Search
Generic filters
Exact matches only
Filter by Custom Post Type
Zkuste vyhledat např.   Gramatika, Čeština, Pravopis

Vše, co jste chtěli vědět o dezinformacích

Hello 0

Fenoménem dnešní přeinformované doby se stávají dezinformace, které se aktuálně šíří především v souvislosti s Covidem. Denně se setkáte s tím, že někdo šíří nepravdivé informace o vakcíně nebo samotném onemocnění a člověk pak neví, čemu věřit. Můžeme se dezinformacím vůbec bránit? A co to ta dezinformace vůbec je?

Význam slova dezinformace

Jak definovat slovo dezinformace nám napovídá předpona dez- která značí, že se jedná o nepravdivou informaci. Důležité je, že dezinformaci někdo šíří s cílem ovlivnit co nejvíce lidí.

Dezinformaci tedy někdo šíří, ačkoliv ví, že ji nemá nijak podloženou. Je to něco jiného, než když se někdo pouze splete. Chybu z hlouposti či neznalosti označujeme jako misinformaci neboli omyl.

Ne všechny nepravdy, které kolem nás létají tedy můžeme označit za dezinformace, to zase ne. Důležitý rozdíl je v záměru toho, kdo informaci šíří.

Proč dezinformacím věříme?

Dezinformace a konspirační teorie můžeme přirovnat k viru, který místo dýchacích cest napadá myšlení. Takový virus je vysoce nakažlivý, protože v prostředí internetu může nepravdivé informace šířit kdokoliv a kdykoliv.

Neexistují žádná omezení, takže ve chvíli, kdy přijde nějaká nepravda a náhodou jí pošle dál nějaký alespoň trochu vlivný člověk, může tak „nakazit“ stovky dalších lidí.

Tito lidé dezinformacím uvěří především proto, že informaci získali od někoho, komu věří. To je nevýhoda dnešní éry influencerů, kdy nás ovlivňují cizí lidé a my jsme ochotní jim bezmezně důvěřovat.

Vyjádření k testování na Covid na Facebooku Ilony Csákové.

Dalším důvodem, proč lidé věří dezinformacím je také ten, že mají rádi zkratkovitá vysvětlení. Nikdo zatím neví, kde se například takový Covid vzal. Věda v tomto směru nabízí jen pár vodítek, o která se nemůžeme tak úplně opřít. Proto je jednodušší si vymyslet například teorii o tom, že za vším stojí Bill Gates. Máme na koho ukázat prstem a hned se ve zmateném světě cítíme lépe.

Dezinformační mentální model

Psychologové často zmiňují to, že každý člověk má svůj unikátní mentální model – tedy představu o realitě. Tuto představu si vytváříme celý život na základě zkušenosti a informací, které k nám přichází.

Průběžně do těchto představ přidáváme nové poznatky a rozšiřujeme tak svůj pohled na svět. Zároveň informacím, které jsou v rozporu s naším stávajícím mentálním modelem těžko věříme a považujeme je za lži.

Mentální model nám umožňuje být stále znalejší světa. To je skvělé. Bohužel jen do té doby, než se změní v tzv. dezinformační mentální model. Ten je tvořen komplexem navzájem se potvrzujících dezinformací, kterým přizpůsobíme svůj původní mentální model.

Měníme tak své staré vnímání reality a dezinformacím se naprosto oddáme. To už není taková paráda. Vlastně to může být dost nebezpečné…

Začíná to samozřejmě pomalu. Nejprve lidé přizpůsobí dezinformacím jen část svého vnímání. Dezinformace v mysli člověka však postupně „klíčí“ a on má celkově větší tendenci věřit i dalším nepravdám. Pak se to na sebe nabaluje a on pomalu ale jistě přetváří realitu, ve které žije.

Nevěřte ničemu!

To není žádná moje rada. Člověk paralyzovaný dezinformačním mentálním modelem postupně přestane věřit všemu, co říkal jeho původní mentální model. Proto se s vámi bude hádat, že je Země placatá.

Na druhou stranu jsou tito lidé často ochotní nevěřit ani dezinformacím. Nevěří totiž ničemu. A to se může podepsat na jejich psychickém zdraví.

Nevěří tomu, že potřebují jíst. Nevěří tomu, že se zítra ráno probudí. Nevěří své rodině ani přátelům. Nevěří nikomu a ničemu, protože svět je jedno velké spiknutí. Zdá se jim to logické, ale život se najednou stane těžším než dřív. Tito lidé už se ale z kolotoče dezinformací dostanou ven jen stěží.

Proč je tak těžké dezinformacím přestat věřit?

Lidé zmítáni konspiračními teoriemi mají pocit, že jsou spasiteli. Že už pochopili svět a odpůrce svých názorů vnímají jako ty, které to teprve čeká. Tím spíš mají tendenci dezinformace dál sdílet. Hlavně rychle než si pro ně někdo přijde. Rychle než vláda smaže důkazy. Rychle to sdílejte!

