Výmyk. Toto slovo straší mnoho lidí, protože to byl obávaný cvik v hodinách tělocviku. Je to záludný cvik, na který je nutné si dát pozor i z hlediska pravopisu.

Pokud si vše správně zdůvodníte, nebude to zas takový problém. Tak jdeme na to.

Správně je výmyk

Pravopisně správně je pouze varianta výmyk. A teď se podíváme na to, proč.

První tvrdé „y“ je ve slově výmyk proto, že se jedná o předponu vy- / vý-. Podle pravidel je tedy nutné psát ypsilon.

Vždy pouze výmyk, ostatní varianty jsou špatné!

Výmyk se řadí mezi příbuzné slova ke slovům vyjmenovaným, konkrétně ke slovu zamykat. Z tohoto důvodu bude ypsilon i po písmenu „m“. Jakákoliv jiná varianta slova výmyk je chybná.

Pokud někdo neměl tu čest si v hodinách vyzkoušet výmyk, takže neví, co přesně to slovo znamená. Nevadí. Rádi to vysvětlíme. Podstatné slovo výmyk označuje přecházení z visu vzepřením nohama napřed. Jedná se zkrátka o mnohými neoblíbený cvik, ke kterému je potřeba hrazda.

Příklady SPRÁVNÉHO užití slova výmyk:

• Výmyk na hrazdě mi nikdy nešel.
• Jestli ještě jednou budeme na tělocviku dělat ten zkurvenej výmyk, tak už na to vážně seru.
• Výmyk je cvik, který jsem se nikdy nenaučil.
• Abyste udělali výmyk, nepotřebujete znát jeho definici, ale musíte být fyzicky zdatní.
• Když holky zkoušely výmyk, tak jim učitel pomáhal vždy tak, že jim vytlačil zadek nahoru.
• Výmyk není o síle, je to spíše o švihu.
• Výmyk jsme nikdy neuměla umět ani nechci.
• Bez výmyku bych se klidně v hodinách tělocviku obešel.
• Když mi učitelka řekla, abych udělal výmyk, vždy jsem ze zapotil. Ne z toho výkonu, ale z nervozity.
• Když jsem dělal výmyk naposled, tak mi ruply trenky a všichni se mi smáli.
• Když spolužáci viděli, jak dělám výmyk, smíchy se popadali za břicho.