Cílem Světového dne dárců krve je upozornit na celospolečenský význam dárcovství krve a zároveň poděkovat dárcům za jejich nezištnou pomoc nemocným lidem. Právě transfuzní přípravky jsou pro chod každého zdravotnického zařízení nezbytné. Krev a její další složky se využívají v mnoha oblastech medicíny. Transfuzní přípravky jsou nepostradatelné zejména v léčbě hematoonkologických pacientů, závažných akutních stavů, komplikovaných operací či porodů.

Kdy slavíme Světový den dárců krve?

Světový den dárců krve slavíme každoročně 14. června (14. 6.).

Krev

Krev je tekutá tkáň lidského těla, která plní řadu funkcí. Skládá se z krevní plazmy, červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček.

Hlavní funkce krve je dopravovat živiny (kyslík, glukózu) a stopové prvky do tkání a odvádět odpadní produkty (např., oxid uhličitý a kyselinu mléčnou). Krev též transportuje buňky (leukocyty, abnormální nádorové buňky) a různé substance (aminokyseliny, lipidy, hormony) mezi tkáně a orgány. V neposlední řadě má krev i funkci imunitní (leukocyty).

Dárcovství krve

• Darovat krev může každý zdravý člověk, muž či žena ve věku 18–65 let.
• Tělesná hmotnost dárce krve by měla být minimálně 50 kg. V případě darování plazmy nebo krevních destiček formou aferézy (pomocí separátoru) musí být hmotnost dárce minimálně 60 kg.
• Krevní plazmu nebo krevní destičky může dárce/dárkyně krve darovat po dvou úspěšných odběrech krve. Informace o těchto typech odběrů Vám sdělí pracovníci (sestry, lékařky) transfuzního oddělení.

Dárcovství krve v ČR

V ČR je v nemocničních transfúzních zařízeních registrováno téměř 260 tisíc pravidelných dárců krve. Ročně přibude asi 30 tisíc nových dárců. Celkový počet dárců krve by měl dle doporučení odborníků činit alespoň 300.000. Počet prvodárců by měl činit cca 35 tisíc ročně, aby se pokryl přirozený úbytek (daný věkem či nemocemi) a posílil se celkový počet dárců. Stávající počet dárců je ještě dostatečný pro pokrytí potřeb pacientů, ale chybí rezervy pro případ mimořádného výdeje.

Česká republika je jednou ze zemí, které se řídí principem bezpříspěvkového dárcovství. O bezpříspěvkové dárcovství celosvětově usiluje i Červený kříž. Přesto je snaha dárce alespoň trochu motivovat. Dobrovolní dárci mají ze zákona nárok na pracovní volno v den odběru s náhradou mzdy. Za každý odběr krve si pak mohou snížit základ daně z příjmu až o 3 000 Kč. Dárci také mohou získat příspěvek na vitamíny a léčebné procedury nebo zvýhodněné cestovní pojištění – to závisí na dárcově zdravotní pojišťovně. Někdy je také možnost získat stravenku.

Jak se stát dárcem krve?

Z medicínského hlediska je vhodné začít odběrem tzv. plné krve. Plný odběr představuje cca 450 ml krve, která je odebrána přímo ze žíly. Speciální odběry jednotlivých složek krve (tj. samotné červené krvinky, krevní plazma, krevní destičky), při nichž jsou ostatní složky dárci v průběhu odběru vraceny, může dáce – v případě své ochoty a potřeby transfuzního zařízení – podstoupit, snášel-li dobře právě odběry plné krve. Je k nim třeba též dalšího vyšetření (EKG).

Podrobné informace o možnosti darovat krev získáte na každém transfuzním oddělení poblíž místa Vašeho bydliště.

Je vhodné, aby pravidelní dárci krve nestřídali odběry v různých transfuzních odděleních, ale chodili do jednoho zařízení. Některé transfuzní přípravky se totiž ke klinickému použití uvolňují až po opakovaném vyšetření dárce, tedy až po 2. odběru (plazma je „v karanténě“ 6 měsíců). Výhodné je i sledování zdravotního stavu na tomtéž pracovišti pravidelně po každém odběru.

Co všechno předchází samotnému odběru krve

Před odběrem probíhá registrace do evidence dárců krve. Následně je dárce poučen a získává základní informace o rizikových faktorech, které mohou negativně ovlivnit kvalitu darované krve a tím ohrozit pacienta např. infekčním onemocněním.