Tito lidé mají pocit vlastní nadřazenosti, což je přijemné obzvlášť, pokud se jim v běžném životě nedaří a realita je nudí. Pocit, že jsou něco víc zde funguje jako odměna, která je žene dál v popírání reality.

Dovolím si ještě jeden pojem z psychologie, a tím je kognitivní disonance. Setkáváme se s ní denně. Například, když si koupíte drahou večeři a obhajujete si to tím, že je z kvalitních surovin. Nicméně záhy zjistíte, že restaurace bude brzy zavřena z hygienických důvodů. Začnete ve své hlavě celý personál omlouvat a říkat si, proč právě ta vaše večeře byla určitě zcela v pořádku.

Jinými slovy kognitivní disonance přichází ve chvíli, kdy jsou nějaké dvě informace v rozporu a my nevíme, jak je zakomponovat do svého mentálního modelu.

Lidé, kteří věří konspiračním teoriím dělají všechno pro to, aby poznatky z „normálního“ světa zakomponovali do své nové představy o realitě. Proto se tito lidé shlukují do celých skupin a navzájem se utvrzují v tom, jak si kterou informaci vykládat tak, aby pasovala do jejich příběhu.

Vlastně je to opravdu jako skládání puzzlí. Rozhodnou se postavit úplně nové puzzle, které ještě nikdo na světě neviděl. A jednotlivé dílky jsou schopni hledat kdekoliv. Klidně i na profláklých dezinformačních webech.

Dlouhodobě dokážou dezinformace rozložit kromě vaší reality i vás samotné tím, že z vás udělají šílence. Bez nadsázky.

Když už si někdo dává tolik práce se sháněním dílků do skládačky, tak se s každou novou dezinformací ještě zatvrzeleji odmítá vzdát celkového obrazu, ke kterému směřuje.

Struktura dezinformace

Dezinformace se skládá z několika částí a každá plní svou roli.

  • Racionální háček – je část dezinformace, která odkazuje na informace přijímané širokou veřejností. To je důvod, proč v konspiračních teoriích často vystupují známé osobnosti. Všichni je známe a víme, že existují. Navíc když se dá do článku na dezinformačním webu jméno někoho znamého, hned to přitahuje více čtenářů.
  • Otočka – je druhá část dezinformace, která navazuje na pravdivou informaci, ale přináší podezření o její pravdivosti. Modifikuje tak všem známou realitu a bývá podepřena emocí – např. „odborníci z USA přiznali, že…,“ Paradoxně se zde odkazuje na odborníky, kterým vlastně dezinformátoři také nevěří, ale při šíření dezinformace fungují jako berlička, o kterou lze nesmyslná tvrzení opřít.
  • Kotva – je poslední částí, která je nejvíce flexibilní a není podložena žádnými daty. Jedná se o dedukci toho, kdo s dezinformací přišel. Nabízí vysvětlení, které lze snadno zakomponovat do již vzniklého dezinformačního mentálního modelu.

Další části dezinformace

Dezinformace však krom základních částí často obsahuje:

  • Replikační apel – typická fráze na konci sdělení „Sdílejte než to smažou.“ Tím se zároveň posiluje přesvědčení o tom, že někdo nechce, aby danou informaci věděla široká veřejnost a právě vy jste mezi těmi vyvolenými, ke kterým se dostala. To, že vám ji někdo poslal na Whatsappu je vedlejší. 🙂
  • Posilovač dezinformačního obrazu – to mohou být falešné dokumenty, deep fakes (videa vyrobena umělou inteligencí) apod.
  • Explicitní odměnu – typicky věta: „Vy teď víte to, co ostatní netuší,“ tedy vy jste konečně v životě něco dokázali, jste chytřejší než ostatní a můžete na sebe být pyšní.
  • Akceptační mechanismus – důraz na hlavní důvod, proč se informace před veřejností tají. Například: „chtějí zničit lidstvo,“ apod.

Světovým dnem uprchlíků si připomínáme, že příběhy milionů uprchlíků ve světě jsou příběhy o utrpení, ale i o odvaze a vytrvalosti. Vyhnáni ze svých domovů válkou nebo pronásledováním jsou zcela závislí na velkorysosti zemí, které jsou ochotny postarat se o ně. Kdy se Světový den uprchlíků slaví? Světový den uprchlíků se každoročně slaví 20. června...

Dezinformace, které obsahují všechny tyto části se mnohem pravděpodobněji rozšíří.

Bohužel i dezinformace, které se třeba tolik nešíří slouží jako živná půda pro další nepravdy. Protože pokud si dotyčný začne k tématu dohledávat více informací, narazí na tyto nepodložené zprávy a ty ho (ačkoliv třeba ani nejsou tak přesvědčivé) dokáží utvrdit v jeho přesvědčení.

