Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik vyprodukujete odpadu? A co se s odpadem následně děje? V Evropě patříme v produkování odpadu k průměru. Navíc jsme poměrně zdatí v třídění, i když v tuzemsku chybí systém záloh na PET lahve a plechovky.
Kdy je Týden bez odpadu?
Týden bez odpadu je mezinárodní událost, probíhající od 5. do 11. září (5. – 11. 9.).
Zero waste
Zero waste je kompletní životní styl. Jde o přístup, který se snaží omezit produkci odpadu v životech jednotlivců, komunit, firem i států. Tvorba odpadu s sebou nese mnoho negativních dopadů na naše zdraví i životní prostředí. Dá se snížit tím, že přemýšlíme nad tím, co skutečně potřebujeme, a také tím, jak a jaké věci používáme a jak s případným odpadem nakládáme.
Charakteristika zero waste
Zero Waste je zachování všech zdrojů způsobem uvědomělé produkce, spotřeby, znovupoužívání a zužitkování produktů, obalů a materiálů bez spalování a bez úniků do půdy, vody a vzduchu, které ohrožují životní prostředí nebo lidské zdraví.
Zero Waste se týká postupů nakládání s odpady a způsobů plánování, které kladou důraz na prevenci vzniku odpadů, na rozdíl od způsobu zacházení s odpady způsobem „na konci potrubí“ (tedy, řešením následků a ne příčin). Jedná se o celý systémový přístup, který se zaměřuje na masivní změnu ve způsobu, jakým materiály procházejí společností, což nevede k žádnému odpadu.
Nulový odpad zahrnuje více než odstraňování odpadu prostřednictvím recyklace a opětovného použití, zaměřuje se též na restrukturalizaci výrobních a distribučních systémů s cílem snížit plýtvání. Filosofie nulového odpadu je spíše ideálním cílem nebo než přímo tvrdým cílem. Zero Waste poskytuje základní zásady pro neustálou práci na odstraňování odpadů.
5R pro život bez odpadu
Autorka Bea Johnson ve své knize Domácnost bez odpadu uvádí pravidlo 5R – pět kroků, kterými by se měla řídit domácnost, která chce výrazně snížit své odpady, a tedy také negativní vliv na Zemi:
- Refuse – Zamítnout (co nepotřebujeme)
- Reduce – Zredukovat (co potřebujeme a nemůžeme zamítnout)
- Reuse – Zužitkovat (co spotřebováváme a nemůžeme zamítnout nebo zredukovat)
- Recycle – Zrecyklovat (co nemůžeme zamítnout, zredukovat, nebo zužitkovat)
- Rot – Zkompostovat (zbytek)
Zero waste a klimatická změna
Koncept Zero Waste se ve své podstatě zabývá pouze tuhým odpadem. V individuálním smyslu jde o odpad komunální a konkrétněji domovní. Existuje ovšem velké množství dalších typů odpadů: dřevní odpad, organický odpad, jaderný odpad, hořlavý odpad, zahradní odpad apod.
I přes toto úzké zaměření může koncept Zero Waste částečně přispět k ochraně klimatu. Opětovné použití materiálů či produktů může vést k celkovému snížení spotřeby a důsledkem toho může dojít ke snížení vzniku emisí skleníkových plynů. Například v ČR připadá na osobu 12,19 tun CO2eq ročně. Z tohoto množství tvoří odpadové hospodářství 4,4 %, což odpovídá 540 kg CO2eq na obyvatele ročně. Tyto emise vytvářejí primárně skládky odpadu, na nichž dochází k rozkladu biologicky rozložitelného materiálu, během něhož uniká do atmosféry skleníkový plyn metan. Tento podíl je tedy možné částečně snížit prostřednictvím metod Zero Waste.
V praxi se s implementací Zero Waste strategie můžeme setkat v německém městě Kiel. Za předpokladu zvýšení míry recyklace ze současných 48 % na 65 % a dalších opatření dojde ke snížení emisí CO2 o 13 500 tun do roku 2050. To odpovídá celkovým emisím CO2 téměř 1 300 lidí v Německu (to pro představu činí přibližně 0,5 % počtu obyvatel Kielu).
Kolik vyprodukujeme odpadu
Dle dat Eurostatu z roku 2020 vyprodukuje průměrný Evropan 505 kg komunálního odpadu. Což je o 4 kg více než v roce 2019 a o 38 kg více než v roce 1995. Množství vyprodukovaného komunálního odpadu se však výrazně liší napříč evropskými státy.
Nejvíce komunálního odpadu vyprodukují Dánové (845 kg), Lucemburčané (790 kg) a Malťané (643 kg). Nejméně pak Maďaři (364 kg), Poláci (346 kg) a Rumuni (287 kg). Češi jsou se svými 507 kg komunálního odpadu na osobu opravdovým průměrem. Rozdíly mezi zeměmi odrážejí rozdíly ve vzorcích spotřeby a ekonomickém bohatství a také rozdíly ve sběru a nakládání s komunálním odpadem. Rozdíly vznikají také díky rozdílnému přístupu k odpadům z komerční sféry, se kterým se ne vždy nakládá jako s komunálním odpadem.
