Volně žijící zvířata a rostliny jsou nezbytnou součástí biologické rozmanitosti, jejíž součástí je i člověk. Proto bychom měli pracovat na zachování tohoto unikátního prostředí, nabádá OSN 3. března v rámci Světového dne divoké přírody. Celosvětová kampaň má pomoci šířit osvětu a povědomí o důležitosti přírody.

Kdy se Světový den divoké přírody slaví

Světový den divoké přírody se každoročně slaví 3. března (3.3).

Světový den divoké přírody a OSN

Světový den divoké přírody je příležitostí k oslavě mnoha krásných a rozmanitých forem divoké fauny a flóry a ke zvýšení povědomí o množství výhod, které jejich ochrana lidem přináší. Zároveň nám tento den připomíná naléhavou potřebu zintenzivnit boj proti zločinu vůči volně žijícím živočichům a rostlinám a proti mizení druhů, což má na svědomí člověk. To pak má rozsáhlé hospodářské, environmentální a sociální dopady.
Země je domovem bezpočtu druhů fauny a flóry – příliš mnoho druhů na to, abychom je mohli spočítat. Tato bohatá rozmanitost a miliardy let, během nichž myriáda těchto elementů mezi sebou interagovala, jsou přesně tím, co učinilo naši planetu obyvatelnou pro všechny živé bytosti včetně lidí. Nicméně lidská činnost a nadměrné využívání přírodních zdrojů, které tvoří prostředí a ekosystémy volně žijících živočichů, biologickou rozmanitost světa ohrožují.

Vyhlášení Světového dne divoké přírody

OSN vyhlásila Světový den divoké přírody 20. prosince 2013. Valné shromáždění se dohodlo, že tím správným dnem se stane 3. březen. Nezvolila ho náhodně: Je to den, kdy v roce 1973 vstoupila platnost Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), která hraje důležitou roli v zajištění toho, aby mezinárodní obchod neohrozil přežití jednotlivých druhů. Každý rok se OSN soustředí na nějaké konkrétní téma, o kterém chce napříč světem šířit povědomí formou pořádání různých konferencí, přednášek a podobně.

CITES

Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) byla sjednána v roce 1973 ve Washingtonu. Jejím cílem je ochrana ohrožených druhů živočichů a rostlin před hrozbou vyhubení v přírodě z důvodu nadměrného využívání pro komerční účely. Úmluva reguluje zejména obchod s exempláři ohrožených druhů získaných z volné přírody, kontroluje však i obchod s živočichy odchovanými v zajetí nebo člověkem vypěstovanými rostlinami druhů, které jsou v přírodě ohroženy. V současné době má úmluva 183 smluvních stran, Česká republika je smluvní stranou od 1.1.1993 (od 28.5.1992 jako bývalá ČSFR).

Účel úmluvy CITES

Účelem úmluvy je postavit mezinárodní obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami pod společnou kontrolu všech zemí světa, aby se docílila ochrana ohrožených druhů fauny a flóry před úplným vyhubením vlivem bezohledného získávání pro obchodní účely. Úmluva omezuje zejména obchod s jedinci ohrožených druhů získaných z volné přírody, kontroluje však i obchod s živočichy odchovanými v zajetí nebo člověkem vypěstovanými rostlinami druhů, které jsou v přírodě ohroženy. Ve většině případů se však úmluva nedotýká domestikovaných zvířat a kulturních rostlin.
Podle statistických údajů je využívání divoké přírody pro účely mezinárodního obchodu druhou nejvážnější příčinou ubývání druhů na naší planetě, a to hned za ničením přirozených stanovišť. Hlavními vývozními oblastmi živočichů a rostlin chráněných CITES jsou většinou rozvojové země, pro něž vývoz živé přírody představuje často nezanedbatelný hospodářský zdroj.

CITES permity

CITES vytvořila celosvětovou síť, která kontroluje mezinárodní obchod s ohroženými divokými zvířaty a planými rostlinami, a to hlavně pomocí povolení, která musí doprovázet každou mezinárodní zásilku dotyčných organismů nebo výrobků z nich. Tato povolení, známá pod termínem „CITES permity“, jsou vydávána výkonnými orgány jednotlivých stran a jsou kontrolována celními orgány všech zemí CITES, které obchod uskutečňují. Povolení může být vydáno jen tehdy, potvrdí-li vědecký orgán, že odběrem rostliny nebo živočicha z přírody nedošlo k ohrožení druhu vyhubením (princip udržitelného využívání přírodních zdrojů). CITES permit je tedy jakýmsi dokladem o tom, že vývoz nebo dovoz určité zásilky, která obsahuje rostliny nebo živočichy, je v pořádku z hlediska ochrany přírody.

Jako „obchod“ označuje úmluva jakýkoliv vývoz nebo dovoz chráněných organismů, jejich těl a výrobků z nich. Úmluva se tedy týká jak skutečných obchodníků, tak i všech individuálních cestujících do zahraničí. Kontroluje se nejen vývoz a dovoz živých zvířat a rostlin, ale i neživých exemplářů, částí těl, výrobků z nich a odvozenin.

