Určitě jste to zažili. Jdete na romantickou procházku, chcete se před svou drahou polovičkou blýsknout znalostí noční oblohy anebo jí (mu) aspoň ukázat kde leží Malý vůz. Jenže! Hvězdičky nikde a to ani není zataženo. Za pokaženou romantickou procházku poděkujte světelnému smogu a taky tak trochu Thomasu Edisonovi.

Noční Země z pohledu družice Suomi-NPP/NASA (převzato z https://svetelneznecisteni.cz/mapovani-tmy/mapy-svetelneho-znecisteni/).

Objev, který změnil svět

V roce 1879 si nechal Thomas Edison patentovat žárovku. V té době asi netušil, že jeho objev změní svět. Do té doby používané svíčky a olejové lampy nemohly osvětlit domácnosti a později i celá města tak efektivně a poměrně levně jako žárovka. Ta dobyla nejprve Ameriku, poté Evropu a nakonec celý svět. S jejím objevem však souvisí také světelné znečištění, které sužuje prakticky celý svět.

Pohled na zeměkouli „v noci“ je impozantní. Málokoho však při sledování fotografií s touto tematikou napadne, jaké důsledky má nadměrné noční osvětlení na život rostli, zvířat i člověka.

Města, která nikdy nespí

Ve většině velkých měst se život nezastavuje se setměním, lidé se baví, pracují a žijí i v noci. Po staletích, kdy naši předkové žili v souladu s přirozeným rytmem střídání dne a noci, člověk konečně dokázal zkrotit noční tmu. Bohužel se to však neobešlo bez negativních důsledků pro jeho zdraví i okolní přírodu.

Umělý pocit bezpečí

Noční osvětlení měst, potažmo ulic významně přispívá k větší bezpečnosti ve městech, ale při nevhodném provedení může mít na životy obyvatel i negativní vliv. Problémem je zejména zbytečně předimenzované osvětlení a nežádoucí rozptyl světla do různých směrů. Další potíže způsobuje nesprávně provedené osvětlení výloh, reklamních billboardů a dalších objektů.

Světelné znečištění

Veškeré negativní jevy, které mohou doprovázet umělé osvětlení, bývají souhrnně označovány jako světelné znečištění nebo světelný smog. Tento termín poprvé použili astronomové v sedmdesátých letech minulého století, když si stěžovali na intenzivní světlo nad obydlenými oblastmi, jehož záře zastíní i hvězdy. K tomu, abyste se sami přesvědčili o intenzitě světelného smogu, nepotřebujete dalekohled – stačí jen zvednout oči k noční obloze a pokusit se najít Mléčnou dráhu. V žádném větším evropském městě se vám to bohužel nepodaří.

Mapa světelného znečištění Evropy, dle Falchiho atlasu (převzato z https://svetelneznecisteni.cz/mapovani-tmy/mapy-svetelneho-znecisteni/)

Vliv osvětlení na život a zdraví

V průběhu evoluce se u každého živého organismu z rostlinné i živočišné říše vyvinuly vnitřní biologické hodiny. U lidí jsou regulovány především měnící se intenzitou slunečního záření, které stimuluje ranní produkci povzbuzujícího hormonu kortizolu i večerní tvorbu hormonu spánku melatoninu. Narušení tohoto přirozeného koloběhu umělým osvětlením může u citlivých osob vyvolat nespavost či další nepříjemné potíže související se spánkem.

Zmatení mloci, ptáci i želvy

Možná mezi těmito druhy nevidítě na první pohled žádnou souvislost. Všem však světelný smog značně znepříjemňuje život. Nikdo z nich nebyl evolučně připraven na to, že noční obloha nebude vždy tmavá.

Světelné znečištění představuje problém zejména pro živočichy, kteří loví v noci. Protože poblíž městských oblastí a osvětlených silnic není v nočních hodinách úplná tma, noční zvířata jsou zmatená a nevědí, kdy vyrazit na lov. Často proto trpí podvýživou, která může vést až ke zmenšení populace některých živočišných druhů.

Intenzivní osvětlení velkých měst způsobuje problémy i stěhovavým ptákům a netopýrům. Některé tažné ptáky totiž osvětlené oblasti přitahují, ale ve městě plném nadměrně osvětlených objektů se snadno dezorientují a mohou se poranit nárazem do překážek. Netopýři se sice silně osvětleným oblastem vyhýbají, ale i tak na ně má světelný smog negativní vliv. Intenzivní městské světlo totiž láká moly a brouky, kteří jsou hlavní složkou netopýří potravy.

Nadměrným osvětlením trpí i mořské želvy. Jejich mláďata se v noci líhnou na pláži, odkud se potom snaží dostat do moře. Aby našla mořskou hladinu, ve které se odráží měsíc a hvězdy, orientují se během své cesty především podle světla. Kvůli osvětlení plážových promenád se však želví mláďata často vydají špatným směrem a mohou tak zemřít vyčerpáním nebo se stát snadnou kořistí pro suchozemské predátory.

Světelné znečištění v ČR

Světelné znečištění j možné posuzovat pomocí Map světelného znečištění, které podrobně zpracovává například tzv. Falchiho atlas. Pokud se zaměříme na Českou republiku, není možné si nevšimnout, že se nad ní prakticky nenachází plochy s přirozeně tmavou oblouhou. A to ani nad místy jako je národní park Šumava. Černé a temně modré oblasti se v relativně hustě osídleném území již nevyskytují, nejbližší tmavší místa jsou pak v Rakouských Alpách nebo na Slovensku.