Proč se dezinformace tak snadno šíří?

Dezinformace by se sama o sobě tolik nešířila, kdyby nepřispívala svým dílkem do již zmiňované skládačky. Proto se v dezinformacích často odkazuje na další pochybné zdroje lží a podporuje se tak dezinformační mentální model jedince.

Krom toho přispívá k šíření také variabilita dezinformací. Můžeme mluvit vlastně o mutacích či modifikacích, které se postupně šíří s tím, jak se dezinformace dostává k většímu publiku.

Každá skupina dezinformovaných přátel si tak může dezinformaci přizpůsobit. 🙂 A to přesně tak, aby zapadala do dezinformačního mentálního modelu jejích členů.

Expozice neboli vystavení je dalším faktorem, který šíření podporuje. Často dezinformacím věří i lidé, kteří bývali zásadně proti nim.

Jak se to stane? Stačí, abyste s dezinformacemi přicházeli častěji do kontaktu. I když jim nevěříte, tvoří určitou součást vaší reality. Věnujete jim pozornost. Postupně tak začnou hlodat ve vašem podvědomí, až si jednoho dne řeknete „Na tom něco je.“

Posledním faktorem, který šíření dezinformací podporuje je online prostředí. Ať už se jedná o řetězové e-maily nebo posty na sociálních sítích, zpřístupňuje se tak možnost zasáhnout velké množství příjemců v rekordním čase.

Typy dezinformací

Dezinformace se rozlišují podle barevných odstínů.

  • Šedé dezinformace vidíte popsané výše a typicky překrucují nějaký reálný základ.
  • Bílé dezinformace jsou plíživé, protože se na první pohled zdají jako forma zábavy. Příkladem jsou vtipná videa, u kterých člověku ani nedojde, že mu někdo podsouvá svůj názor.
  • Černé dezinformace jsou naprosté nesmysly, kterým věří lidé, kteří už se v dezinformačním prostředí nějakou dobu pohybují. Jedná se o slátaniny těch nejbizárnějších dezinformací, které si dovedete představit.

Proč někdo dezinformace vytváří?

Za vším hledejte peníze. Pokud někdo věří pohádkám, které vykládáte, je lehce manipulovatelný a koupí si od vás i prasklé záchodové prkýnko. Protože nepřemýšlí. A to je velká příležitost.

Druhou skupinu dezinformátorů tvoří lidé, kteří dezinformacím upřímně věří. Provozovatelé dezinformačních webů bývají často zatvrzelí ve svých nesmyslech, že jim zkrátka nevymluvíte, že dělají dobrou věc.

Jak se dezinformacím bránit?

A teď to nejdůležitější.

Co můžeme proti dezinformacím dělat?

Dá se tenhle kolotoč zastavit?

Společnost, ve které žijeme se dezinformací jen tak nezbaví. Důležité je zajistit v této oblasti vzdělání mladým generacím. Ty by se na informatice klidně už na základní škole měly místo toho, jak zapnout počítač učit o tom, jak pracovat s informacemi.

Vzdělání v této oblasti však momentálně chybí celé společnosti napříč generacemi. Veškeré snahy s tím něco dělat pohořely na tom, že přinesly příliš komplexní vysvětlování, které pro lidi nebylo atraktivní. Protože dezinformace jsou sexy. A před pravdou často zavíráme oči.

Klíčem k tomu, jak tohle celé zastavit je zkrátka větší snaha si informace kriticky ověřovat a dohledávat zdroje. Především u podezřelých informací.

V povědomí bychom měly mít nejznámější dezinformační weby a pozornost někdy věnovat i webům, které se snaží o osvětu v této oblasti. Například portál hoax.cz obsahuje seznam nejrozšířenějších dezinformací.

Krom ověřování informací, bychom měli také přemýšlet, než něco sdílíme mezi své přátele. Chceme pro ně přece to nejlepší, a ne je nakazit dezinformacemi.

České dezinformační weby

V Česku máme rozmanité zdroje dezinformací. Nejčastěji šíří ruskou propagandu. Mezi nejznámější patří web Parlamentní listy, jehož vlastníkem je Ivo Valenta. Mezi nejnavštěvovanější dále patří AC24, Sputnik Česká republika nebo Český portál.

Kompletní seznam dezinformačních webů uveřejnila na svém webu například Iniciativa Sníh. Svou vlastní databázi dezinformačních webů nabízí i Ministerstvo vnitra.

Jak na první pohled poznat dezinformaci

Dezinformace mají již zmiňovanou strukturu. Vybral jsem deset nejčastějších frází nebo znaků, které se v dezinformacích všeho druhu opakují. Pokud něco podobného někde vidíte, měli byste dát do pozoru své kritické uvažování.

