World Fair Trade Day se slaví každoročně druhou květnovou sobotu. Tento den je věnován podpoře spravedlivého obchodu, který dává příležitost pěstitelům, řemeslníkům a zaměstnancům v zemích globálního Jihu uživit se vlastní prací za důstojných podmínek. První oslavy Světového dne pro fair trade iniciovala Safia Minney, zakladatelka fairtradové módní značky People Tree. V roce 2001 jej na svém výročním zasedání podpořila Světová fairtradová organizace, která nad Světovým dnem pro fair trade přejala záštitu.

Kdy se slaví Světový den pro fair trade?

Světový den pro fair trade se slaví každoročně druhou sobotu v květnu.

Jak se v Česku slaví Světový den pro fair trade

V Česku se Světový den pro fair trade slavil poprvé v roce 2004. První oslavy byly velmi skromné a omezily se většinou na besedu či přednášku, velmi brzo se však při této příležitosti konaly i větší akce. Z nich je možné uvést například celodenní osvětovou a prodejní akci v Riegrových sadech v Praze s večerním koncertem (2006) nebo setkání s politiky a novináři doplněné o několik informačních stánků pro veřejnost (2007).

V začátcích se na přípravách Světového dne pro fair trade podílely především tři české neziskové organizace: NaZemi, Ekumenická akademie Praha a Jeden svět, o. p. s. Velmi často se oslavy této příležitosti protáhly, a proto se vžil také termín Týden pro fair trade, který se slavil ve dnech kolem Světového dne pro fair trade. Od roku 2011 se den u nás slaví především Férovou snídaní.

Férová snídaně

Od roku 2011 se vrcholem oslav Světového dne pro fair trade stal piknikový happening Férová snídaně. Tento happening do roku 2018 koordinovala nevládní organizace NaZemi a od roku 2019 pořádání akce převzala nevládní organizace Fairtrade Česko a Slovensko. Spočívá v tom, že ve stejný okamžik na mnoha místech České republiky spolu veřejně posnídají fanoušci fair trade. Zatímco v roce 2011 se do organizace zapojilo 41 aktivních lidí po celé republice, v roce 2018 díky 172 aktivním jednotlivcům v regionech férově snídalo už přes 8100 lidí. V roce 2019 se na 193 místech na Férové snídani sešlo 8189 lidí. V roce 2020 se kvůli pandemii koronaviru přesunula do domácího prostředí, v roce 2021 do přírody na výlet a komunitní akce se bude pořádat opět v květnu 2022.

Mezi hlavní principy tradiční Férové snídaně patří:

• společná oslava Světového dne pro fair trade s přáteli, sousedy nebo známými,
• veřejnost celé akce, neformálnost, lokálnost,
• propojení s výrobky vyprodukovanými v místě snídaně nebo s bioprodukty,
• nejedná se o veřejnou ochutnávku: každý by měl na snídani přinést něco vlastního.

Fair trade

Fair trade (česky též spravedlivý obchod či férový obchod) je organizované sociální hnutí a tržní přístup, který usiluje o pomoc producentům v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky a propagaci udržitelnosti. Hnutí prosazuje platbu „spravedlivých cen“ za produkty, stejně jako dodržování sociálních a environmentálních standardů při produkci široké škály komodit. Zaměřuje se zejména na export z rozvojových do rozvinutých zemí světa. Sedm nejprodávanějších fairtradových produktů tvoří banány, kakao, káva, bavlna, cukr, čaj a květiny.

Dlouhodobým cílem hnutí je pomoci marginalizovaným producentům a zaměstnancům dosáhnout větší ekonomické soběstačnosti a stability. Mezi další cíle patří dosažení jejich silnější pozice v příslušných producentských organizacích a prosazení spravedlivějšího systému světového obchodu.

Hlavní cíle fair trade

• Zlepšit životní podmínky znevýhodněných výrobců zlepšením jejich přístupu na trh, posílením organizací výrobců, poskytnutím spravedlivých cen za výrobky a zajištěním kontinuity obchodních vztahů.
• Rozvíjet příležitosti pro znevýhodněné výrobce, zvláště ženy a domorodé obyvatele, a chránit děti před zneužíváním v procesu výroby.
• Zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativním vlivu mezinárodního obchodu na výrobce, tak aby svou kupní sílu mohli využívat pozitivním způsobem.
• Dávat příklad obchodního partnerství skrze vzájemný dialog, respekt a transparentnost.
• Přispívat ke kampaním za změnu pravidel konvenčního mezinárodního obchodu.
• Chránit lidská práva podporou rozvoje sociální spravedlnosti, environmentálně přijatelného chování a ekonomického zabezpečení.

Vznik a vývoj fair trade ve světě

Historie fair trade začíná po druhé světové válce, kdy britská charitativní organizace Oxfam a některé další organizace začaly dovážet výrobky ze svých rozvojových a humanitárních projektů. První specializovaný obchůdek fair trade vznikl v roce 1959 v Nizozemí.

Koncem 80. let začaly výrobky s označením fair trade pronikat i do běžných obchodů, nejen do specializovaných obchůdků a kanceláří humanitárních, rozvojových, církevních a ekologických organizací. Bylo proto třeba vytvořit jasnou záruku, symbol, který by spotřebitelům garantoval skutečně férový původ výrobku. Proto začaly vznikat certifikační organizace. První z nich byl holandský Max Havelaar, postupně následovaly další iniciativy.

Kritika Fair trade

Kontrola ceny a certifikace fair trade končí u finálního zpracovatele či vlastníka licence, následní obchodníci již kontrole nepodléhají. Výrobky proto mohou být předražené. Vedle kritiky na vysokou cenu se někdy objevují také úvahy o tom, zda je fair trade skutečně ekonomicky vhodným nástrojem na pomoc třetímu světu.

V zahraničí, kde už Fair trade dosáhlo značné popularity a procento podílu na trhu roste (zatím nicméně dosahuje 0,01 % podílu na celosvětovém trhu), je možné nalézt výrobky Fair trade i ve velkých obchodních řetězcích (TESCO, Carrefour, Sainsburry). Vyskytly se ale případy, kdy řetězce využívají toho, že lidé jsou ochotni kupovat výrobky Fair trade i za vyšší cenu, a toto zboží předražují – např. v Anglii byl zaznamenán čtyřnásobný rozdíl mezi běžnými banány z Dominikánské republiky a banány s označením Fair trade z Dominikánské republiky v řetězci Sainsburry (£ 2,74 za libru (0,454 kg) oproti 70 pencím za libru). Podle odhadů platil řetězec Sainsburry prostředníkům zhruba £ 1,40 za kilogram, tedy vydělával na každém kilogramu banánů 4 libry. Koneční producenti podle FLO dostávají za každý kilogram nasbíraných banánů asi 32 pencí.

Jiné kritické hlasy polemizují s hypotetickým stavem, kdy by spravedlivě obchodované výrobky na trhu převážily. Například stálá cena zaručená pěstitelům kávy by pak vedla ke zhroucení trhu, protože by neodpovídala tržní hodnotě kávy.