Socializuji se

Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Čeština, Gramatika, Pravopis

Kdo má kdy svátek

Jmeniny nebo také (jmenný) svátek je zvyk oslavovat den zasvěcený svatému nebo blahoslavenému z církevního kalendáře nebo jiný den, k němuž je nějakou autoritou připsáno oslavencovo rodné jméno.

Jmeniny nebo také (jmenný) svátek je zvyk oslavovat den zasvěcený svatému nebo blahoslavenému z církevního kalendáře nebo jiný den, k němuž je nějakou autoritou připsáno oslavencovo rodné jméno.

Jméno Ines, příp. Inesa je variantou jména Anežka. Na rozdíl od jména Anežka se užívá jen zřídka. Anežka je tradičním ženským křesťanským jménem. Pochází z řeckého slova hagnos, hagné, které se překládá jako čistá, nevinná, neposkvrněná. Anežka je českou verzí latinského jména Agnes. Jméno Anežka vyznává tradiční hodnoty, je jménem pro nevinnou dívku. Vyzařuje čistotu...

Anežka je tradičním ženským křesťanským jménem. Pochází z řeckého slova hagnos, hagné, které se překládá jako čistá, nevinná, neposkvrněná. Anežka je českou verzí latinského jména Agnes. Jméno Anežka vyznává tradiční hodnoty, je jménem pro nevinnou dívku. Vyzařuje čistotu a nevinnost, svým významovým překladem i zněním. Kdy slaví Anežka svátek? Anežka slaví svátek 2. března (2....

Jméno Bedřiška je žensou obdobou jména Bedřich. Jde o jméno germánského původu, vzniklo z německého jména Friederike či Frederika a vykládá se jako mírumilovná, mocná vládkyně. Kdy slaví Bedřiška svátek? Stejně jako Bedřich, slaví Bedřiška svátek 1. března (1. 3.). Domácké podoby jména Bedřiška Béďa, Beduška, Ríša, Riška, Beďka Mužská podoba jména Bedřiška Bedřich Bedřiška...

Mužské jméno Bedřich je staroněmeckého (germánského) původu a vychází ze jména Fridurihhi. První část jména Fridu znamená mír, druhá část rihhi pak vládce. Jméno tedy můžeme přeložit jako mírumilovný vládce, mírný vládce. V současné němčině zní toto jméno Friedrich, ve staročeštině však došlo k záměně f za b, proto zní česká podoba jména Bedřich a...

Tento zvyk žije v Evropě a Latinské Americe, zejména v katolických a pravoslavných zemích, občas může mít i větší význam než narozeniny, např. v některých regionech Polska. Vychází z katolické praxe uctívání svatých, kde každý světec (blahoslavený, ctihodný) je připomínán v jeden den v roce, v naprosté většině případů se jedná o den jeho smrti. Na druhé straně každý věřící dostává při křtu rodné jméno (odtud „křestní jméno“), které nejen označuje, jak se má „jmenovat“, ale je současně i volbou jeho osobního patrona, průvodce a životního vzoru tohoto jména. Proto, když církev slaví památku daného svatého, slaví jej i ti, kdo nesou jeho jméno, neboť je to den jejich patrona. Bývá zvykem dávat při křtu i jmen víc. V některých katolických zemích se přibírá ještě další jméno i při biřmování, např. v Česku. V Itálii naopak tento zvyk neznají. Při oslavách je zvykem nositelům jména popřát a případně je i obdarovat. Vzhledem k množství světců je mnoho rodných jmen příslušných k více dnům a naopak, k jednotlivým dnům připadá řada svatých.

Ve Švédsku publikuje oficiální seznam jmenin Královská švédská akademie věd.