  1. „Tohle před vámi tají.“
  2. „Sdílejte, než to smažou.“
  3. „Pošlete tohle dalším dvaceti lidem.“
  4. „Konečně jste se dozvěděli pravdu.“
  5. „Tyto informace jsou bez cenzury/ nezávislé/ nekorektní/ svobodné.“
  6. „Tohle si přece nemůžeme nechat líbit,“ a „Budoucnost je v našich rukou.“
  7. Text je psaný kapitálkami a na konci vět jsou vykřičníky.
  8. Jméno autora není uvedeno.
  9. Kvalita přiložených fotografií či videí je pochybná.
  10. Nevíte, zda se jedná o dezinformaci? Pak to pravděpodobně bude dezinformace.

  •  
  •  
  •  
  •  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Ostatní uživatelé také četli:

Máte rádi, když chodí ženy v létě na ostro / naostro? Pokud ano, musíte si dát pozor, aby vám to nezatemnilo mozek. I když pravopis v případě na ostro / naostro je poměrně vstřícný. Takže vlastně můžete v klidu potěšit své oko něčím pěkným. Pravopisně správně je na ostro i naostro! Výraz je možné chápat jako spřežku, která...

Člověk, který je extrovert / extravert je přístupný podnětům, je komunikativní a snadno navazuje kontakt. Jedná se o pojem, která patří do oblasti psychologie. Správně je extrovert i extravert Možná to někoho překvapí, ale v tomto případě čeština považuje za korektní tvar extrovert i extravert. Jedná se o takzvané dublety, takže je možné jednotlivá slova libovolně...

Obě varianty jsou z pravopisného hlediska zcela správně. Můžete psát kdykoliv i kdykoli a neuděláte chybu. Výraz kdykoliv / kdykoli je dle kontextu příslovce, které vyjadřuje libovolnost ve volbě času, nebo spojka podřadicí, která znamená totéž co slovo „když“. Stejně jsou na tom i zájmena kdokoli / kdokoliv, cokoli / cokoliv, částice nikoli / nikoliv nebo spojka ačkoli...

Mezinárodní den vzpomínky na Černobyl Výbuch v jaderné elektrárně v Černobylu rozšířil v roce 1986 radioaktivní mrak nad velkou částí tehdejšího Sovětského svazu. Téměř 8,4 milionu lidí ve třech zemích bylo vystaveno záření. Dne 8. prosince 2016 přijalo Valné shromáždění OSN usnesení, kterým se 26. duben označuje Mezinárodním dnem vzpomínky na Černobyl. Kdy je Mezinárodní den vzpomínky na Černobyl? Mezinárodní...

Tyto dva výrazy jsou správně oba, každý však používáme jinak. Na co si tedy musíme dávat pozor? Dokola používáme jako příslovce s významem do kruhu, kolem nebo když o něčem chceme říct, že je to pořád to stejné, opakující se. Do kola je pak složené z předložky do a podstatného jména kolo. Příklady SPRÁVNÉHO použití slova dokola: Točila...

Je stylová. Je to žena (a pěkná). A jmenuje se Rebeka. Celým jménem Rebeka Šuchterová. Nejenom, že rozumí módě, ale umí o ní také psát. Na svůj mladý věk (vím, že se to nemá říkat veřejně, ale Rebece je 20 let…) už, dá se říci, dobyla slovenskou blogosféru. Patří mezi nejvýznamnější mladé slovenské blogerky. Jako...

Retail je označení pro prodej v malém. Jinými slovy tedy také maloobchod, koncový prodej. Dalším významem může být také balení pro koncového uživatele. V případě, kdy retail označuje balení, jedná se o plnohodnotné balení. Co si pod tím představit? V balení je samostatný produkt spolu s příslušenstvím, který je zabalen v krabici nebo jiném standardním obalu. Často se k balení přidávají...

Petr se věnuje hledání synergií. Networkingu. Česky řečeno pomáhá firmám a podnikatelům rozšiřovat síť vlastních kontaktů. Najít vhodné obchodní partnery, možné budoucí spolupracovníky a umožnit jim, aby se společně potkali a zkusili najít společnou řeč. A zjistit, jak by si obě strany mohly být vzájemně prospěšné. Ahoj Petře, popsal jsem to, co děláš, správně :-)?...

Proč, když jste zamilovaní, tak se chováte úplně jinak? Protože jsme tak naprogramovaní od přírody. Znáte to, když jste zamilovaní, tak jste schopni odpustit cokoliv. Zapomenout na kohokoliv během okamžiku. Změnit svůj život od základu. Děláme se lepšími a silnějšími, než ve skutečnosti jsme. Anebo se naopak podceňujeme (nejsme přece pro toho druhého dost dobří,...
Načíst dalších 10 článků