Chůze drobnými šouravými krůčky, sehnuté držení trupu, přešlapování na místě a neschopnost se opětovně rozejít, což vede k pádům. Třes. Tichá monotónní mluva, obličej bez mimiky, drobné písmo. To jsou jen některé příznaky Parkinsonovy choroby. Touto chorobou trpí asi 6 milionů lidí na celém světě, v České republice aktuálně asi patnáct tisíc osob. Pacienti jsou převážně ve věku nad 50 let. Parkinson však může postihnout i výrazně mladší osoby.
Kdy je Světový den Parkinsonovy choroby?
Světový den Parkinsonovy choroby si připomínáme 11. dubna (11. 4.).
Vyhlášení Světového dne Parkinsonovy choroby
11. duben byl vyhlášen Světovým dnem Parkinsonovy choroby. Právě v tento den se roku 1755 narodil James Parkinson. Britský lékař, který ako první popsal příznaky tohoto onemocnění a nazval jej obrna třaslavá. Tento název vystihuje základní příznaky nemoci – svalovou ztuhlost a třes. Svalová ztuhlost (rigidita) brání rychlému pohybu, projevuje se ztrátou schopnosti začít pohyb, celkový hybný projev je zpomalen.
Parkinsonova choroba
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které se nejčastěji projevuje u lidí starších 50 let. Postihuje mozek a způsobuje postupné odumírání mozkových buněk, konkrétně těch, které produkují dopamin v části mozku zvaném Substantia nigra. V mozku tak převládá acetylcholin, co má za následek typické příznaky Parkinsonovy choroby, potíže s motorikou a psychickými problémy.
Projevy Parkinsonovy choroby
Chybějící dopamin a převládající acetylcholin v mozku způsobuje, že pacient postupně ztrácí schopnost kontroly nad svými svaly, pohybem a řečí. Rozlišujeme několik stádií Parkinsonovy choroby.
Na začátku rozvoje Parkinsonovy choroby mohou nemocní budit dojem zdravých lidí a své potíže nepřipisují nemoci mozku, ale postupujícímu stáří. Kolem věku 50 let nemoc začíná v buňkách zprostředkujících čichové vjemy, následně příznaky postupují do žaludku a proto v tomto stádiu pociťují nemocní plný žaludek. Až pak v posledním stádiu Parkinsonovy nemoci je postižen mozek. V něm je zasažen především centrum pro pohyb, který je čím dál tím těžší ovládat a dostat pod kontrolu. Tělo ovládají samovolné pohyby a ty kontrolované je těžké vykonávat. Parkinsonova choroba není přímo dědičná, ale predispozice se mohou v důsledku vnějších vlivů proměnit postupem času na nemoc.
Samostatnou skupinu Young Onset tvoří mladí lidé, kteří mezi 30-40 lety pociťují ztuhlost svalů a zpomalenost.
Typické příznaky Parkinsona
- strnulost tváře
- ztuhlost těla
- předkloněný postoj
- ohnuté lokty
- třes rukou v klidu
- třes celého těla
- lehce pokrčená kolena
- zpomalená chůze
- problém udělat krok
- porucha rovnováhy
- samovolný pohyb prsty, jako při počítání peněz
Už jste četli? Kdy a jak se slaví Mezinárodní den zásnub a jak správně žádat o ruku, jak koupit snubák a spousta dalších zajímavostí
Život s Parkinsonovou nemocí
S poruchou pohybu souvisí i těžkosti s běžnými věcmi, které si ani neuvědomujeme. Kromě chůze a rovnováhy jsou narušeny také schopnosti polykání a řeč, kvůli špatné koordinaci svalů jazyka a tváře, písmo či spánek. Nemocný také pociťuje brnění rtů, brnění tváře, mravenčení v obličeji, co se odborně nazývá parestézie.
Způsobů, jak pečovat o člověka s Parkinsonem, je několik. Jelikož má nemocný potíže s pohybem přizpůsobte mu domácnost tak, aby mu nic nepřekáželo v cestě a měl pohodlí při hygieně či regeneraci. I psychická podpora je stejně důležitá. Dělejte mu společnost a rozveselujte ho, protože jedním z příznaků Parkinsonovy nemoci je i špatná psychika, za co může neléčená deprese. Dokonce se projevuje i suicidální chování, tedy myšlenky na sebevraždu. Později potřebují stálou péči, s čím pomůže pečovatelská služba.
Léčba Parkinsonovy nemoci spočívá v tlumení příznaků pomocí léků. Ty dodávají do mozku chybějící dopamin a zároveň další léky tlumí nadměrnou aktivitu acetylcholinu. Kromě léků existuje další aktivita, co pomáhá na Parkinsona a tou je cvičení a rehabilitace. Pomáhají pacientovi rozpohybovat se a spolu s léky na Parkinsona významně zvyšují kvalitu života. Díky lékům se také významně prodlužuje doba přežití s Parkinsonovou nemocí. U některých pacientů zabírá na třes u Parkinsonovy nemoci malé množství alkoholu, ale nic se nemá přehánět a to hlavně v tomto případě. Nadměrné množství pak vede k ještě větší ztrátě rovnováhy a zvyšuje se riziko zranění při pádu.
Parkinsonismus
Někdy se můžete setkat s pojmem parkinsonismus, který na první dojem evokuje spojení s Parkinsonem. Přesněji, jde o skupinu nemocí, které mají podobné klinické příznaky jako Parkinsonova choroba, ale příčina jejich vzniku je odlišná. Soubor příznaků zahrnuje zvýšené svalové paměti, třes a snížená schopnost pohybovat se. Typickým příkladem je polékový parkinsonismus, při užívání léků blokujících tvorbu dopaminu. Také mohou být navozeny toxiny, po infekci, po úrazu, degeneracemi mozku nebo jinými formami demence. Nejčastější formou parkinsonismu je Parkinsonova choroba.