Mapa světelného znečištění ČR dle Falchiho atlasu (převzato z https://svetelneznecisteni.cz/mapovani-tmy/mapy-svetelneho-znecisteni/)

Jizerská oblast tmavé oblohy

Jedním z mála míst, kde je v ČR v noci opravdu tmavá obloha je tzv. Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO), zaujímá necelých 75 km2. Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor. Na české straně sahá od osady Jizerka po horu Smrk, v Polsku pokračuje po Vysokém jizerském hřebeni, obepíná Velkou Jizerskou louku a osadu Orle. Na tomto místě byl zřízen první mezinárodní park tmavé oblohy na světě.

Oblast má několik funkcí. Především informuje širokou veřejnost o problematice světelného znečištění. Zde je noční obloha daleko tmavší, než obloha ve městech a jejich okolí. Další důležitou funkcí je ochrana přírody a životního prostředí.V JOTO se koná řada astronomických akcí pro veřejnost (přednášky, pozorování oblohy), na kterých se podílí pobočka České astronomické společnosti Klub astronomů Liberecka a další instituce. JOTO je na polské straně součástí astro-turistického projektu Astro Izery.

Jizerská oblast tmavé oblohy v porovnání se stanovištěm Los Leones v Argentině. Bílá šipka zobrazuje umístění stanovišť na mapě (převzato z https://svetelneznecisteni.cz/mapovani-tmy/mapy-svetelneho-znecisteni/)

Redukce světelného smogu

Civilizace se nemůže vzdát nočního osvětlení úplně. Řešením je koncipování osvětlení tak, aby se světlo nerozptylovalo do všech směrů, ale působilo pouze na vybranou silnici, chodník či fasádu.

Řešením mohou být také pohybové senzory, které sepnou osvětlení pouze v případě, že se v jeho blízkosti nacházejí lidé. Dalším krokem, který výrazně napomáhá k eliminaci světelného znečištění, je snížení intenzity venkovního osvětlení. K bezpečnému pohybu ve městě totiž není potřeba extrémně jasné světlo, ale úplně postačí teplé světlo o nízké intenzitě.

Rozumné osvětlování

Vyřešení potíží se světelným znečištěním pomůže nejen přírodě a našemu zdraví, ale i ekonomice. Podle nejnovějších odhadů se v Evropě každoročně utratí téměř dvě miliardy eur za nasvícení míst, která žádné osvětlení vůbec nepotřebují.

Proč se zabývat světelným smogem?

Odpověď na tuto otázku je poměrně jednoduchá a jasná. Světelné znečištění půsbí na člověka i na přírodu. Znatelné jsou také jeho ekonomické dopady.

Dopady světelného smogu na člověka

Nadměrné osvětlení v noci narušuje naše denní biologické rytmy – to má vliv na množství a kvalitu spánku, narušuje schopnost soustředění a výkonnost, negativně působí na náš imunitní systém. Zvyšuje riziko civilizačních chorob či rozvoje duševních onemocnění a má řadu dalších účinků, jež mohou snižovat kvalitu našeho života.

Dopady světelného smogu na přírodu

Pravidelné třídání dne a noci řídí chování většiny živočichů a rostlin, důležitým signálem pro mnoho druhů je také měnící se délka denního světla v průběhu roku. Světelné znečištění násobí tlak, jemuž je příroda vystavena v důsledku znečištění, urbanizace, klimatické změny nebo fragmentace krajiny.

Světelné znečištění je jednou z příčin dramatického úbytku hmyzu, což má nedozírné důsledky pro celý ekosystém – negativně působí také na mnoho druhů ptáků, obojživelníků či savců, jako jsou netopýři.

Světelné znečištění je stresorem pro městskou zeleň, např. stromy vystavené umělému světlu zůstávají i na podzim zelené, nezazimují (nestahují mízu) a může dojít k jejich poškození mrazem.

Ekonomické světelného smogu

Z družicových pozorování území ČR se odhaduje, že ročně vysvítíme světlo za 2 miliardy Kč směrem, kde pro něj není žádné využití. Typicky osvětlení památek po celou noc bílým světlem namířeným do korun stromů nebo do oblak je mimo jiné negativní dopady také obrovským plýtváním elektrické energie a veřejných peněz!

Řešení světelného smogu

Prvním a nejjednoudšším řešením je hasnout nebo snížit intenzitu osvětlení budov, obchodních center, průmyslových areálů, billboardů apod. Kompromisním řešením může být např. zhasínání památek v pozdních nočních a brzkých ranních hodinách.

Dalším krokem je také tam, kde je osvětlení potřeba, volit správný typ spektra světla, tj. svítidla bez azurové, modré a zelené složky (do 2700 K). Takové svítidlo neovlivňuje cirkadiánní rytmy nás ani jiných živočichů, či rostlin.

Důležitá je také volba vhodného typu a umístění lamp, umělé osvětlení by nemělo svítit do oken domů, světlo by mělo být směrováno k zemi nejlépe za pomocí krytů. Dnešní doba umožňuje využívat chytrá řešení, která umožňují optimálně načasovat rozsvěcení a zhasínání světla podle potřeby, „stmívání“ veřejného osvětlení apod.

Světelný smog má řešení, která se dají aplikovat v soukromých domech, na veřejnosti, ve firmách i průmyslových objektech.