Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Gramatika, Čeština, Pravopis

Světový den vědy pro mír a rozvoj

Věda hraje nezastupitelnou roli v životě člověka již po tisíce let. Bez vědeckých poznatků bychom dnes zřejmě stale žili v jeskyních a rozhodně si nečetli články na internetu. Věda však vyžaduje financování. Právě problematické financování vědy bylo jedním z hlavních důvodů, proč UNESCO v roce 2001 Světový den vědy pro mír a rozvoj vyhlásilo. Cílem tohoto významného dne je zvýšení informovanosti o problematice získávání prostředů pro vědecké účely, ale take informace o tom jak je věda prospěšná pro veřejnost. Každá vyspělá společnost by měla investovat do vědy a výzkumu, neboť právě v tomto odvětví vznikají inovace a nové objevy, které přispívají k rozvoji společnosti.

Kdy se slaví Světový den vědy pro mír a rozvoj?

Světový den vědy pro mír a rozvoj se slaví každoročně 10. listopadu (10.11).

Proč se slaví Světový den vědy pro mír a rozvoj?

Světový den vědy pro mír a rozvoj zdůrazňuje důležitou roli vědy ve společnosti a potřebu zapojit širší veřejnost do debat o nových vědeckých otázkách. Zdůrazňuje také důležitost a význam vědy v našem každodenním životě.

Užším propojením vědy se společností chce Světový den vědy pro mír a rozvoj zajistit, aby občané byli informováni o vývoji vědy. Zdůrazňuje také úlohu, kterou vědci hrají při rozšiřování našeho chápání pozoruhodné a křehké planety, kterou nazýváme domovem, a při zvyšování udržitelnosti naší společnosti.

Tento den nabízí příležitost mobilizovat všechny aktéry k tématu vědy pro mír a rozvoj – od vládních úředníků přes média až po žáky. UNESCO důrazně vyzývá všechny, aby se připojili k oslavám Světového dne vědy pro mír a rozvoj a uspořádali v tento den vlastní akci nebo aktivitu.

Basic Sciences for Sustainable Development

Anebo také Základní vědy pro udržitelný rozvoj, právě toto téma nese Světový den pro mír a rozvoj v roce 2022.

Aplikace základních věd jsou nezbytné pro pokrok v medicíně, průmyslu, zemědělství, vodních zdrojích, energetickém plánování, životním prostředí, komunikacích a kultuře.

Valné shromáždění OSN v prosinci 2021 usoudilo, že „potřebujeme více základní vědy, abychom dosáhli Agendy 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje“.

Podíl domácích výdajů na základní výzkum se v jednotlivých zemích značně liší. Mít kapacitu v základních vědách je však v zájmu jak rozvinutých, tak rozvojových zemí, a to vzhledem k potenciálu aplikací na podporu udržitelného rozvoje a zvyšování životní úrovně. Rostoucí počet lidí na celém světě například trpí cukrovkou. Díky laboratorním studiím způsobů, jakými lze manipulovat s geny pro tvorbu specifických bílkovinných molekul, jsou vědci schopni geneticky upravit běžnou bakterii Escherichia coli tak, aby produkovala syntetický lidský inzulin.

Vazby mezi základním výzkumem a společenskými změnami

Základní výzkum, označován také jako objevitelský výzkum nebo výzkum modrého nebe, a to díky svému důrazu na hledání nového, vedl k průlomovým objevům, které vedly ke zlepšení znalostí a k jejich komerčnímu využití vedly nejen ke vzniku nových technologií, ale dokonce i ke vzniku zcela nových vědních oborů. Zde je několik příkladů.

Od „tranďáku“ k mobilu

Jedním z nejvýznamnějších příkladů vazeb mezi základním výzkumem a společenskými změnami je tranzistor. Když se na počátku 50. let 20. století objevilo na trhu první tranzistorové rádio, bylo to výsledek téměř 50letého výzkumu, který se zaměřil na základní výzkum ve veřejných laboratořích.

