Světový den bez tabáku je každoročně vyhlášen 31. května. Členské státy Světové zdravotnické organizace vytvořily světový den bez tabáku v roce 1987. Upíná pozornost na celosvětovou tabákovou epidemii a dává důraz na prevenci před tabákovým kouřem, který způsobuje onemocnění a smrt. Míří ke snížení 5,4 milionu mrtvých ročně celosvětově z problémů v důsledku užívání tabáku, ať již formou přímého, či pasivního kouření.

Kdy slavíme Světový den bez tabáku?

Světový den bez tabáku slavíme 31. května (31. 5.).

Historie Světového dne bez tabáku

V roce 1987 valné shromáždění Světové zdravotnické organizace projednalo rezoluci WHA40.38, která požaduje, aby 7. dubna 1988 byl „světový den bez kouření.“

Relozuce WHA42.19 z roku 1988 schválila udělení Světového dne bez tabáku, který se koná každoročně 31. května.

31. května 2006 vešel v platnost zákaz kouření v Ontariu a Québecu.

Kouření

Kouření je činnost, při které je skrze spalování nějaké látky, nejčastěji tabáku nebo marihuany, uvolňován a následně vdechován či ochutnáván její kouř obsahující pevné částice. Tabák může být kouřen v cigaretách, existují ale i jiné způsoby, mezi které patří např. kouření dýmky, doutníku či vodní dýmky.

Kouření má jistý společenský význam; zatímco v 19. století a na počátku století dvacátého bylo považováno za symbol určité společenské úrovně, na začátku století dvacátého prvního byla prokázána jeho škodlivost spojená se vznikem karcinomu plic a dalších onemocnění, a je proto proti němu vedena rozsáhlá kampaň.

Rizika kouření

K nejčastějším rizikům spojených s inhalací tabákového kouře patří poškození plicních dýchacích cest, což může vést k smrti. Při spalování tabáku vzniká karcinogenní benzo[a]pyren, dehet, kadmium a zhruba dalších 5000 škodlivých látek. Uvolňuje se také nikotin, který vyvolává na kouření silnou závislost. V místnosti, kde se kouří, vzniká riziko pasivního kuřáctví, při kterém vdechují nekuřáci kouř kuřáků. S tímto souvisí i zákaz kouření, který je v některých zemích různě stanoven.

Regulace tabákových výrobků

Ve většině zemí je prodej tabákových výrobků (a potažmo tedy i kouření) omezen zákonem, v mnoha zemích včetně České republiky jsou postihovány či omezovány i některé formy kouření jako takového (zejména na některých veřejných místech, v České republice např. ve společných prostorách domů či v restauracích). Přísné protikuřácké zákony má například Dánsko.

Dne 9. prosince 2016 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který od 31. května 2017 přikazuje úplný zákaz kouření v restauracích, hospodách[3] a dále pak ze zákona platí zákaz kouření (i elektronických cigaret) na zastávkách MHD po celé ČR.

Tabák

Tabák (Nicotiana) je rod rostlin z čeledi lilkovité. Pochází z Ameriky. Tabák je ale také pojmenování pro známý produkt z listů této rostliny. V listech je obsažen alkaloid nikotin, kvůli kterému se tabák užívá ve formě cigaret, doutníků a pro použití v dýmkách. Do Evropy se tabák dostal z Ameriky díky Walterovi Raleighovi v době vlády anglické královny Alžběty I.

Pěstování tabáku

V současné době se tabák pěstuje nejen v oblasti původu, ale celkem v 117 zemích světa, kde je 33 milionů pěstitelů, v podstatě po celém světě, v pásmu 45° s.š. a 30° j.š. na ploše přibližně 5,14 milionů hektarů. Tabáková pole najdeme i v Německu, na Slovensku a Polsku. V Česku se tabák také pěstoval, ale pouze do roku 1994.

V minulosti byla největším producentem tabáku Severní Amerika – zejména USA. V současné době jsou velkými pěstiteli Čína, Indie, Brazílie, ale i africké země, jako jsou Zimbabwe, Malawi, Kamerun. Z početné řady druhů tabáků se pro pěstování hodí k výrobním účelům jen dva druhy, a to tabák virginský (Nicotiana tabaccum) a tabák selský (Nicotiana rustica).

Průmyslové využití tabáku

Z hlediska hospodářského hodnotíme tabák jako důležitou surovinu pro průmyslové zpracování. Tabák poskytuje průmyslu nejen listy, ale i semena a stvoly. Tabákové listy jsou především surovinou pro tabákový průmysl, ale jsou zároveň důležitou surovinou pro chemický průmysl. Z listů se vyrábí nikotin, anabasin, kyselina jablečná, kyselina citrónová a chlorofyl. Tyto výrobky se mohou vyrábět z různých tabákových odpadů nebo z celých listů speciálně pěstovaných odrůd.

Tabákové květy jsou důležitou surovinou pro získání vonných látek pro kosmetický průmysl. Jedná se především o odrůdy Nicotiana affinis a Nicotiana sandereae. Tabákové semeno se lisuje a vylisovaný olej je výchozí surovinou laků a fermeží, ale po úpravě se dají i konzumovat. Pokrutiny po lisování semen jsou dobrým krmivem pro zemědělská zvířata. Stvol je surovinou pro výrobu celulózy nebo může sloužit jako otop.