Velikonoční pondělí je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách teologizována a zasazena do křesťanského rámce.

V českých zemích i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je z několika, většinou 6–12, nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (Mrskut a mrskání jsou názvy zažité především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat). Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro koledníky. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli kraslice. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob. O pomlázce se zmiňuje již pražský kazatel 14. století Konrád Waldhauser.

Kdy je Velikonoční pondělí?

Velikonoční pondělí následuje Boží hod.

Tradice a zvyky na Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí je plné různých zvyků a z celého velikonočního období je jich právě v tento den nejvíce. Některé se dochovaly dodnes, jiné už jsou spíš jen otázkou minulosti.

Jednotlivé zvyky se měnily z regionu na region. Jisté však je, že tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete. I proto bychom měli tuto tradici uchovávat.

Malovaná vejce

Malovaná vejce připravují ženy a děvčata, a to už od Bílé soboty. Vejce jsou symbolem nového života a zrození a proto jsou na Velikonoční pondělí tím hlavním darem.

Malovaná vejce – kraslice, byly podle všeho součástí oslav už v Egyptě, nejstarší dochovaná pochází zhruba z období 300 let před naším letopočtem.

Chlapcům se o Velikonočním pondělí rozdávají vejce vařená, plná, ale na dekorace slouží vyfouklé kraslice, kterým se také říká pouchy.

Mezi obvyklé dekory vajec patří hlavně jarní květinové či zvířecí motivy. K tvorbě motivů se dříve používal hlavně vosk, sláma nebo se vejce vyškrabávala. Barvilo se přírodních barvivech, tato tradice se dnes postupně opět vrací.

Jednotlivé barvy v sobě měly důležitou symboliku, například červená vejce se dávala chlapcům, k nimž dívky chovaly vřelé city. Někde platilo, že se dávala vejce obecně jen těm chlapcům, kteří byli dívkami vnímáni kladně.

Koleda a pomlázka

Pomlázka je velice důležitou součástí velikonočních oslav. Je tvořena z vrbového proutí, počet prutů závisí také na umu toho, kdo pomlázku pletl.

Tomuto “nástroji” se říká také například mrskačka, houdovačka, karabáč, šlahačka nebo tatar (názvů je v jednotlivých nářečích mnohem více).

Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko.

Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok.

Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století. Kromě vajíčka se dávaly také různé laskominy, oříšky a dospělým mužům alkohol. Ostatně tato tradice se dochovala do dneška a někteří koledníci vezmou zavděk spíše tekutými odměnami.

Bylo také zvykem, že děvčata vázala chlapcům na pomlázku pentličky a podle barev pentliček mohli chlapci poznat, jaké city k nim dívky chovají. Červená znamenala lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí, zelená sympatie. To je podobné jako u darovaných vajíček.

V některých regionech chlapci šlehali děvčata hned ráno, když šla do kostela, někde zase docházelo k odvetné koledě a děvčata chodila koledovat v úterý.

Také se polévalo vodou, což je zvyk, který někde přetrval i dodnes. Pokud chlapci přijdou koledovat po dvanácté hodině dopoledne, dívky je mohou polít vodou.

Řehtačky

I když se v některých krajích chodí hodovat na Velikonoční pondělí s řehtačkami, dříve měly tyto dřevěné nástroje premiéru už na Zelený čtvrtek.

V ten den se s řehtačkami honil po vsi chlapec převlečený za Jidáše. Řehtačky měly rovněž za úkol svolat lidi do kostela v době, kdy kostelní zvony přestaly zvonit a “odletěly do Říma”. Řehtalo se také na Velký pátek a Bílou sobotu.