Jako česká žurnalistika v sobě skrývá mnoho možností – od státních médií, přes soukromá a nezávislá média. Jak důležité je pamatovat na svobodu slova a její křehkost v dobách, kdy jsou mnohé demokracie pod tlakem a bojují o své přežití jak v blízkém okolí střední a východní změny, například s ohledem na politické změny v zemích jako jsou Slovensko nebo Bělorusko, tak v dalekých končinách, například náhlý boj o demokracii v Jižní Koreji nebo politické změny vlivem povstání, například v Sýrii. To vše si vyžaduje pohled na symbiózu, kterou jsou demokracie a média.
Pohled do historie české svobody tisku
Při pohledu na média v české republice se nabízí hned dvě zásadní doby, kdy byla svoboda tisku výrazně omezována – během období nacistické okupace v době Protektorátu Čech a Moravy, kdy tisk kontrolovala nacistická propaganda a následně v období komunistického režimu, během kterého naopak na způsob podávání zpráv, názorů a dalších informací dopadala cenzura v ČR.
Bylo to až s revolucí v roce 1989, kdy Česká republika zažila skutečnou svobodu slova a to nejen ze strany vlastních názorů, ale také státních médií. V dnešních období a to také vlivem rozmachu sociálních sítí a moderních technologií je možné najít články a informace o všem možném – spadají sem zprávy z domova, ze světa, ze sportovního a herního odvětví. Je například možné si přečíst jaká jsou online casino bonus bez vkladu nebo kam vyrazit na výlet. Existují tedy i dnes hrozby pro žurnalisty? Odpovědí je ano.
Současný stav státního tisku
Státní tisk a média patří mezi vyhlášené instituce, jejich historie, zejména státního rozhlasu, má slavné stopy v české historii v době silného omezování svobody slova, platí tento věhlas ale také dnes? Mezi státní média spadá zejména Česká Televize, jejíž redakční povinnost by měla být zakotvena v objektivnosti. V posledních několika letech je však možné vnímat, že tomu není vždy tak a státní média se zaměřují na stranu věci, která více odpovídá české politice místo odkazu médií poskytovat zprávy nezávisle, objektivně a na základně ověřitelných zdrojů. Objevuje se proto v posledních letech kritika médií a na druhé straně se objevují média nezávislá na státním názoru.
Co jsou to nezávislá média?
Za nezávislé zpravodajství je možné označit jakékoliv médium, jako jsou televizní kanály, denní tisk, online zpravodajství nebo dokonce i blogy nebo sociální sítě se zaměřením na zpravodajství, které nemá žádnou závislost na státních institucích. Zde se však objevují některé kontroverzní problémy, již několikrát se ukázalo, že tzv. “nezávislá” média nejsou vlastně až tak nezávislá a mohou spadat pod mediální skupinu, která sice nemá státní vliv, naopak však může mít vliv komerční, lobbistický nebo dezinformační.
Samotná politická nezávislost vůbec nemusí u nezávislých médií plně existovat. Podívejme se na některé slavné příklady miliardářů, kteří rádi nakupují média, čímž se z pohledu některých odborníků, ale také široké veřejnosti, snižuje kvalita žurnalistiky a zejména její objektivnost a nezávislost:
- Jeff Bezos
Slavný a kontroverzní miliardář koupil v roce 2024 deník The Washington Post, což následně vedlo k více než 200 000 zrušením odběrů. Bezos, který je sice podnikatelem, má také silné politické vazby a to na prezidenta Donalda Trumpa, což může vést k otázce, zda zůstává slavný deník objektivním zdrojem informací. - Andrej Babiš
České republice nejbližší kauzou je vlastnictví některých vysoce čtených médií společností Agrofert, kterou vlastní politik a bývalý premiér Andrej Babiš. Mezi takto vlastněná média spadají například Mladá Fronta Dnes, Lidové Noviny, ale také vybrané časopisy, například Žena a život nebo dokonce hudební televize Óčko. Kombinuje se tak otázka z pohledu na média a veřejné mínění. - Elon Musk
Témata, jako jsou informační válka, svoboda projevu nebo svobody a práva menšin jsou velkým tématem z pohledu sociální sítě X (dříve Twitter). Ten v současné době vlastní podnikatel Elon Musk. Ten se stal v roce 2024 součástí nově zvoleného Trumpova kabinetu na nově vzniklé pozici dohlížející na práci ostatních ministerstev. Twitter byl velice častou platformou pro aktivismus v médiích a vznikají proto obavy o možné omezování příspěvků, které se neshodují s politickým smýšlením jeho majitele.
Už jste četli? Kdy se slaví Mezinárodní den vzdělávání?
Zájmy České republiky versus svoboda tisku
Svoboda tisku z pohledu státních médií byla již několikrát pod drobnohledem vysílací rady – ta se například v roce 2017 zabývala případem politické neobjektivity během vysílacích pořadů na volební témata v době amerických prezidentských voleb. Stejné kritice čelila v době tuzemských voleb v roce 2013 a 2021, v době sdílení informací ohledně onemocnění Covid-19.
Kritiky ze strany nezávislých médií a protestujících skupin si vyžádal také nevyvážený přísun informací ohledně konfliktu v Gaze nebo změn práv žen v Afghánistánu, kde dříve působily české vojenské jednotky v rámci spojeneckých sil. Ve všech případech se státní zájmy České republiky dostávají do přímé linie se stylem poskytování vybraných reportáží některými státními médii.
Závěrem
Existují dnes skutečně svobodné noviny? Odpovědí je samozřejmě ano, hledají se však stále složitěji, vyžadují pohled do hloubky jejich vlastnictví, ale také ověřování pravdivosti zdrojů a sdílených informací. Na druhé straně poté pravda v novinách, která je zcela neobjektivní, bývá často skryta za média, která jsou provozována státem nebo jejichž vlastnictví spadá do rukou těch světově nejbohatších. Také proto se v moderní době tak často skloňuje anglický “Fact checking” tedy ověřování pravosti informací, což se s rozmachem umělé inteligence stává stále složitější.
