Velký pátek je v křesťanském kalendáři šestým dnem Svatého týdne a prvním dnem Velikonočního tridua. V České republice je od roku 2016 státním svátkem. Na Velký pátek byl podle křesťanské tradice ukřižován Ježíš Kristus.

Kdy je Velký pátek?

Velký pátek následuje Zelený čtvrtek. Je šestým dnem velikonočního Svatého týdne a druhým dnem Velikonočního tridua.

Křesťanské zvyky na Velký pátek

Na Velký pátek se neslaví mše svatá, ani nejsou povoleny pohřební obřady. Oltáře v kostelích jsou zbaveny veškeré výzdoby – křížů, svící i pokrývek. V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije, někdy podané dramaticky nebo hudebně. Obřady pokračují přímluvnou modlitbou za církev, za papeže, za služebníky církve a za všechny věřící, za katechumeny, za jednotu křesťanů, za Židy, za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista, za ty, kdo nevěří v Boha, za politiky a státníky, za ty, kdo trpí. Vrcholem obřadů je uctívání kříže. Eucharistie se v tento den neslaví. Podává se však svaté přijímání (z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek).

Světské zvyky na Zelený čtvrtek

Světských zvyků a tradic bylo v tento den vždy požehnaně, některé zvyky byly jen místní, jiné se dodržovaly všude.

V první řadě to byl den zákazů. Nesmělo se nijak pracovat se zemí, například orat, kypřit půdu nebo ji okopávat.Také se nemělo nic půjčovat, aby půjčenou věc neomámily magické síly vystupující tento den na povrch a nesmělo se ani prát.

Proč? Protože by se prý pralo v Ježíšově krvi. Na Velký pátek bylo také zvykem, že se lidé po probuzení šli umýt do potoka, aby tak očistili své tělo před nemocemi. V tento den hospodyňky ani nepekly a nezametaly.

Někde dokonce chlapci vytahovali zuby z potoka kamínky a poté je zahazovali, aby tak předešli bolestem zubů.

Pověry

Na Velký pátek se vážou i některé pověry, které nejsou součástí křesťanství, ale jenom lidovými tradicemi. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se ovšem připisovala koupelím – ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok.