž je nějakou autoritou připsáno oslavencovo rodné jméno.

Mužské jméno Roman je latinského původu, překládá se jako Říman. Kdy slaví Roman svátek? Roman slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 9. srpna (9.8.). Ženská podoba jména Roman Ženskou podobou jména Roman je Romana. Domácké podoby jména Roman Románek, Romča, Romík, Romek, Romíček. Roman a statistika Kolik žije v ČR Romanů K 9. 9. 2022...

Mužské jméno Soběslav má slovanský původ. Je možné jej vykládat jako sám sobě slavný</em, či mající svou slávu, případně svůj vlastní zákonodárce. Kdy slaví Soběslav svátek? Soběslav slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 8. srpna (8.8.). Ženská podoba jména Soběslav Ženskou podobou jména Soběslav je Soběslava. Domácké podoby jména Soběslav Sob, Sobík, Slávek. Soběslav a...

Ženské jméno Lada má slovanský původ s nejasným významem. Jméno může být odvozeno od slova lad (pořádek), staročeského lada (dívka, panna) nebo srbochorvatského lada (manželka). V pohanském bájesloví se tak jmenovala bohyně krásy, lásky a manželství. Podobně znějící slova s podobným významem lze nalézt i v dalších jazycích, a to nejen slovanských. Kdy slaví Lada...

Ženské jméno Oldřiška je protějškem mužského jména Oldřich. Jméno Oldřich pochází ze staroněmeckého Uodairich a dá se vykládat jako Bohatý pán. Kdy slaví Oldřiška svátek? Oldřiška slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 3. srpna (3.8.). Mužská podoba jména Oldřiška Mužskou podobou jména Oldřiška je Oldřich. Oldřiška a statistika Kolik žije v ČR Oldřišek K 6....

Mužské jméno Milivoj má jihoslovanský původ. Jméno se vykládá jako ten, kdo miluje své vojsko. Kdy slaví Milivoj svátek? Milivoj slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 5. srpna (5.8.). Ženská podoba jména Milivoj Ženskou podobou jména Milivoj je Kristýna. Domácké podoby jména Milivoj Milivojek, Milík, Milča, Milda, Míla. Milivoj a statistika Kolik žije v ČR...

Mužské jméno Křišťaň má řecký původ. Jde o počeštělou variantu jména Kristián, které vzniklo z řeckého christianos. Vykládá se jako křesťan, zasvěcený Kristu. Kdy slaví Křišťaň svátek? Křišťaň slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 5. srpna (5.8.). Ženská podoba jména Křišťaň Ženskou podobou jména Křišťaň je Kristýna. Domácké podoby jména Křišťaň Křišťaň a statistika Kolik...

Mužské jméno Kristián má řecký původ. Vzniklo z řeckého christianos. Vykládá se jako křesťan, zasvěcený Kristu. Počeštěná varianta jména je Křišťan. Kdy slaví Kristián svátek? Kristián slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 5. srpna (5.8.). Ženská podoba jména Kristián Ženskou podobou jména Kristián je Kristýna. Kristián a statistika Kolik žije v ČR Kristiánů K 5....

Mužské jméno Dominik má původ v latinském dominus, tedy pán. Kdy slaví Dominik svátek? Dominik slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 4. srpna (4.8.). Ženská podoba jména Dominik Ženskou podobou jména Dominik je Dominika. Domácké podoby jména Dominik Dominiček, Domík, Domí, Domísek, Domča, Domíček, Domíz, Nik. Dominik a statistika Kolik žije v ČR Dominiků K...

Ženské jméno Miluše má slovanský původ. Jde pravděpodobně o původně domáckou formu jména Miloslava, která se postupně osamostatnila. Kdy slaví Miluše svátek? Miluše slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 3. srpna (3.8.). Domácí podoby jména Miluše Míla, Miluška, Miluš. Miluše a statistika Kolik žije v ČR Miluší K 3. 8. 2022 žije v České republice...

Mužské jméno Gustav je švédského původu. Vzniklo z Godstawer a vykládá se jako opora Gotlanďanů. Kdy slaví Gustav svátek? Gustav slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 2. srpna (2.8.). Domácké podoby jména Gustav Gusta, Gustík. Gustav a statistika Kolik žije v ČR Gustavů K 2. 8. 2022 žije v České republice 1 654 lidí se...

Mužské jméno Oskar má anglosasský původ. Jméno může být tvořeno z irského os (jelen) a cara (milovník, kamarád). Jiný výklad vychází ze staroganglického Ōsgār, které se vykládá jako boží kopí. Příbuzné může být také staronorské jméno Ásgeirr. Kdy slaví Oskar svátek? Oskar slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 1. srpna (1.8.). Domácké podoby jména Oskar...