Následoval počítačový čip, první integrovaný obvod. Od té doby miniaturizace integrovaných obvodů umožnila vyrábět stále menší mechanické a elektronické obvody a optická zařízení. Dnešní chytré telefony využívají miliony miniaturních tranzistorů k provádění složitých procesů.

Dvoušroubovice a covid

Objev dvoušroubovicové struktury DNA v roce 1953 položil základy moderní genetiky a genomiky. Na tento objev navázal v roce 2003 další průlom – sekvenování lidského genomu -, který umožnil nahlédnout do tajemství genetické variability, neboli proč se jedinečná mo lekulární a genetický profil činí náchylným k určitému onemocnění. Tento objev pomohl zlepšit léčbu genetických onemocnění a dal vzniknout oboru precizní medicíny, který přizpůsobuje léčbu genetických onemocnění na míru, individuálním vlastnostem pacienta.

Polymerázová řetězová reakce (PCR), kterou v roce 1983 vynalezl americký biochemik Kary Banks Mullis, je metodou, která je používaná ke kopírování malých úseků DNA. PCR se chová jako lupa, což usnadňuje analýzu těchto segmentů DNA. PCR má širokou škálu využití. Lze ji použít ke zjištění přítomnosti bakterií a virů, například v potravinách, vodě nebo u pacientů. V posledních dvou letech byla PCR nesčetněkrát použita při testování osob na infekci Covid-19

PCR lze také použít k detekci genetické poruchy nebo k dalšímu zjišťování našeho chápání evolučních vztahů mezi různými organismy. V kriminalistice lze PCR použít k identifikaci pachatele na základě vzorku zanechaného na místě činu, například vlasového folikulu. Kary Banks Mullis získal v roce 1993 za svůj převratný objev Nobelovu cenu za chemii.

Grafen v podrážkách bot

Základní výzkum v chemii vytváří základy pro „zelené“ aplikace, jako jsou neškodné alternativy toxických chemikálií a rozpouštědel, energeticky účinnější chemické procesy, biologicky odbouratelné chemikálie a odpady. a tak dále. Jedním z příkladů nového materiálu, který vzešel ze základního vědeckého výzkumu, je grafen; má nespočet potenciálních aplikací v průmyslu. Grafen, který byl izolován v roce 2004, je ultralehký, mnohem pevnější než ocel, a přitom extrémně pružný. Grafen by mohl být například zabudován do gumových podrážek bot, aby se staly odolnější.

Ploché obrazovky již od roku 1888

Věděli jste, že plochá obrazovka vaší televize nebo mobilního telefonu je výsledkem základního výzkumu? Objevení kapalných krystalů v roce 1888 umožní o více než sto let později zploštit obrazovky televizorů, počítačů a mobilních telefonů, jakmile se zjistilo, že tekuté krystaly lze použít v zobrazovacích zařízeních.

Kapalné krystaly byly poprvé použity v 60. letech 20. století v optických zobrazovacích zařízeních. Tekuté krystaly nevytvářejí světlo sami o sobě, ale čerpají z vnějšího zdroje – například z podsvícení televizoru – a vytváří tak obraz. Díky tomu je spotřeba energie nízká. Jak už to tak v základním výzkumu bývá, tekuté krystaly byly objeveny náhodou.

Štěpení vody pro lepší svět

Jedním z klíčových úkolů dneška je přechod na čisté formy energie. Vodík se již používá v průmyslovém měřítku, ale vodíková energie je téměř výhradně dodávána z uhlí a plynu. Přetváření vody na vodík pomocí umělé fotosyntézy – štěpením vody na molekuly vodíku a kyslíku – by mohlo být“zelenou“ metodou výroby vodíkové energie.