Třídím, třídíš, třídíme
Češi jsou přeborníky ve třídění odpadu. 73 procent obyvatel Česka odpad pravidelně třídí. Téměř čtvrtina Čechů je naproti tomu opačným extrémem a o recyklaci se vůbec nezajímá. Šest z deseti Čechů dokonce třídí veškerý odpad, který v domácností vyprodukují.
Česká třídící praxe je značně odlišná od těch zahraničních. V mnohých evropských zemích se mohou vyhazovat pouze takzvané tvrdé plasty, například pet lahve či obaly od šamponů. Měkké plasty, například mikrotenové sáčky, země vyhazují do směsného odpadu.
Jak správně třídit odpad
Třídění odpadu ale může být u mnohých obalů pěkný oříšek. Zda můžete daný odpadek zrecyklovat, a do jaké popelnic ho vyhodit, vám poradí značky a čísla či zkratky na obalech. Můžete například do žlutého kontejneru vyhodit mikrotenový sáček, polystyren, láhev od oleje či zubní kartáček? Na všechny zmíněné věci je odpověď ano. Pokud si nejste jistí, co patří do jaké popelnice, můžete nahlédnout do slovníčku odpadů, který připravila iniciativa samosebou.cz.
Různé typy odpadu
- Komunální odpad – je podle platné legislativy veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob (domácností) na území obce.
- Zbytkový komunální odpad je složka komunálního odpadu, která zbývá po vytřídění využitelných a nebezpečných složek a objemného odpadu.
- Tuhý komunální odpad (TKO) – je komunální odpad, který si za běžných atmosférických podmínek uchovává svůj tvar
- Domovní odpad – je odpad z domácností a z činností spojených s úklidem obytných objektů. Jedná se především o běžný odpad z denní spotřeby domácností.
- Biologicky rozložitelný odpad – je jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír).
Co se děje s odpadem
S vyprodukovaným odpadem je třeba nějakým způsobem naložit. Od jednotlivých občanů a firem, kteří odpad ukládají do popelnic a kontejnerů, obvykle odpad vyvážejí popelářskými vozy obecní či městské komunální služby. Po jeho shromáždění se obvykle využije jedna z následujících možností:
- opětovné využití
- materiálové využití
- recyklace
- kompostování
Už jste četli? Július
Mužské jméno Július je latinského původu, v minulosti patřilo jednomu z nejvýznamnějších patricijských rodů. Ačkoliv původní význam jména není známý, jméno se vykládá jako zářící, vlasatý či mladý. Jméno by však mohlo pocházet také z řeckého slova ioulos, přičemž by pak bylo spřízněno s Bohem Júpiterem. V Česku se jméno vyskytuje také v podobě Julius... - energetické využití
- přímé spalování / zplyňování
- výroba paliv
- uložení na skládce odpadů
Zvláštním způsobem se nakládá s některými nebezpečnými odpady, například jaderným odpadem. Samostatnou kapitolu také tvoří nebezpečný odpad jako jsou vybité baterie, staré léky, oleje, staré ledničky a další elektrospotřebiče. Takovýto odpad do běžné popelnice nepatří, ale je možné je odvézt do sběrného dvora. Nepoužité či prošlé léky je možné vrátit v lékárně, baterie je možné odevzdat v elektroprodejnách.
Jak probíhá recyklace PET lahve
Recyklace PET láhví začíná už u nás doma a pak je třeba tento odpad odnést a správně vytřídit do nádob na třídění plastu.
Žluté kontejnery máme v České republice doslova na každém rohu (průměrně to k nim máme 96 metrů).
PET láhve vždy před vhozením do kontejneru sešlápněte – zmenší se objem odpadu a tím snižujeme počet potřeby svozů (šetříte místo v kontejneru i v samotném svozovém autě).
Samotný svozový vůz má v sobě lis, který objem plastového odpadu zmenší ještě přibližně šestkrát.
Na třídírně se plastový odpad ručně dotřídí, aby se oddělil od nežádoucích složek odpadu.
Dotříděný plast se pak lisuje do balíků a odváží se k recyklaci – i plast je totiž důležité připravit na jeho další využití.
Dále je zapotřebí ho namlít, aby bylo možné jej v této formě zpracovat pro daný účel – využití zrecyklovaného plastu je totiž značně široké a různorodé.
Recyklovaný plast se promění na tzv. granulovaný plast (regranulát), který se používá při zhotovování nových výrobků.
Využití recyklovaných PET láhví
Nejčastěji se z recyklovaných PET láhví vyrábí láhve nové.
Dále jsou to nové plastové obaly, módní doplňky, pleny, koberce, spacáky a mnohé další. I my jsme již psali o některých věcech, které byly vyrobeny z vláken recyklovaného plastu – cool batoh, šaty, fleecová bunda – nebo o 3D tiskárně, která tiskne z recyklovaných plastů.
PET láhve nejsou jediným plastem, který je zapotřebí třídit. Ze všech plastových materiálů, které se správně vytřídí, lze recyklací dosáhnout smysluplného zužitkování odpadu.
Neváhejte tedy a všechen plast třiďte správně, protože díky vaší podpoře tak může příběh plastu pokračovat!