Mužské jméno Ignác pochází z latiny. Jméno může vycházet z výrazu ignis (oheň) anebo agnatus (urozený). Nejčastěji se však vykládá jako zapálený pro věc. Kdy slaví Ignác svátek? Ignác slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 31. července (31.7.). Ženská podoba jména Ignác Ženskou podobou jména Ignác je Ignácie. Domácké podoby jména Ignác Ignácek, Nácek, Náca,...

Mužské jméno Bořivoj je původem slovanské jméno, které se vykládá jako bojovník. Kdy slaví Bořivoj svátek? Bořivoj slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 30. července (30.7.). Domácké podoby jména Bořivoj Bořivojek, Bořík, Vojek, Vojík. Bořivoj a statistika Kolik žije v ČR Bořivojů K 30. 7. 2022 žije v České republice 1 634 lidí se jménem...

Ženské jméno Marta je aramejského původu. Vykládá se jako paní domu. Jméno se objevuje také v podobě Martha. Kdy slaví Marta svátek? Marta slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 29. července (29.7.). Domácí podoby jména Marta Martí, Martička. Marta a statistika Kolik žije v ČR Mart K 29. 7. 2022 žije v České republice 38...

Mužské jméno Viktor vzniklo z latinského victor (vítěz). Jméno se objevuje také v podobě Victor, Viktorián a Viktorian. Kdy slaví Viktor svátek? Viktor slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 28. července (28.7.). Ženská podoba jména Viktor Ženskou podobou jména Viktor je Viktora či Viktorie. Domácké podoby jména Viktor Viktorek, Viki, Viky, Vítek, Víťa. Viktor a...

Mužské jméno Věroslav je protějškem ženského jména Věra či Věroslava. Jméno lze vyložit jako slavící víru. Kdy slaví Věroslav svátek? Věroslav slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 27. července (27.7.). Ženská podoba jména Věroslav Ženskou podobou jména Věroslav je Věroslava či Věra. Domácké podoby jména Věroslav Věra, Slávek. Věroslav a statistika Kolik žije v ČR...

Ženské jméno Anna má hebrejský původ (Chana, Channa), vykládá se jako milostiplná. Anna je patronkou Innsbrucku, Florencie a Neapole a lidé ji prosí za šťastný sňatek a manželství, za požehnání dětí, za šťastný porod a za svou si ji berou vdovy, hospodyně, matky, dělnice, horníci, tkalci, soustružníci, umělečtí truhláři, mlynáři, kramáři, provazníci, krejčí, krajkáři, čeledíni...

Mužské jméno Jakub je hebrejského původu. Jméno pochází z původního hebrejského výrazu pro patu. Dle Bible se hebrejský patriarcha Jákob narodil jako druhé z dvojčat. Při porodu se měl držet svého bratra Ezaua za patu. Jméno se tak vykládá jako ten kdo se drží za patu, či druhorozený. Kdy slaví Jakub svátek? Jakub slaví, podle...

Ženské jméno Kristýna je ženskou obdobou jména Kristián, vykládá se jako Křesťanka. Jde o původní řecké křestní jméno, které se dnes vyskytuje také v podobě Kristyna, Kristina, Kristiana, Kristína či Kristen. Kdy slaví Kristýna svátek? Kristýna slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 24. července (24.7.). Mužská podoba jména Kristýna Mužskou podobou jména Kristýna je Kristián....

Mužské jméno Libor je latinského původu. Vychází z latinského Liborius, jeho význam je však nejasný. Dnes je jméno spojováno se jménem Lubor, tedy libý, líbezný. Kdy slaví Libor svátek? Libor slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 23. července (23.7.). Domácké podoby jména Libor Libča, Libek, Liborek, Líba. Libor a statistika Kolik žije v ČR Liborů...

Tento zvyk žije v Evropě a Latinské Americe, zejména v katolických a pravoslavných zemích, občas může mít i větší význam než narozeniny, např. v některých regionech Polska. Vychází z katolické praxe uctívání svatých, kde každý světec (blahoslavený, ctihodný) je připomínán v jeden den v roce, v naprosté většině případů se jedná o den jeho smrti. Na druhé straně každý věřící dostává při křtu rodné jméno (odtud „křestní jméno“), které nejen označuje, jak se má „jmenovat“, ale je současně i volbou jeho osobního patrona, průvodce a životního vzoru tohoto jména. Proto, když církev slaví památku daného svatého, slaví jej i ti, kdo nesou jeho jméno, neboť je to den jejich patrona. Bývá zvykem dávat při křtu i jmen víc. V některých katolických zemích se přibírá ještě další jméno i při biřmování, např. v Česku. V Itálii naopak tento zvyk neznají. Při oslavách je zvykem nositelům jména popřát a případně je i obdarovat. Vzhledem k množství světců je mnoho rodných jmen příslušných k více dnům a naopak, k jednotlivým dnům připadá řada svatých.