Vytápění s pomocí mangrovů

Stále více domácností se odvrací od vytápění ropou nebo plynem a přechází na solární, geotermální a jiné zdroje energie či vytápění dřevěnými peletami. Biomasa vyráběná pomocí technologie plovoucích mangrovů by mohla představovat alternativu k nelegálnímu kácení stávajících mangrovových stromů za účelem výroby dřevěných pelet pro výrobu dřevěného uhlí.

UNESCO vyvinulo systém plovoucích mangrovů ve spolupráci s Mourjan Marinas a městem Lusail v Kataru. Systém se testuje od roku 2012. Semena mangrovníků vyklíčila, vytvořila kořeny, stonky, pneumatofory, listy, kůru, květní pupeny, květy a dokonce i nová semena v plovoucím systému. Výhodou tohoto nového typu biomasy je, že ji lze produkovat v pobřežních systémech, aniž by bylo nutné využívat zemědělskou půdu.

Navíc není potřeba sladká voda na zavlažování, protože mangrovníky jsou odolné vůči soli. Trh se dřevěnými peletami se v roce 2020 odhaduje na 10 miliard USD, přičemž cena pelet se pohybuje kolem 250 USD za tunu, v závislosti na kvalitě dřeva. Pelety z mangrovového dřeva by tedy měly velký tržní potenciál.

UNESCO a podpora vědy

Doporučení UNESCO o otevřené vědě přijala Generální konference UNESCO na svém 41. zasedání 23. listopadu 2021. Doporučení potvrzuje význam otevřené vědy jako zásadního nástroje pro zlepšení kvality a dostupnosti vědeckých výstupů i vědeckého procesu, pro překlenutí rozdílů ve vědě, technologiích a inovacích mezi zeměmi i uvnitř nich a pro naplnění lidského práva na přístup k vědě.

Přijetím tohoto doporučení se členské státy přihlásily ke kultuře a praxi otevřené vědy a dohodly se, že budou každé čtyři roky podávat zprávy o svém pokroku. Vyjádřily také přání, aby proces provádění doporučení byl stejně inkluzivní, transparentní a konzultativní jako proces vedoucí k jeho vypracování.

Členské státy se vyzývají, aby při provádění doporučení UNESCO o otevřené vědě v roce 2021 upřednostnily následující oblasti:

  • Podpora společného chápání otevřené vědy a s ní spojených přínosů a výzev, jakož i různých cest k otevřené vědě.
  • Rozvoj příznivého politického prostředí pro otevřenou vědu.
  • Investice do infrastruktury a služeb, které přispívají k otevřené vědě.
  • Investování do školení, vzdělávání, digitální gramotnosti a budování kapacit, které umožní výzkumným pracovníkům a dalším zúčastněným stranám podílet se na otevřené vědě.
  • Podpora kultury otevřené vědy a sladění pobídek pro otevřenou vědu.
  • Podpora inovativních přístupů k otevřené vědě v různých fázích vědeckého procesu.
  • Podpora mezinárodní spolupráce a spolupráce více zúčastněných stran v kontextu otevřené vědy s cílem snížit digitální, technologické a znalostní mezery.

Sekretariát UNESCO vypracoval implementační strategii, která má podpořit členské státy při implementaci doporučení tím, že mobilizuje partnery a aktéry otevřené vědy v rámci vědecké komunity i mimo ni, od místní po mezinárodní úroveň, k přijetí opatření k naplnění klíčových cílů doporučení.

  •  
  •  
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Ostatní uživatelé také četli:

Teploty v posledních dnech lámou rekordy. V Česku vládne slunečné a horké počasí. Šťastnější z nás mohou trávit horké dny na koupališti, těm méně šťastným nezbývá, než se s nimi poprat v práci. Nadměrné horko však přináší zdravotní rizika a s rostoucí teplotou klesá výkonnost zaměstnanců. Jak klesá výkonost zaměstnanců v souvislosti s vysokou teplotou...