Živočichové a rostliny pod ochranou CITES

CITES obsahuje seznamy druhů, kterých se týká. Jsou uvedeny v jednotlivých přílohách I-III. EU pohlíží na některé druhy přísněji a proto zavádí vlastní kategorie a-d.

Příloha CITES I (příloha A podle předpisů EU)

Do přílohy I (či A) patří téměř 700 druhů živočichů a více než 300 druhů rostlin, které jsou přímo ohrožené vyhynutím. Mezinárodní obchod s těmito druhy je zakázán (zákaz dovozu a vývozu) a je povolován jen výjimečně.

Příklady: všichni lidoopi (gorila, orangutan, šimpanz), lemuři, pandové a někteří medvědi, jihoamerické opice, velcí kytovci a delfíni, řada druhů kočkovitých šelem (gepard, levhart, tygr aj.), oba druhy slonů, nosorožci, kabar pižmový, luskouni, řada dravců, jeřábů, bažantů a papoušků (např. žako šedý), mořské želvy, určité druhy krokodýlů a ještěrů, velemloci, latimérie, některé druhy kaktusů a orchidejí, některé palmy a vzácné exotické dřeviny (černý palisandr aj.) a další druhy.

Z fauny ČR sem patří: orel královský, orel mořský, sokol stěhovavý a vydra říční. Vlk obecný, medvěd hnědý, , kočka divoká, rys ostrovid, čáp černý, kolpík bílý, čírka modrá, polák malý, jeřáb popelavý, drop velký, hrdlička divoká, všechny evropské sovy, motýl jasoň červenooký a všechny druhy evropských vstavačovitých rostlin.

Příloha CITES II (příloha B podle předpisů EU)

Do přílohy I (či A) patří téměř Téměř 5 000 druhů živočichů a kolem 30 000 druhů rostlin, které by mohly být ohroženy, pokud by mezinárodní obchod s nimi nebyl přísně regulován. Zahrnuje i druhy snadno zaměnitelné za exempláře druhů z přílohy I a II. Mezinárodní obchod je povolen pouze na základě zvláštních povolení (tzv. permity CITES), které musí být předloženy celním orgánům jak při vývozu tak i dovozu.

Příklady: všechny opice, kytovci, vydry a kočkovité šelmy, dále hroši, pekari, žirafa, řada druhů antilop, nandu pampový, plameňáci, všechny *) druhy dravců, sov, papoušků (s výjimkou andulky, korely, agapornise růžovohrdlého a alexandra malého) a kolibříků, loskuták, rýžovník aj. ptáci, různé druhy želv, všichni *) krokodýli, leguáni, varani a čeleď hroznýšovitých, některé druhy exotických žab a ryb, motýlů, sklípkanů, měkkýšů, mořských korálů, všechny druhy *) orchidejí a kaktusů, některé agáve, aloe, sukulentní pryšcovité, tilandsie a masožravé rostliny, ženšen, některé dřeviny a další druhy.

Z fauny a flóry ČR jsou zde kromě všech dravých ptáků (dravci) a sov zahrnuty vlk, medvěd, rys, kočka divoká, čáp černý, drop velký, úhoř říční, pijavka lékařská, jasoň červenooký, celá čeleď vstavačovitých, sněženka podsněžník a brambořík nachový. Většina těchto druhů je však uvedena v příloze A k nařízení Rady (ES) č. 338/97 (obdoba CITES I), zatímco v příloze B zůstávají pouze úhoř říční, pijavka lékařská, sněženka podsněžník a brambořík nachový.

Příloha CITES III (příloha C podle předpisů EU)

Tato příloha zahrnuje ty druhy, které jsou ohroženy mezinárodním obchodem pouze v určitých zemích a jsou chráněny na návrh těchto zemí. Pro exempláře pocházející z těchto zemí je třeba celním orgánům předložit exportní povolení výkonného orgánu vyvážející země. V ostatních případech musí obchodník předložit potvrzení o původu exemplářů. Při dovozu do EU je třeba v obou případech vyplnit a celním orgánům odevzdat předepsané oznámení o dovozu. Cca 200 druhů živočichů a 12 taxonů rostlin.

Příloha D podle předpisů EU

Tato příloha zahrnuje druhy, které nejsou na seznamech CITES. Dovoz exemplářů těchto druhů do EU není nijak omezen, pouze se monitoruje jeho rozsah. Pokud by rozsah dovozu exemplářů z volné přírody nebyl v souladu s ochranou přírody, došlo by k přeřazení do přílohy A nebo B. Při dovozu do EU je třeba vyplnit a celním orgánům odevzdat předepsané oznámení o dovozu.
Příklady: některé druhy klokanů, bažantů aj. druhů exotických ptáků a plazů; některé léčivé rostliny apod., prha chlumní, medvědice lékařská, hořec žlutý, plavuň vidlačka, vachta trojlistá, pukléřka islandská aj.