Dárce následně vyplní dotazník dárce krve a je mu odebrán vzorek krve pro vyšetření krevního obrazu. Po odběru vzorku následuje také pohovor s lékařem, který s dárcem probere nejen jeho celkový zdravotní stav, ale i eventuální nejasnosti související s darováním krve a provede také základní fyzikální vyšetření (např. měření krevního tlaku).

Jak probíhá darování krve

Odběr krve se provádí z jednoho žilního vpichu do jednorázové odběrové soupravy. Odebírá se 450 ml krve, odběr samotný trvá od 8 do 12 minut. Při odběrech plazmy nebo krevních destiček (trombocytů) formou aferézy je odběr prováděn s využitím přístroje (separátoru), který umožňuje oddělit jednotlivé složky krve (erytrocyty, trombocyty, plazmu) již během odběru. Doba odběru se pohybuje od 40–90 minut v závislosti na typu odběru a parametrech Vašeho krevního obrazu.

Jaké zásady dodržovat před odběrem?

• Den před odběrem vypijte dostatečné množství nepřeslazených nápojů (čaj, káva, ovocné šťávy, džusy, minerálky).
• Večer před odběrem a ráno v den odběru nejezte tučnou stravu. Večeře s nižším obsahem tuků: omezte těžce stravitelná jídla a jídla s vysokým obsahem tuků (smažená jídla, tučná masa, uzené ryby, houby, vnitřnosti, majonézové saláty, …).
• 14 hodin před odběrem nepijte alkoholické nápoje.
• Důležitý je také dostatečný odpočinek a spánek.
• Na odběr nechoďte nalačno. Ráno před odběrem posnídejte lehkou stravu a vypijte dostatek tekutin.
• 6 – 12 hodin před odběrem by se nemělo kouřit.

Kdo se nemůže stát dárcem krve

Darovat krev/krevní složky nemohou osoby, které nesplňují předepsaná kritéria stanovená pro dárce krve/krevních složek. Jde např. o osoby, které v minulosti prodělaly infekční žloutenku typu B (pokud není prokázána imunita) nebo žloutenku typu C, jsou HIV pozitivní nebo trpí AIDS, prodělaly syfilis nebo některé tropické choroby. Po jiných infekčních chorobách (např. infekční žloutenka typu A nebo E, infekční mononukleóza, brucelóza, borelióza, kapavka, tuberkulóza, břišní tyfus apod.) je vyřazení dárcovství pouze dočasné, délka vyřazení je různá dle typu infekce. Z dárcovství jsou dočasně vyřazováni i lidé, kteří byli vystaveni riziku získání krví přenosné nemoci:

po větších chirurgických výkonech, léčebných a diagnostických výkonech s použitím endoskopů či pevných katétrů (gastroskopie, kolonoskopie, artroskopie apod.) a také po piercingu a novém tetování. Darovat krev je možné nejdříve za 6 měsíců po výkonu
po návštěvě zemí s výskytem závažných a u nás neobvyklých chorob (návštěva malarické oblasti = vyřazení na 6 měsíců, pobyt ve středomoří = vyřazení na 1 měsíc).

Ze stejných důvodů jsou z dárcovství vyřazeny též osoby s rizikovým chováním, zejména s ohledem na nákazu HIV či infekčními žloutenkami typu B a C, jako jsou osoby provozující prostituci nebo jejich klienti, osoby závislé na injekčních drogách, ale též muži, kteří měli v posledním roce pohlavní styk s jiným mužem. Trvale jsou z dárcovství vyřazeni lidé, kteří v letech 1980-1996 pobývali dlouhodobě (více než 6 měsíců) ve Velké Británii či Francii.

Při neinfekčních chorobách různých orgánů (srdce, plíce, trávicí trakt, ledviny, játra apod.) jsou dárci zpravidla vyřazováni dočasně nebo trvale, podle závažnosti onemocnění. Trvale vyřazeni jsou lidé s cukrovkou pokud jsou léčeni inzulinem, lidé s těžkými formami alergie, lidé trpící epilepsií, hemofilici a osoby, které byly v minulosti léčeny hormony hypofýzy (podvěsku mozkového) – např. růstovým hormonem lidského původu. Krev ani její složky není možné darovat po onemocnění zhoubným nádorem nebo rakovinou. Naopak některé nemoci, pokud jsou dobře léčeny, darování krve nebrání (např. vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, nedostatečná funkce štítné žlázy, lehčí alergická onemocnění jako např. senná rýma apod.)