Rostislava Ženské jméno Rostislava je obdobou mužského jména Rostislav. To je slovanského původu, vykládá se jako ten, kdo rozšiřuje slávu. Kdy slaví Rostislava svátek?Rostislava slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 19. dubna (19.4.).Mužská obdoba jménaMužská obdoba jména je Rostislav.Domácí podoby jména RostislavaRosťa,Rostina,Rostinka,Rostislávka,Sláva,Slávka.Rostislava a statistika Kolik žije v ČR RostislavK 11. 4. 2022 žije v České republice...

Deník, anebo denník? Deník je odvozený od slova den, nikoliv od slova denní, z tohoto důvodu se píše s jedním n. Napsat denník je nepřípustné.Co může slovo deník vyjadřovat?Může jít o:periodikum vycházející denně (např. celostátní deník, deník Právo),zápisník pro záznam denních událostí (např. lodní deník, osobní deník),kniha pro evidenci korespondence nebo peněžních příjmů a vydání...

4 P a 4 C marketingového mixu se používají ve všech odvětvích marketingu. A i když se jedná o základní principy, často jsou zcela opomíjeny. Přitom na tom není nic složitého. Jedná se o koncept, který se v marketingu používá při tvorbě strategie jednotlivých firem a může vám hodně pomoci. Stručná historie marketingového mixuPrvním, kdo...

Afirmace – spousta lidí nezná ani význam tohoto slova. Je to slovo cizí a zároveň odborné slovo. Význam má jen jeden; pozitivní potvrzení nebo přesvědčení. Využívá se v oblasti psychologie, kdy člověk sám sebe kladně motivuje a přesvědčuje (jsem krásná). ✅ Afirmace – píše se pouze s měkkým i. Varianta s tvrdým y neexistuje.❌ Afyrmace –...

Přídavné jméno hypoalergenní vzniklo složením několika částí. Konkrétně předpony „hypo-“, podstatného jména alergen a přípony „-ní“. Díky tomuto rozložení bychom už měli být schopní napsat přídavné jméno hypoalergenní bez chyby. Pravopisně správně je hypoalergenní! A teď nám zbývá napsat několik slov k významu. Abychom si to ulehčili, zase si slovo rozložíme. Předpona „hypo-“ má význam malý,...

Moderuje. Má vlastní pořad. Je to takový druhý internetový Jan Kraus. Akorát se nejmenuje Jan. Je mladší. A když nad tím tak přemýšlím, tak se Honzovi Krausovi ani moc nepodobá (ale to zase tak nevadí, kdo by tak chtěl vypadat, že?). Na internetové televizi Stream.cz produkuje a moderuje svoji vlastní talk show (ONE MAN SHOW). Víc asi netřeba říkat. Ano. Dnes si budeme povídat s Kamilem (Kazmou) Bartoškem. Jo a na začátek by se slušelo říct, že rozhovor jsme dělali v Kolkovně a Kazma si dal guláš (byl prý výborný, jen za něj zapomněl zaplatit). A pak ještě své přítelkyni snědl smažený sýr (a během toho ji celý rozhovor tlačil do toho, ať si dá jeho guláš, aby jí ten sýr mohl sežrat)... Ano. Už z toho je jasně patrné, že to je nenažraná svině :-).

Product prename Je označení pro produkt, který je teprve ve stádiu přípravy. Jednotliví pracovníci potřebují o produktu v průběhu vývoje hovořit, tak si vymyslí nějaký produkt prename (prvotní název / pracovní název), které se však používá pouze pro komunikaci uvnitř firmy. Když se produkt dostane do další fáze a je připraven pro uvedení na trh, tak už se...

Mužské jméno Stanislav je slovanského původu. Jméno je odvozené od slova stan, tedy pevnost, stanoviště či tábor. Jméno Stanislav se tedy překládá jako tvrdý bojovník, slavný bojovník, také ustav/upevni svoji slávu, staň se slavným. Kdy slaví Stanislav svátek?Stanislav slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 7. května (7.5.).Ženská podoba jména StanislavŽenská podoba jména Stanislav je Stanislava.Domácké...
Načíst dalších 10 článků