Proč se slaví Světový den Tibetu? Tedy v České republice tuto událost příliš neprožíváme, ale pro svět je to velmi důležitý den. Pojďme se na něj podívat.
Kdy se slaví Světový den Tibetu?
Světový tibetský den / Světový den Tibetu připadá každoročně na šestého července (6. 7.).
Historie Světového dne Tibetu
Světový tibetský den (WTD) byl zahájen v Chicagu v roce 1997 na neformálním setkání Tendzina Choegyala, mladšího bratra dalajlamy a Richarda Rosenkranze, laureráta Pulitzerovy ceny a bývalého korespondenta Senátu USA. Rosenkranz navrhl koncept WTD s tím, že by se z něj mohla stát každoroční celosvětová událost, která má pomoci tibetskému lidu znovu získat základní svobody.
Navrhl také, že by tato událost mohla být způsobem, jak předvést a oslavit jedinečnou hodnotu tibetské kultury a myšlení.
Neobyčejně chytrý pán, Tendzin Choegyal, nadšený touto myšlenkou, poté navrhl, aby se Světový dne Tibetu konal v červenci, v souvislosti s narozeninami jeho bratra – s cílem zvýšit potenciální podporu mezi Tibeťany. Věřili, že navrhovaná událost má velký příslib, a nabídli tuto myšlenku Jeho Svatosti, který jim dal své požehnání a vřelou podporu.
Světový den Tibetu byl vytvořen se třemi hlavními cíli:
- vytvořit každoroční celosvětovou událost, která pomůže obnovit základní svobody pro lidi žijící v Tibetu okupovaném Čínou
- zvýšit povědomí o genocidních hrozbách pro tibetský lid;
- oslavit jedinečné krásy a hodnoty tibetské kultury a myšlení. Světový den Tibetu, který byl založen v roce 1998, se rozrostl v jednu z nejdůležitějších událostí tibetského kalendáře
Už jste četli? Harrachov x Harrachof, Harachov
Anexe Tibetu Čínou
Tibet je historické území ve střední Asii.
zdroj: hedvabnastezka.cz
Obrat v tibetské historii nastal v roce 1949, kdy čínská armáda prvně vstoupila do Tibetu, porazila malou tibetskou armádu, obsadila půlku země a vnutila tibetské vládě Sedmnáctibodovou smlouvu o mírovém osvobození Tibetu (květen 1951), kterou se Tibet dostal pod svrchovanost Čínské lidové republiy. Protože byla přijata pod nátlakem, nebyla tato smlouva z hlediska mezinárodního práva platná. Oficiálním důvodem vojenské invaze bylo „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice“. Přítomnost 40 tisíc vojáků, hrozba obsazení Lhasy a nebezpečí úplného zničení tibetského státu znamenaly, že Tibeťané neměli na vybranou.
To se saamozřejmě Tibeťanům nelíbilo, proto se přirozeně zvyšovala i míra čínské represe (např. ničení náboženských staveb, věznění mnichů). V roce 1959 propuklo velké povstání ve Lhase. Číňané je rozdrtili, přičemž jen v oblasti Lhasy zahynulo 87 tisíc Tibeťanů, a dalajlama uprchl do Indie, kde nyní sídlí s Tibetskou exilovou vládou. V roce 1963 zde vyhlásil ústavu demokratického Tibetu. Mezitím v Tibetu samotném náboženský útlak, trvalé porušování lidských práv ani systematické ničení historických a náboženských památek okupanty nedokázaly zlomit vůli tibetského národa k odporu. Více než šestina populace, 1,2 miliónu Tibeťanů, přišlo o život v důsledku čínské okupace.
Asi už tedy všichni chápeme, že Světový den Tibetu je důležitý. Nicméně pořád nějaký slabý hlásek uvnitř mě říká, že bychom si jako Češi takky zasloužili svůj den a žádný nemáme. 🙂 U nás se totiž také dějí pořádné hrůzy, především na politické scéně.
