Devět křížů je lokalita u obce Lesní Hluboké v okrese Brno-venkov, nedaleko dálnice D1.

Devět křížů se této lokalitě říká proto, že se zde před několika sty lety (konkrétně roku 1540) měla stát událost, která se místním lidem zaryla do paměti. Nejsou sice přesné důkazy o tom, že se tato událost stala, ale místní už ji docela dlouho vyprávějí.

Lokalita dostala název podle devíti dřevěných křížů, které byly vztyčeny na památku obětí. Kříže podle pověsti nechali vztyčit benediktínští mniši z kláštera, který se nachází v Rajhradě.

Kříže byly několikrát vztyčeny a vyměňovány. Podle pověsti byl nejčastěji vyměňován kříž, pod kterým je pohřbený handlíř (tedy vrah).

Co se přesně událo

Pověst, která vyšla v roce 1801 vyšla pověst, která byla vytisknuta. Ta pověst je přesně taková:

„V Moravě v Bíteši blíže podnes jest křížů devět.
Každého přivedou k hrůze, kdo chce o tom co vědět.
Jeden slovanský mládenec tam skrz ten les cestoval,
že tam vezme bídný konec, ubohý se nenadál.

Byla hrozná plískanice, on nemocí sklíčený,
tu zastavil svého koně, klesl k zemi zemdlený.
Šel tu rolník z Hlubokého, ten se nad ním smiloval,
pojal jej do domu svého, o zdraví mu pečoval.“

– z kramářské písně z 19.století

„Jel skrz tento les syn bohatého kupce a náhle se roznemohl. Po chvíli jel tudy vesničan z Hlubokého, i slitoval se nad mladíkem a pojal jej do domu svého, kdež snažně pečoval o jeho zdraví…“

Můžeme vidět, že verze se liší. V jedné verzi se uvádí, že to byl poměrně chudý chlapec, který byl zraněn. Ve druhé verzi se uvádí, že to byl bohatý kupec.

Z pověsti tedy vyplývá, že to byl tedy mládenec (můžeme si tedy vybrat podle svého vlastního uvážení, jestli to byl bohatý kupec nebo obyčejný handlíř). Jel přes les a někde se uvádí, že byl unavený a padl k zemi sám, jinde se podle úprav uvádí, že byl přepaden loupežníky a našel ho tam bohatý sedlák, kterému se ho zželelo a bylo líto a proto ho vzal k sobě na statek. Protože měl ale hodně práce, svěřil starání se o handlíře své dceři, která se do něj bezhlavě zamilovala a on zase do ní. Protože ale sedlák se sňatkem nesouhlasil (z důvodu, že to byl tedy chudý handlíř ve většinové verzi). Poslal tedy handlíře vydělat do světa nějaké peníze, aby měl na věno. A slíbil mu, že pokud nějaké peníze ve světě sežene, vrátí se zpět a požádá o ruku jeho dcery, dá mu ji za ženu. Myslel si totiž, že ho tato slova odradí, ale naopak, handlíř opravdu do světa vydělat peníze jel. Ještě před tím, než odjel, daroval dceři pár našetřených zlaťáků a řekl, že pokud se nevrátí maximálně za tři roky, ať věno použije na jiného ženicha.

Tři roky uplynuly a chudý handlíř se nevracel. A sedlák dceru zasnoubil s někým jiným. Podle některé pověsti se uvádí, že dcera handlíři napsala dopis, v druhé verzi se uvádí, že se to dozvěděl, když přišel do nedaleké hospody. Podle mně tedy více sedí druhá verze, protože dcera handlíře těžko mohla vědět, kde přesně se handlíř aktuálně nachází.

Handlíř se to tedy dozvěděl a vymyslel plán s místním z hospody. Za peníze, které vydělal, si zaplatil kumpána. Věděl přesně, kdy přesně v lese svatební průvod pojede. Měl přichystané s kumpánem zbraně, ale nakázal mu, ať nevěstě neubližuje. Jenže kumpána popadl amok a kromě svatebčanů, ženicha a rodičů nevěsty obrátil zbraň i proti nevěstě.

Handlíř se sklonil k její krvácející hlavě a naposledy ji políbil. Poté zbraň namířil na kumpána a zastřelil ho. Nakonec zastřelil i sebe. Takže na místě zemřelo celkem 9 lidí.

Doteď se několika lidem stalo, že když jeli kolem tohoto místa a měli něco do činění se svatbou (ať už to byla nevěsta nebo vezli jen svatební koláčky), zjevila se jim na místě údajně mrtvá nevěsta.

Plno lidí zážitek popisuje jako něco, kdy si mysleli, že nevěstu v bílých šatech srazili autem, ale ona jimi jenom prošla. Cítili se nepříjemně a mnohdy jim běhal i mráz po zádech.

Doteď je zvykem, že pokud kolem křížů projde někdo z místních, zapálí jim svíčku. To už je taková jejich tradice.