Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Gramatika, Čeština, Pravopis

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách teologizována a zasazena do křesťanského rámce.

V českých zemích i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je z několika, většinou 6–12, nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (Mrskut a mrskání jsou názvy zažité především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat). Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro koledníky. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli kraslice. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob. O pomlázce se zmiňuje již pražský kazatel 14. století Konrád Waldhauser.

Kdy je Velikonoční pondělí?

Velikonoční pondělí následuje Boží hod.

Rok Velikonoční pondělí
2022 18. 4. 2022
2023 10. 4. 2023
2024 1. 4. 2024
2025 21. 4. 2025
2026 6. 4. 2026
2027 29. 3. 2027
2028 17. 4. 2028
2029 2. 4. 2029
2030 22. 4. 2030

Tradice a zvyky na Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí je plné různých zvyků a z celého velikonočního období je jich právě v tento den nejvíce. Některé se dochovaly dodnes, jiné už jsou spíš jen otázkou minulosti.

Jednotlivé zvyky se měnily z regionu na region. Jisté však je, že tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete. I proto bychom měli tuto tradici uchovávat.

Malovaná vejce

Malovaná vejce připravují ženy a děvčata, a to už od Bílé soboty. Vejce jsou symbolem nového života a zrození a proto jsou na Velikonoční pondělí tím hlavním darem.

Malovaná vejce – kraslice, byly podle všeho součástí oslav už v Egyptě, nejstarší dochovaná pochází zhruba z období 300 let před naším letopočtem.

Chlapcům se o Velikonočním pondělí rozdávají vejce vařená, plná, ale na dekorace slouží vyfouklé kraslice, kterým se také říká pouchy.

Mezi obvyklé dekory vajec patří hlavně jarní květinové či zvířecí motivy. K tvorbě motivů se dříve používal hlavně vosk, sláma nebo se vejce vyškrabávala. Barvilo se přírodních barvivech, tato tradice se dnes postupně opět vrací.

Jednotlivé barvy v sobě měly důležitou symboliku, například červená vejce se dávala chlapcům, k nimž dívky chovaly vřelé city. Někde platilo, že se dávala vejce obecně jen těm chlapcům, kteří byli dívkami vnímáni kladně.

Koleda a pomlázka

Pomlázka je velice důležitou součástí velikonočních oslav. Je tvořena z vrbového proutí, počet prutů závisí také na umu toho, kdo pomlázku pletl.

Tomuto “nástroji” se říká také například mrskačka, houdovačka, karabáč, šlahačka nebo tatar (názvů je v jednotlivých nářečích mnohem více).

Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko.

Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok.

Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století. Kromě vajíčka se dávaly také různé laskominy, oříšky a dospělým mužům alkohol. Ostatně tato tradice se dochovala do dneška a někteří koledníci vezmou zavděk spíše tekutými odměnami.

Bylo také zvykem, že děvčata vázala chlapcům na pomlázku pentličky a podle barev pentliček mohli chlapci poznat, jaké city k nim dívky chovají. Červená znamenala lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí, zelená sympatie. To je podobné jako u darovaných vajíček.

V některých regionech chlapci šlehali děvčata hned ráno, když šla do kostela, někde zase docházelo k odvetné koledě a děvčata chodila koledovat v úterý.

Také se polévalo vodou, což je zvyk, který někde přetrval i dodnes. Pokud chlapci přijdou koledovat po dvanácté hodině dopoledne, dívky je mohou polít vodou.

Řehtačky

I když se v některých krajích chodí hodovat na Velikonoční pondělí s řehtačkami, dříve měly tyto dřevěné nástroje premiéru už na Zelený čtvrtek.

V ten den se s řehtačkami honil po vsi chlapec převlečený za Jidáše. Řehtačky měly rovněž za úkol svolat lidi do kostela v době, kdy kostelní zvony přestaly zvonit a “odletěly do Říma”. Řehtalo se také na Velký pátek a Bílou sobotu.

  •  
  •  
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Ostatní uživatelé také četli:

Světový den pomoci malomocným se slaví 30. ledna. Tento den je věnován osvětě a podpoře lidí trpících malomocenstvím (leprou) a jejich sociálnímu začlenění do společnosti. Cílem je odstranění stigmatu spojeného s touto chorobou a zlepšení životních podmínek postižených jedinců. Malomocenství (lepra), která má dlouhou historii a bohužel stále postihuje tisíce jedinců po celém světě. Světový...

Slovo, ve kterém chybuje téměř každý, a přitom si to možná ani neuvědomuje. Ano, řeč je o slově viceprezident. Viceprezident totiž neznamená více než prezident. Správný význam je zástupce prezidenta. Pravopisně správně je pouze tvar viceprezident s krátkým písmenem „i“ uprostřed slova. Složený tvar viceprezident totiž nevznikl ze slova více a prezident, ale ze slova prezident...

Smajlík může znamenat vlastně cokoliv. Dnes už jich totiž máme tolik, že nám pomáhají vyjadřovat emoce v komunikaci na internetu. Cizí ekvivalent pro české slovo smajlík je výraz emoji, lterý se čte jako [emodži]. Pravidla pro psaní smajlíkůI psaní smajlíků tedy má svá pravidla, kterými bychom se měli řídit. Rozhodl jsem se je všechny rozepsat,...

Živnosti řemeslné patří mezi vázané živnosti, jsou vyjmenovány v Příloze 1 živnostenského zákona. Pro jejich získání musíme na živnostenském úřadě doložit, že splňujeme všeobecné podmínky, zároveň však musíme prokázat odbornou způsobilost. Pokud naše činnost není uvedena mezi živnostmi řemeslnými, může jít o živnost vázanou, živnost koncesovanou či živnost volnou.Jak získat řemeslnou živnostPro získání živnostenského oprávnění...

Vitrína je označení pro prosklenou skříň, která je určená pro vystavování předmětů. Podle české gramatiky je jediná přípustná varianta a tou je vitrína. Může se to zdát divné, že se právě ve slově vitrína často chybuje. V latině je slovo vitrinus a v němčině Vitrine. Proč by tedy Češi měli mít něco speciálního? Máte pravdu, často se...

Mužské jméno Stibor je zastaralou obdobou jména Ctibor, které je slovanského/českého původu. Jméno vzniklo spojením výrazů čest a boj, vykládá se proto jako bojovník za čest. Kdy slaví Stibor svátek? Stibor slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 9. května (9.5.). Skloňování jména Stibor 1. pád – Stibor, Stiborové 2. pád – (bez) Stibora, Stiborů 3....

Ota Mužské jméno Ota je počeštěná forma germánského jména Otto. Jméno Otto je pokládáno za zkrácenou domáckou formu jmen začínajících písmeny Aud- jako Otokar, Otomar, Otfried atd. Vykládá se jako hojnost, bohatství, majetek. Vyskytuje se také v podobě Oto či Otto. Kdy slaví Ota svátek?Ota slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 26. dubna (26.4.).Ženská podoba jména...

Mužské jméno Zbyšek je slovanského původu. Jméno bylo původně oblíbené zejména v Polsku. Stejně jako jméno Zbyněk je variantou jmen Zbyhněv a Zbyslav Kdy slaví Zbyšek svátek?Zbyšek slaví, podle českého občanského kalendáře, svátek 20. května (20.5.).Zbyšek a statistikaKolik žije v ČR ZbyškůK 20. 5. 2022 žije v České republice 781 lidí se jménem Zbyšek.Oblíbenost jména...
Načíst dalších 10 článků