Svůj den má mrkev, koně, jednorožci, parky i koktejly, proč by jej tedy nemohly mít hry?! Světový den her sice v ČR zatím není příliš rozšířený, ale jeho popularita je stále na vzestupu. Ostatně stejně jako popularita her, zejména těch počítačových.

Kdy se Světový den her slaví?

Světový den her se slaví 28. května (28. 5.).

Vyhlášení Světového dne her

Světový den her byl vyhlášen už v roce 1999, a to zásluhou International Toy Library Association. Tato instituce je mezinárodní neziskovou organizací, která sdružuje knihovny hraček a her napříč celým světem. Knihovny v podstatě pod dohledem proškoleného personálu poskytují prostor pro hraní, a to nejen dětem, ale i dospělým.

Tradici má den věnovaný hrám především ve Velké Británii a USA. Netrpělivě jej vyhlíží také hráči v Norsku či v Itálii. Pozvolna si však hledá své příznivce i v České republice.

Jak oslavit Světový den her

Řada obchodníků při této příležitosti nasazuje slevy, konají se zajímavé akce, své prostory za účelem hraní otvírají knihovny napříč světem, ale zahrát si pochopitelně můžete i jen tak sami doma.

Co budete hrát, to už závisí na vaší fantazii. Svátek oslavuje hry všeho druhu, tedy kromě počítačových a konzolových i ty stolní od jednoduchého pexesa až po šachy nebo třeba oblíbené deskové hry. Na své si přijde skutečně každý.

Záměrem Světového dne her tak je hlavně stmelit lidi a připomenout jim, aby si nezapomněli hrát. A to i bez ohledu na to, že dětskému věku dávno odrostli. Dětem zase tento den dává prostor a vyzývá je, aby si pokud možno celý den jen hrály.

Určitě se proto touto příležitostí inspirujte, i když si myslíte, že jste na hraní poněkud velcí. Vždyť kdy jindy získáte tak perfektní možnost, jak se na chvíli vrátit do bezstarostných časů dětství a mládí? Schopnosti umět si hrát si ostatně cenila řada významných osobností. Albert Einstein považoval hraní za skvělý způsob, jak si zjednodušit život. Velkým zastáncem her byl také Jan Amos Komenský.

Počítačové hry

Počítačová hra či zkráceně PC hra je videohra (zábavný software) zprostředkovaná interaktivním softwarem na desktopových platformách – operačních systémech stolních počítačů, notebooků, atp. Výsledkem vývoje počítačové hry je virtuální svět nebo prostředí, do kterého může hráč pomocí komponentů připojených k počítači (myš, klávesnice, joystick, gamepad a další) vstoupit a jeho dění ovlivňovat. K interakci dochází na základě zásahu hráče do spuštěného programu, který byl pro takový zásah vyvíjen. Obvykle se jedná o určitý úkol, který musí hráč splnit za daných podmínek nebo v časovém limitu, zvítězit v simulaci sportu či boje, případně dosáhnout jiného cíle odvislého od námětu a žánru hry i záměru vývojářů. Existují ale i tzv. sandboxové hry, které nemají žádný konkrétní cíl.

Historie videoher

Historie videoher zahrnuje již období po druhé světové válce. První hry byly programovány na sálových počítačích na univerzitách a výzkumných pracovištích. Asi prvním mezníkem historie byl rok 1958, kdy vznikla hra Tennis for Two, kterou vytvořil americký fyzik William Higinbotham.

Až v sedmdesátých letech začaly vznikat sériově produkované arkády. Začaly se objevovat další herní žánry, například střílečky, hry na hrdiny nebo simulátory. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se herní automaty v USA staly součástí pop-kultury a arkády se začaly objevovat v kinech, nákupních centrech apod. V Evropě se rozšířilo hraní videoher až s nástupem domácích a osobních počítačů. V Československu a později i České republice se začaly počítačové hry výrazně prosazovat po roce 1989.

Devadesátá léta byla charakterizována rychlým rozvojem hardwaru i softwaru. Rostl výkon počítačů i kapacita datových médií. Na základě nových technologií vznikly nové herní koncepty a úspěšné série. Zobrazení třetího rozměru umožnilo rozvoj simulátorů, například sérii Descent. Rozšířil se žánr FPS (Doom, Duke Nukem 3D, Quake). Do popředí zájmu se dostaly vojenské a budovatelské strategie (SimCity). Rozšířily se také online hry, které uživatelé hráli ve webových prohlížečích na internetu.

Deskové hry

Desková hra („deskovka“) je taková hra, ve které je průběh hry realizován na herním plánu. Zatímco u klasických deskových her je herní plán pevně daný, u některých moderních deskových her se často pracuje i s variabilním herním plánem. Název desková hra bývá často nesprávně spojován s pojmem moderní společenská hra, což však není zcela přesné, neboť ne všechny společenské hry jsou stolní, natož deskové. Mezi nejznámější deskové hry se řadí šachy, dáma a Člověče, nezlob se!, ve světě známé též jako Ludo. Z moderních deskových her pak patří k nejznámějším hra Monopoly.

Historie deskových her

Nejstarší dosud hraná hra je patrně asijská hra go. Ovšem ale nejstarší hrou, která byla kdy hrána je sumerská strategická hra Ur, kterou vykopal Leonard Wooley. Další významnou kapitolou starých tradičních dnes hraných her jsou africké mankalové hry. Existují ovšem archeologické nálezy ještě starších her, ke kterým se ovšem nedochovala žádná pravidla.

Deskovým hrám zasvětilo svůj život mnoho badatelů, díky kterým se opět hraje mnoho zapomenutých her. Mezi ně patří španělský král Alfons X., zvaný Moudrý. Tomu je připisováno originální a na svou dobu (13. století) nevídané dílo Libro de los juegos, pojednávající o deskových hrách. Velkými badateli na poli deskových her byli R.C. Bell a Harold J. R. Murray. V Česku se studiem deskových her zabýval Miloš Zapletal, který vydal několik knih s danou tematikou, mezi jinými např. Velkou knihu deskových her.