Český občanský kalendář původně sice vycházel z církevního kalendáře, ale v průběhu času doznal mnoha změn. Do pádu komunismu tyto změny prováděla Komise pro kalendárium v Obchodních tiskárnách Kolín. Po roce 1989 (s nástupem svobody slova) jmenné kalendárium již nikdo nekoordinuje a záleží na vůli vydavatele. Některá jména byla vyškrtnuta, jiná dodána, další přesunuta, byly zrušeny duplicity, kdy v kalendáři bylo například původně několikrát uvedeno jméno Karel (podle různých světců toho jména – svátek Karla 4. listopadu odpovídá svátku sv. Karla Boromejského). Jmeniny se v občanském kalendáři rovněž neuvádějí u státních svátků, i když v církevním kalendáři na ně památka některého světce připadá (např. 28. října je v církevním kalendáři svátek sv. Šimona a Judy; v českém prostředí málo užívané jméno Juda v občanském kalendáři není vůbec, jméno Šimon je pak bez jakékoli souvislosti s církevním kalendářem uvedeno 22. prosince). Zároveň s těmito změnami došlo v průběhu vývoje českého občanského kalendáře v souvislosti s liturgickou reformou k rozsáhlým změnám i v kalendáři církevním. V důsledku obou těchto procesů se český občanský kalendář se současným církevním shoduje jen v hrubých rysech. V českém kalendáři je u každého dne uvedeno většinou pouze jedno jméno, v polském zpravidla jména dvě.

Tento zvyk žije v Evropě a Latinské Americe, zejména v katolických a pravoslavných zemích, občas může mít i větší význam než narozeniny, např. v některých regionech Polska. Vychází z katolické praxe uctívání svatých, kde každý světec (blahoslavený, ctihodný) je připomínán v jeden den v roce, v naprosté většině případů se jedná o den jeho smrti. Na druhé straně každý věřící dostává při křtu rodné jméno (odtud „křestní jméno“), které nejen označuje, jak se má „jmenovat“, ale je současně i volbou jeho osobního patrona, průvodce a životního vzoru tohoto jména. Proto, když církev slaví památku daného svatého, slaví jej i ti, kdo nesou jeho jméno, neboť je to den jejich patrona. Bývá zvykem dávat při křtu i jmen víc. V některých katolických zemích se přibírá ještě další jméno i při biřmování, např. v Česku. V Itálii naopak tento zvyk neznají. Při oslavách je zvykem nositelům jména popřát a případně je i obdarovat. Vzhledem k množství světců je mnoho rodných jmen příslušných k více dnům a naopak, k jednotlivým dnům připadá řada svatých.

Ve Švédsku publikuje oficiální seznam jmenin Královská švédská akademie věd.

Český občanský kalendář původně sice vycházel z církevního kalendáře, ale v průběhu času doznal mnoha změn. Do pádu komunismu tyto změny prováděla Komise pro kalendárium v Obchodních tiskárnách Kolín. Po roce 1989 (s nástupem svobody slova) jmenné kalendárium již nikdo nekoordinuje a záleží na vůli vydavatele. Některá jména byla vyškrtnuta, jiná dodána, další přesunuta, byly zrušeny duplicity, kdy v kalendáři bylo například původně několikrát uvedeno jméno Karel (podle různých světců toho jména – svátek Karla 4. listopadu odpovídá svátku sv. Karla Boromejského). Jmeniny se v občanském kalendáři rovněž neuvádějí u státních svátků, i když v církevním kalendáři na ně památka některého světce připadá (např. 28. října je v církevním kalendáři svátek sv. Šimona a Judy; v českém prostředí málo užívané jméno Juda v občanském kalendáři není vůbec, jméno Šimon je pak bez jakékoli souvislosti s církevním kalendářem uvedeno 22. prosince). Zároveň s těmito změnami došlo v průběhu vývoje českého občanského kalendáře v souvislosti s liturgickou reformou k rozsáhlým změnám i v kalendáři církevním. V důsledku obou těchto procesů se český občanský kalendář se současným církevním shoduje jen v hrubých rysech. V českém kalendáři je u každého dne uvedeno většinou pouze jedno jméno, v polském zpravidla jména dvě.