Ve Švédsku publikuje oficiální seznam jmenin Královská švédská akademie věd.

Český občanský kalendář původně sice vycházel z církevního kalendáře, ale v průběhu času doznal mnoha změn. Do pádu komunismu tyto změny prováděla Komise pro kalendárium v Obchodních tiskárnách Kolín. Po roce 1989 (s nástupem svobody slova) jmenné kalendárium již nikdo nekoordinuje a záleží na vůli vydavatele. Některá jména byla vyškrtnuta, jiná dodána, další přesunuta, byly zrušeny duplicity, kdy v kalendáři bylo například původně několikrát uvedeno jméno Karel (podle různých světců toho jména – svátek Karla 4. listopadu odpovídá svátku sv. Karla Boromejského). Jmeniny se v občanském kalendáři rovněž neuvádějí u státních svátků, i když v církevním kalendáři na ně památka některého světce připadá (např. 28. října je v církevním kalendáři svátek sv. Šimona a Judy; v českém prostředí málo užívané jméno Juda v občanském kalendáři není vůbec, jméno Šimon je pak bez jakékoli souvislosti s církevním kalendářem uvedeno 22. prosince). Zároveň s těmito změnami došlo v průběhu vývoje českého občanského kalendáře v souvislosti s liturgickou reformou k rozsáhlým změnám i v kalendáři církevním. V důsledku obou těchto procesů se český občanský kalendář se současným církevním shoduje jen v hrubých rysech. V českém kalendáři je u každého dne uvedeno většinou pouze jedno jméno, v polském zpravidla jména dvě.

Tento zvyk žije v Evropě a Latinské Americe, zejména v katolických a pravoslavných zemích, občas může mít i větší význam než narozeniny, např. v některých regionech Polska. Vychází z katolické praxe uctívání svatých, kde každý světec (blahoslavený, ctihodný) je připomínán v jeden den v roce, v naprosté většině případů se jedná o den jeho smrti. Na druhé straně každý věřící dostává při křtu rodné jméno (odtud „křestní jméno“), které nejen označuje, jak se má „jmenovat“, ale je současně i volbou jeho osobního patrona, průvodce a životního vzoru tohoto jména. Proto, když církev slaví památku daného svatého, slaví jej i ti, kdo nesou jeho jméno, neboť je to den jejich patrona. Bývá zvykem dávat při křtu i jmen víc. V některých katolických zemích se přibírá ještě další jméno i při biřmování, např. v Česku. V Itálii naopak tento zvyk neznají. Při oslavách je zvykem nositelům jména popřát a případně je i obdarovat. Vzhledem k množství světců je mnoho rodných jmen příslušných k více dnům a naopak, k jednotlivým dnům připadá řada svatých.

Ve Švédsku publikuje oficiální seznam jmenin Královská švédská akademie věd.

Český občanský kalendář původně sice vycházel z církevního kalendáře, ale v průběhu času doznal mnoha změn. Do pádu komunismu tyto změny prováděla Komise pro kalendárium v Obchodních tiskárnách Kolín. Po roce 1989 (s nástupem svobody slova) jmenné kalendárium již nikdo nekoordinuje a záleží na vůli vydavatele. Některá jména byla vyškrtnuta, jiná dodána, další přesunuta, byly zrušeny duplicity, kdy v kalendáři bylo například původně několikrát uvedeno jméno Karel (podle různých světců toho jména – svátek Karla 4. listopadu odpovídá svátku sv. Karla Boromejského). Jmeniny se v občanském kalendáři rovněž neuvádějí u státních svátků, i když v církevním kalendáři na ně památka některého světce připadá (např. 28. října je v církevním kalendáři svátek sv. Šimona a Judy; v českém prostředí málo užívané jméno Juda v občanském kalendáři není vůbec, jméno Šimon je pak bez jakékoli souvislosti s církevním kalendářem uvedeno 22. prosince). Zároveň s těmito změnami došlo v průběhu vývoje českého občanského kalendáře v souvislosti s liturgickou reformou k rozsáhlým změnám i v kalendáři církevním. V důsledku obou těchto procesů se český občanský kalendář se současným církevním shoduje jen v hrubých rysech. V českém kalendáři je u každého dne uvedeno většinou pouze jedno jméno, v polském zpravidla jména dvě.